Slovensko a Rakousko zůstávají rozděleny v názoru na využívaní jaderné energie, jejíž podíl v zemi pod Tatrami po chystaném dokončení dvou bloků jaderné elektrárny v Mochovcích ještě stoupne. Vyplývá to z vyjádření prezidentů obou států po dnešní společné schůzce v Bratislavě.
„Snad jako jediný problém (ve vzájemných vztazích) je jaderná energetika. My od ní ustoupit nemůžeme. Slovensko vyrábí a potřebuje elektřinu a tato elektřina je na 53 procent z jádra,“ řekl slovenský prezident Ivan Gašparovič.
Rakouský prezident Heinz Fischer uvedl, že pro jeho zemi, kde není v provozu žádná atomová elektrárna, je na prvním místě bezpečnost jaderné energetiky. „Jde nám nejen o bezpečnost Rakouska, ale i o bezpečnost na evropské úrovni,“ poznamenal Fischer. Gašparovič reagoval, že Slovensko bude i v budoucnu investovat do spolehlivosti jaderných zdrojů.
Zejména kvůli tlaku Rakouska se Bratislava v přístupových jednáních s Evropskou unií zavázala vypnout dva bloky starší jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích. Slovensko je odstavilo v letech 2006 a 2008 ještě před skončením technické životnosti zařízení. V zemi zůstali v provozu čtyři reaktory. V příštích letech k nim přibudou dva bloky v elektrárně v Mochovcích na jihu Slovenska, kde už přes deset let vyrábí elektrickou energii dva reaktory.
Rakouští odpůrci atomu v minulosti sice kritizovali Slovensko kvůli provozu jaderných bloků, jejich tlak byl ale mnohem slabší než v případě protestů proti jihočeské jaderné elektrárně Temelín.
Slovenské stejně jako české jaderné elektrárny obstály v zátěžových testech, kterým se evropské jaderné elektrárny podrobily po neštěstí v japonské Fukušimě. Slovenští ekologové ale tvrdili, že prověrka domácích elektráren nebyla dostatečná a že se nezaměřila například na posouzení dopadu vážnějších poruch k zajištění bezpečného provozu zařízení.
Zdroj: ČTK
