Neděle, 27 září
Shadow

Francouzští regulátoři zveřejnili seznam nových opatření, které mají zabránit opakování fukušimského scénáře

Továrna na zpracování vyhořelého paliva v La Hague, jedna z těch, na kterou dopadnou nová bezpečnostní opatření ASN. Zdroj: SciencePhotoLibrary
Továrna na zpracování vyhořelého paliva v La Hague, jedna z těch, na kterou dopadnou nová bezpečnostní opatření ASN. Zdroj: SciencePhotoLibrary

Francouzské úřady připravily opatření, která budou požadovat po místních provozovatelích jaderných zařízení, ve snaze zajistit bezpečnost i za zcela mimořádných okolností, jaké nastaly například na japonské Fukušimě.

S rozsáhlými novými nařízeními, která představil francouzský Úřad pro jadernou bezpečnost (Autorité de sûreté nucléaire, ASN), si budou muset poradit tři organizace: EDF, provozující padesát osm velkých reaktorů v devatenácti elektrárnách, Areva, jež vlastní závody na zpracování vyhořelého jaderného paliva, a CEA, provozující továrny vyrábějící jaderné palivo a výzkumná centra.

Ředitel ASN André-Claude Lacoste uvedl, že fukušimská havárie ukázala, že „přes všechna stávající opatření riziko nehody nemůžeme nikdy zcela vyloučit.“ Provozovatelé musejí být nejen schopni už během projektování a schvalování analyzovat rizika hrozící jadernému zařízení, ale také musí být připraveni zmírnit dopady události zcela neočekávané, se kterou projekt nepočítá (takzvané neprojektové havárie)

Na tomto základě ASN vydal třicet nových regulačních směrnic týkajících se celé francouzské jaderné infrastruktury. Požaduje velmi robustní bezpečnostní opatření schopná uchránit jaderné objekty i za extrémních okolností. To by mělo zásadně zvýšit bezpečnost všech jaderných zařízení oproti jejich původnímu designu a v kombinaci s posílením krizového managementu pomoci zajistit, aby i vážné nehody měly pouze omezené dopady.

Po EDF úřady požadují postavení chráněných zdrojů energie, které musejí být vybudovány do roku 2018. Do konce roku příštího pak EDF musí všude nainstalovat spolehlivější dieselové zálohy. Provozovatel všech francouzských jaderných elektráren zřídí „jednotku rychlého nasazení“ tvořenou experty a techniky, kteří mohou být povoláni během krátké doby na jakoukoli z jaderných elektráren ve Francii. Měli by být schopni zasáhnout i během havárie, při které bude poškozeno několik reaktorů na jednom místě (opět jako na Fukušimě). Ve druhé polovině roku 2014 už sestava musí být akceschopná. EDF je také povinna vyškolit personál tak, aby dokázal adekvátně reagovat i v neočekávaných situacích.

V případě Arevy jedno z nových opatření spočívá v zavedení robustnějších postupů (bezpečných i při zemětřesení či povodni) při výměně vyhořelého paliva ve skladovacích bazénech na závodě v La Hague, zpracovávajícím vyhořelé palivo. Tyto nové postupy musí společnost vypracovat a předložit ASN před koncem tohoto roku.

Obavy se týkají i možného úniku technických plynů z dalších továren na výrobu či zpracování jaderného paliva. Areva musí najít a zavést efektivní metodu, jak minimalizovat následky úniku fluoridu chloritého, plynného fluorovodíku či fluoridu uranového z továren Eurodif, Socarti, TU5, George-Besse II a Comhurex.

CEA bude muset odstranit veškerý štěpný materiál z výzkumného reaktoru Masurca do konce roku 2013 a zvýšit jeho odolnost vůči zemětřesení. Ostatní výzkumné reaktory v zemi – Osiris, Phenix a Jules Horowitz, který je právě ve výstavbě, také potřebují zlepšit ochranu vůči zemětřesením a výpadkům energie a chladících systémů.

Stojí za zmínku rozdíl mezi projektovou a neprojektovou havárii. Projektové jsou takové, které elektrárna a personál musejí zvládnout sami, bez rizika ohrožení lidského zdraví a v ideálním případě bez větších materiálních škod, což například znamená, že nesmí dojít k úniku radiace do okolního prostředí. Příkladem je zemětřesení nebo vítr do určité síly, které by neměly elektrárnu ohrozit (příslušné limity stanovuje MAAE a vlády jednotlivých států). Je mezi nimi i selhání lidského faktoru – elektrárna musí být dostatečně blbuvzdorná. Při neprojektové havárii se může sejít více přírodních živlů naráz (jako na Fukušimě), případně může lidský faktor selhat zcela (například personál může elektrárnu opustit). Fukušima ukázala, že příprava na takové události není v jaderném světě dostačující. Například francouzské ochranné systémy vydrží chladit reaktor bez dodávek elektrického proudu jen 24 hodin. Situace, kdy je to zapotřebí, tedy kdy by vypadly všechny zdroje včetně záložních, jsou velmi nepravděpodobné, ale jak ukázala japonská havárie, nikoliv nemožná. Podobné zvýšení úrovně bezpečnostních opatření po Fukušimě nařizují všechny jaderné regulační orgány po celém světě. Atominfo.cz

Zdroj: World Nuclear News

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..