Neděle, 27 září
Shadow

Ruský atom dobývá Orient. A Temelín – E15

Jsme světovou jedničkou v zásobách i těžbě plynu! Dokážeme originálním způsobem těžit ropu! Můžeme být na sebe hrdí! Takovými slogany bombardují ruský národ firmy jako Gazprom a Lukoil. Ekonomové však varují – když bude Rusko spoléhat jen na prodej surovin a nerozvine špičkové technologické obory, dopadne špatně.

Jedním z high-tech oborů, v němž Rusové opět cítí šanci, je jaderná energetika. „Dvacet let po roce 1989 se nové jaderné elektrárny v Rusku takřka nestavěly, maximálně se dokončovaly staré projekty,“ říká Sergej Petrov – muž, který nyní šéfuje výstavbu dvou nových moderních bloků Novovoroněžské jaderné elektrárny.

Jaderný obr Rosatom sílí na východních trzích. Na fotografii je v pozadí vlajka Tanzánie - v roce 2011 koupil ruský kolos australskou těžební firmu Mantra Resources, která vlastní ložiska v Africe. Zdroj: Atomic-energy.ru
Jaderný obr Rosatom sílí na východních trzích. Na fotografii je v pozadí vlajka Tanzánie – v roce 2011 koupil ruský kolos australskou těžební firmu Mantra Resources, která vlastní ložiska v Africe. Zdroj: Atomic-energy.ru

Ambice ruské státní korporace Rosatom jdou však daleko za hranice země. Právě Novovoroněžská elektrárna má být jednou z klíčových referencí Rosatomu v tendru na dostavbu českého Temelína. Rusové ovšem realisticky vidí příležitosti hlavně na východě, v Asii, kterou na rozdíl od části západní Evropy neodradila od dalších staveb fukušimská havárie.

Rosatom nyní staví atomové elektrárny například v Číně, Indii, Turecku, Vietnamu i Bangladéši, loni dostavěl jaderný blok v íránském Búšehru. Ředitel mezinárodního byznysu Rosatomu Alexej Kalinin minulý týden na výstavním fóru Atomexpo v Moskvě vysvětloval, jak se Rusové chtějí vypořádat právě s tím, že se rozvoj jádra přesouvá z rozvinutých zemí do rozvojového světa.

Rosatom nabízí dodávku celé elektrárny na klíč, včetně jejího financování, pozdější údržby, modernizace a nakonec i jejího odstavení. Paradoxně nabízí to, co by se Čechům v Temelíně příliš nelíbilo, protože žádají nejen co největší podíl tuzemských firem na stavbě, ale také si chtějí své elektrárny udržovat sami. Zatímco pro Čechy je klíčové získat know-how, třeba Turkům dodávka elektrárny se vším všudy zcela vyhovuje.

Temelín stále zajímavý

Znamená tedy nástup Rosatomu v Orientu, že by Temelín Rusy už tolik nezajímal? Tomu nic nenasvědčuje. Česko je pro Rosatom zajímavé z několika důvodů. „Je to první tendr na výstavbu jaderné elektrárny, jehož výsledek bude oznámen po Fukušimě. Bude důležité zjistit, jak zákazník zareaguje v této nové situaci,“ říká Kalinin.

Verdikt v temelínském tendru má padnout do konce příštího roku. Dvě dceřiné firmy Rosatomu se spojily s plzeňskou Škodou JS do konsorcia MIR.1200, které soupeří s francouzskou Arevou a americko-japonským Westinghousem. Temelín by mohl být pro Rusy branou do Evropské unie, tím spíše, že projekt v bulharském Belene ztroskotal.

Česko je ovšem pro Rusy zajímavé i z dalšího důvodu – zdejší průmysl má s jadernou energetikou zkušenosti, a pokud by opravdu nastal takový boom, jaký si Rosatom přeje, tuzemští dodavatelé by se mohli hodit třeba i v asijských projektech. To, že dají práci českým firmám, Rusové samozřejmě neopomínají zdůrazňovat ani v boji o temelínský tendr.

„Jsem si jist, že třeba podíl českých dodávek pro elektrárnu, kterou stavíme v Turecku, bude opravdu vysoký,“ přesvědčuje zpravodaje deníku E15 Kalinin. Hodně se mu líbí i to, že se do jejich financování zapojuje také Česká exportní banka.

Konsorcium MIR.1200 v této souvislosti uvádí, že pro dva bloky indické elektrárny Kudankulam dodává devět českých firem armatury, čerpadla, kabely a další zařízení v hodnotě 1,1 miliardy korun. Od roku 2008 do roku 2011 eviduje Rosatom dodávky z Česka přibližně za 2,8 miliardy. A další miliardy už jsou na cestě.

Často ovšem od českých firem, které jsou už v ruském vlastnictví, jako například výrobce armatur Arako. „Český průmysl, který nabízí vyšší kvalitu dodávek, se stává strategickým dodavatelem pro Rosatom,“ upozornil v Moskvě přední manažer poradenské společnosti A. T. Kearney Anton Porjadin.

Med kolem huby?

Nemažou nám však Rusové tak trochu med kolem huby? Vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína Václav Bartuška připomíná, že Rusy ovládaná Škoda JS, která formálně dokonce vede temelínské konsorcium s Rosatomem, zatím zakázky v zemi svých majitelů nezískala. Přitom je významným dodavatelem francouzské Arevy. Možná je to tím, že Škoda JS patří do skupiny Gazprombank, a nikoli Rosatomu, jak naznačuje náměstek generálního ředitele jaderné korporace Kirill Komarov.

Třeba právě takové Arako se v Rusku chytlo velmi dobře. Bývalý český ministr Martin Pecina, který dnes vede dceřinou společnost strojíren Vítkovice zaměřenou na dodávky pro jadernou energetiku, zase upozorňoval, že třeba v případě Temelína s ničím příliš konkrétním nepřichází nikdo ze tří zahraničních uchazečů o kontrakt na dostavbu.

Faktem je, že velká část českého průmyslu sází na Rusy, protože předpokládá, že konsorcium MIR.1200 opravdu zajistí tuzemským subdodavatelům podíl více než 70 procent na celkovém kontraktu. Jestli Rusové na něčem ztroskotají, bude to spíše politika a česká obava z přílišné energetické závislosti na Rusku.

Toho si jsou Rusové vědomi, i když navenek to nedávají příliš znát. „Byli jsme ujištěni českými představiteli včetně premiéra Nečase, že všechna rozhodnutí budou vycházet z ekonomických kritérií. Takže jsme přesvědčeni, že tomu tak opravdu bude,“ říká Kirill Komarov.

Lákadlem pro Čechy by snad mohlo být to, že v tomto případě by opravdu šlo o celkové zapojení do high-tech oboru, na rozdíl od klasického dovozu surovin. Tak ostatně ve svých materiálech – zdánlivě trochu proti ruským zájmům – argumentuje i konsorcium MIR.1200: „Dostavba třetího a čtvrtého bloku temelínské elektrárny snižuje českou závislost na plynu či ropě.“

Finance: není problém

Byl to Kirill Komarov, kdo v březnovém rozhovoru pro E15 prohlásil: „Češi jsou výjimkou, chtějí stavět Temelín za vlastní peníze.“ Tušil už tehdy něco? O tři měsíce později totiž všechno vypadá úplně jinak. Společnost ČEZ už nehledá jenom dodavatele pro temelínskou elektrárnu, ale také partnera, který by se podílel na financování.

Teď Komarov o nedávném rozhodnutí ČEZ tvrdí: „Není to překvapivé. Málokdo je schopen stavět za vlastní peníze.“ Na otázku ohledně takového partnerství ČEZ s Rusy ovšem odpovídá diplomaticky: „Pokud nám někdo takový návrh předloží, budeme ho projednávat.“ Ale vůbec nepochybuje, že budoucí nové bloky Temelína budou vykazovat velmi dobré finanční parametry.

Když Rusové dobývají Orient, předkládají komplexní nabídky všeho včetně financování. Podle Alexeje Kalinina je tu více možností – financování může poskytnout ruský stát na základě mezivládní dohody, strategickým investorem se může stát přímo Rosatom, možná je i dohoda s institucionálními investory a bankami.

Je také na zákazníkovi, co z toho si vybere. Připadá v úvahu, že by se Rosatom pustil do něčeho podobného i v Česku při dostavbě Temelína? V každém případě platí, že chtít by museli dva…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..