Sobota, 26 září
Shadow

U Donu Rusové stavějí „předobraz“ Temelína

Stará jadrná elektrárna v Novovoroněž byla místem, kde se testovaly nové typy reaktorů VVER, bloky 1 a 2 byly naprosto unikátní, ale již jsou delší dobu odstaveny, na zbylých třech probíhá nebo již proběhla modernizace. Nedaleko stávající elektrárny teď roste zbrusu nové, která se opět stane první svého druhu, tentokrát zde rostou první ruské reaktory generace III+. Zdroj Wiki

Na obzoru se rýsují chladící věže jaderné elektrárny a skupina českých novinářů shlíží na staveniště dvou nových bloků. Možná budoucí obrázek jihočeské krajiny u Temelína je k vidění u Donu, kde Rusové stavějí Novovoroněžskou jadernou elektrárnu s pořadovým číslem dva jako pilotní projekt „tříapůlté“ generace svých jaderných bloků.
„Poprvé v historii ruské jaderné energetiky stavíme bloky o výkonu 1200 megawattů. Mnohé ze zdejších zařízení budou mít výrobní číslo jedna! První blok máme dokončit v roce 2014, druhý blok o rok později. Montáž první turbíny už začala,“ vykládá ředitel budoucí elektrárny Sergej Petrov.
Spolu s dalšími náčelníky hodinu čekal na české návštěvníky, aby je osobně provedl staveništěm za 240 miliard rublů (asi 150 miliard Kč). I to ukazuje, jak Rusům záleží, aby v klání o dostavbu Temelína zvítězila právě nabídka česko-ruského konsorcia, soupeřícího s francouzskou Arevou a americkým Westinghousem o zakázku za 200 až 300 miliard korun.
Předchozí ruské reaktory typu VVER 1000 byly hotovým hitem: v Rusku a cizině jich stojí 38, včetně dvou prvních bloků Temelínu. I tehdy se první reaktor tohoto typu spouštěl právě v Novovoroněži jako v pořadí pátý blok v „první“ elektrárně. Nedávno postoupil drahou modernizaci, zaměřenou na zvýšení bezpečnosti: po havárii na japonské Fukušimě začali ruští experti o novovoroněžské elektrárně mluvit jako o potenciálně nebezpečné.
Nejstarší bloky se tu začaly stavět již na konci 50. let minulého století a jsou mimo provoz. Dosud tu ale běží i „pilotní“ reaktory typu VVER 440, známé i z Dukovan, Mochovců či Jaslovských Bohunic.
Šéf ruské jaderné korporace Rosatom Sergej Kirijenko se počátkem týdne pochlubil, že od fukušimské havárie se počet zakázek na stavbu reaktorů zdvojnásobil, což pokládá za důkaz důvěry v ruské technologie. Také ohlásil uzavření dohody s Nigérií na stavbu jaderné elektrárny. Ty Rosatom také staví v Turecku, Číně, Indii, Vietnamu, Bělorusku, Íránu a Bangladéši. Temelín by však Rusům opět otevřel cestu do nitra Evropy.
Kirijenko věří, že česko-ruské konsorcium společností ŠKODA JS, Atomstrojexport a Gidropress má šanci uspět, pokud se soutěž obejde bez politiky, „evropské“ či „alianční“ solidarity. „Jestli se bude srovnávat jen ekonomická výhodnost a bezpečnost, pak jsem přesvědčen, že naše nabídka bude nejlepší,“ řekl. Výhodu vidí v tom, že české podniky už znají ruské technologie, zatímco západní konkurenti prý s takovou spoluúčastí přijít nemohou. Kirijenkovi podřízení odhadovali podíl českých firem na temelínské zakázce na „nejméně 70 a možná i 80 procent“. České dodavatele si pochvaloval i ředitel Petrov v Novovoroněži, kam Sigma dodala osm čerpadel a dalších 18 bude následovat.
O vítězi tendru se má rozhodnout v příštím roce. Stavba třetího a čtvrtého bloku má být hotova nejpozději v roce 2025.
Zatím pro Rusy může být zadostiučiněním, že v temelínských reaktorech je opět ruské palivo. Paradoxně továrna ve městě Elektrostal u Moskvy, kde se palivové články vyrábějí, vznikla na konci první světové války jako munička na francouzské náboje. Teď se tu vyrábí palivo i pro francouzskou Arevu.

Zdroj: ČTK

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..