Dozimetrické jednotky a jejích použití
Poznámka na úvod: tento článek je zaměřen především na faktické informace o aplikacích ionizujícího záření. Základní informace o radiaci, jako jsou například druhy radioaktivních rozpadů, jejích mechanismy a příčiny, historii objevů a podobně, uvádíme jen velmi stručně. Přehled o ionizujícím záření v přírodě najdete například zde nebo zde.
Radiace a ionizující záření jsou neoddělitelnou součástí našeho života, ačkoliv je většinou nemůžeme vnímat smysly. Příroda okolo nás je doslova protkána neviditelnými paprsky, které velmi výrazně ovlivňují celou řadu procesů v ní probíhajících. Například dýchání kyslíku podle jedné z biologických teorií vzniklo jako obranný mechanismus proti účinkům volných radikálů, vytvářených působením radiace. Kromě záření přírodního dnes známe rovněž záření umělé, jehož využití přišlo ve 20. století po známých objevech manželů Curieových, Henriho Becquerela, Williama Roentgena a dalších. Jeho využití představuje podstatnou část dnešní medicíny a je nenahraditelné i v řadě dalších odvětví vědy a techniky. Radiační fyzika a jednotky v ní používané i přes jejích nesporný význam nejsou běžnou součástí našeho vzdělání, ačkoliv úplné základy nejsou nijak složité. Přinášíme proto čtenářům Atominfo.cz přehled základních veličin a jednotek v dozimetrii a radiační fyzice, se kterými se lze dnes běžně setkat.
Aktivita
Základní jednotkou používanou v jaderné fyzice a dozimetrii je becquerel. Znamená střední počet radioaktivních přeměn za jednotku času, tedy matematicky 1 částice / 1 s. Patří mezi odvozené jednotky soustavy SI. Odpovídající veličinou je aktivita. Aktivita se řídí zákonem radioaktivního rozpadu a společně s odvozenými veličinami (střední doba života, poločas rozpadu) charakterizuje zdroj ionizujícího záření (zářič). Je dobré uvědomit statistický charakter těchto veličin – také popis radioaktivního rozpadu přinesl první důkaz, že subatomární svět má statistický charakter. Rozpad jader se řídí náhodou, nikoliv deterministickou předpovědí, a i samotný rozpadový zákon (více o něm například zde) platí jen pro střední hodnoty. Aktivita se v čase mění a její použití má proto význam jen u zdrojů s dlouhým poločasem rozpadu, případně je nutné uvést, jak se bude aktivita v čase měnit. Například 4400 Bq je přibližná hodnota aktivity lidského těla způsobená rozpadem draslíku K-40 (jedná se o přírodní radioaktivitu – každý živý organismus je vlastně zdrojem ionizujícího záření).
Jednotka becquerel má poměrně malý rozměr a běžně se používají násobky kilo, mega, giga (běžné radioaktivní zdroje mají aktivity řádově 1012 Bq). Dříve se pro aktivitu používala jiná jednotka – curie (Ci), pro kterou platí 1 Ci = 3.7×1010 Bq.
Dávkové veličiny, gray a sievert
Becquerel, potažmo aktivita, slouží je k popisu radioaktivního zdroje ve smyslu počtu přeměn v něm probíhajícím. Neříká nám nic o druhu záření, jeho energii, biologickém účinku atd. Podobně například viditelné světlo nemá na organismus takové účinky, jako UV záření, přestože díky ozónové vrstvě na nás působí jen zlomkem intenzity. Pro popis ionizačních účinků byly zavedeny dozimetrické veličiny: expozice, kerma a absolvovaná dávka.
Všechny tyto veličiny popisují účinky ionizující záření na různé látky, přenosy energie a následnou absorpci. Rozdíly jsou spíše technického rázu, zájemci se mohou více dočíst zde. Z obecného hlediska je nejdůležitější veličina dávka, jejíž jednotkou je gray [Gy] patřící mezi jednotky SI – fyzikální rozměr této jednotky je joule na kilogram [J/kg], v základních jednotkách m2s-2. Jednotka je pojmenovaná na počest Louise Harolda Graye, britského fyzika a zakladatele radiobiologie. Již z rozměru jednotky gray je patrné, že absorbovaná dávka je podíl energie předané ionizujícím zářením látce v malém prostoru a hmotnosti této látky. Jeden gray tedy znamená energii 1 J předanou látce o hmotnosti 1 kg. V principu je to poměrně velká hodnota – ve většině případů si v praxi vystačíme s tisícinami graye [mGy]. Při celotělovém ozáření člověka se udává, že 5 Gy je smrtelná dávka (tedy energie 375 joulů pro člověka se 75 kg). Často se setkáváme s veličinou dávkový příkon, což je přírůst dávky v časovém úseku [Gy/s]. Absorbovaná dávka ale také není optimální způsob k popisu biologických účinků záření. Její uplatnění v oblasti radiační ochrany je jen u popisu deterministických účinků, tedy při působení vysokých dávek znamenající jasně definované poškození tkáně. V životě se ale setkáváme s nižšími dávkami (až na nejzávažnější havárie), které působí stochastickými účinky. To jsou takové, které sice radiace prokazatelně způsobuje, ale až po delší době, v kombinaci s dalšími faktory a jen s určitou pravděpodobností. Příkladem může být rakovinné bujení, u kterého až na případy velkých dávek nedokážeme přesně říct, co bylo prvotní příčinou.
Destruktivní účinek ionizujícího záření na živou hmotu spočívá v poškození biomolekul, především DNA, proteinů a lipidů v buňce (více o biochemických reakcích buňky na radiaci zde). Děje se dvojím způsobem: přímou ionizací, při které dochází k vyražení elektronů z chemických vazeb, a nepřímou, při níž nejprve dojde k ionizaci molekul vody, tvořící většinu obsahu buněk. Vznikají přitom volné radikály, částice s nespárovanými elektrony, které jsou velmi reaktivní a snadno reagují s biomolekulami. Oba účinky se většinou projevují současně a o tom, který z nich má větší význam, rozhoduje druh záření. Přímá ionizace je významnější u protonového, neutronového a α-záření, nepřímá u β a γ záření. Je třeba si uvědomit, že typ ionizace nemá přímou souvislost s účinkem, nedá se tedy říct, které z nich je „silnější“. V takovém případě je nutné stanovit biologickou účinnost různých druhů záření.
Radiobiologické veličiny
Výše uvedené jednotky jsou ze své podstaty fyzikální, lze je přímo měřit a určovat jejích hodnoty. Nezohledňují však všechny faktory, týkající se působení záření na živou hmotu: například to, že různé druhy záření mají různé mechanismy účinku a různé buňky mohou na ně být jinak citlivé. V oblasti ochrany před zářením, medicínských aplikacích a při stanovování přípustných norem proto byly zavedeny radiobiologické veličiny, které tyto vlivy berou v potaz. Jsou odvozeny z dávky a mají stejný fyzikální rozměr.
Ekvivalentní dávka je dána přenásobením dávky jakostním činitelem Q, který zohledňuje vliv záření podle jeho typu a energie. Hodnota jakostního činitele je doporučována mezinárodní komisí radiologické ochrany ICRP (ICRP Publication 103 – soubor v pdf zde). Příklad: u gama záření Q=1, neutronového Q=10, alfa a těžké nabité částice mají Q=20. Jednotkou ekvivalentní dávky je sievert [Sv], pojmenovaný na počest švédského radiologa R. M. Sieverta, který položil základy radiační ochrany a léčebného využití záření. Sievert má stejný fyzikální rozměr jako gray (jakostní činitel je bezrozměrný) a pro některé typy záření (např. gama s Q=1) platí, že ekvivalentní dávka 1 Sv má stejné účinky jako dávka 1 Gy. Stejně jako u dávky, i zde se zavádí ekvivalentní dávkový příkon [Sv.s-1].
Příklady ekvivalentní dávky pro člověka: z přírodního pozadí 10 µSv za den, rentgen ruky 1 µSv, rentgen zubů 5 µSv, let letadlem (4000 km) 40 µSv, rentgen hrudníku 20 µSv, roční limit pro okolí jaderné elektrárny 250 µSv (při plánování se používá 30 µSv), skutečná dávka v okolí 50 km od jaderné elektrárny 0,1 µSv za rok (asi tolik jako když sníte jeden banán – opět důvodem draslík K-40), dávka v Tokyu způsobená havárií JE Fukušima 40 µSv, CT sken hlavy 2 mSv, roční dávka z přírodního pozadí (asi 85 % obdržené dávky je z přírodního pozadí) je průměrně 4 mSv. Dávka nutná k projevu nemoci z ozáření (deterministických účinků) je přibližě 400 mSv, musí být ale jednorázová. Smrtelná dávka se liší podle jedince, ale udává se 4 Sv a více. Stojí za zmínku, že přírodní pozadí je na různých místech na Zemi velmi odlišné, například:
– přírodní radiační pozadí občana ČR 2,5 až 3 mSv/rok
– přírodní radiační pozadí občana Kerali v Indii 17 mSv/rok
– přírodní radiační pozadí občana Guapari v Brazílii 175 mSv/rok
– přírodní radiační pozadí občana Ramsaru v Iránu až 400 mSv/rok
Tedy přírodní pozadí se podle lokalit liší i více než stonásobně, to je dáno především rozdílnou radioaktivitou hornin. Lidský organismus je schopný se na vyšší přírodní pozadí během života adaptovat
Jelikož různé tkáně a orgány jsou různě citlivé na radiačnímu poškození je nutné brát v potaz, jaká část těla byla ozářena. K tomu slouží opět váhový faktor, kterým se přenásobí dávka nebo dávkový ekvivalent. Nazývá se efektivní dávka a slouží k popisu nerovnoměrného ozáření. Její jednotkou je rovněž sievert. Hodnoty váhových faktorů pro tkáně a orgány jsou opět udávány ve zprávách mezinárodní komise ICRP.
Limity na ozáření
Dávka celotělového ozáření v sievertech je používána jako srovnávací hodnota například při nastavování legislativních omezení pro pracovníky se zářením a ostatní občany. Limity jsou určovány vyhláškami příslušných úřadů nebo schválením zákonů.
V České republice je systém limitů popsán ve vyhlášce 307/2002 Sb. Obecné limity jsou:
– 1 mSv za kalendářní rok pro součet všech efektivních dávek (výjimečně 5 mSv za 5 za sebou jdoucí kal. roků).
– 15 mSv za rok pro ekvivalentní dávku v oční čočce.
– 50 mSv za rok pro průměrnou ekvivalentní dávku v 1 cm2 kůže.
Pro pracovníky se zářením platí jiné limity:
– 50 mSv za kalendářní rok pro součet všech efektivních dávek a 100 mSv za 5 za sebou jdoucí kalendářních roků.
– 150 mSv za rok pro ekvivalentní dávku v oční čočce.
– 500 mSv za rok pro průměrnou ekvivalentní dávku v 1 cm2 kůže.
Podobné limity platí po celém světě na doporučení komise ICRP. Existují také limity na aktivitu v potravinách, které jsou stanovovány a sledovány příslušnými státními úřady pro jadernou bezpečnost. Jejich důležitost je významná v době velkých jaderných haváriích, především po Černobylu/Fukušimě se tyto hodnoty pečlivě sledovaly a dodržovaly. Kritická je především voda, mléko, ale i maso a rostlinné produkty. Sledují se nejnebezpečnější radionuklidy Cs-137 a Sr-90 (ale i Cs-134 a I-131), které jsou přítomny ve velkém množství při jaderných haváriích nebo při použití jaderných zbraních. Mají dlouhý poločas rozpadu a v lidském těle se deponují. Limity pro ČR jsou opět stanoveny ve vyhlášce 307/2002 Sb., např. pro mimořádné situace jsou limity objemové nebo hmotnostní – [Bq/kg] nebo [Bq/l]:
Trocha historie
Vědecký výzkum radioaktivity začal s objevy Henriho Becquerela a manželů Curieových, kteří v roce 1903 byli společně oceněni Nobelovou cenou za fyziky. Výzkum se týkal především spontánní radioaktivity (objev fluorescence uranových solí) a výzkum radioaktivního záření obecně. Dále se zabývali (především Marie Curie-Skłodowska) dělením radioaktivních izotopů, hledáním nových prvků (radium, polonium), prvními výzkumy léčby rakoviny radioaktivním zářením. Po nich jsou rovněž pojmenovány jednotky aktivity, tedy becquerel a starší jednotka curie, přijatá v roce 1910 na mezinárodním radiologickém kongresu. Ačkoliv první pozorování nebezpečí záření X a radioaktivity bylo už na samém začátku Röntgenem a Becquerelem, systematické studium radiobiologických účinků ionizujícího záření začalo ve 20. letech 19. století.
Na druhém radiologickém kongresu v roce 1928 byla zavedena dnes již nepoužívaná jednotka rentgen [R] a ve 30. letech se postupně zaváděli limity na ozáření. (např. toleranční dávka 0,2 R/den). Až v 50. letech se zavedly jednotky rad (1 rad = 0.01 Gy) a rem (roentgen equivalent in man, (1 rem = 0.01 Sv), které odpovídají dnešním dávkovým veličinám Gy a Sv.
Osoby spjaté s výzkumem vlivu záření na tkáň a ochranou před zářením jsou opět jména, která známe z jednotek dozimetrických veličin. Louis Harold Gray byl britský fyzik, který položil základy radiobiologie, působení radiace na živé organismy, radiologické biologické účinnosti, ale také fyzikálního popisu absorpce gama záření v látce (spolu s Williamem Lawrencem Braggem). Rolf Maximilian Sievert byl švédský radiologický fyzik, jehož přínosem bylo studium radiologických účinků záření, ať už k léčbě rakoviny nebo vlivu opakovanému vystavení nízkým dávkám. Také přispěl v oblasti měření dávek – ionizační komora k tomuto účelu je známá jako Sievertova komora.
Současnost
Nejpoužívanějšími a nejaktuálnějšími veličinami jsou radiobiologické, neboť lékařská rentgenová a tomografická vyšetření podstupuje téměř každý, rovněž radioterapie je běžnou součástí léčby mnoha onemocnění. Aktivita slouží pro porovnání různých zářičů a pro vědecké účely, případně pro limity v aktivitě potravin. Radiologické jednotky nejsou po celém světě jednotné, ač mezinárodní soustava jednotek SI uznává jen Bq, Gy a Sv, stále je možné narazit na starší jednotky – Ci, rad a rem, o nichž jsme se zmínili v předchozím textu. Příkladem budiž USA, kde Ci, rad i rem jsou stále používány, a to i v legislativě. Národní institut standardů a technologie sice doporučuje jednotky SI, ale v běžné praxi i systému limitů se stále pracuje s remy. Obecný limit je 100 mrem za rok (v ČR 1 mSv za rok) a pro pracovníky 5 rem za rok (v ČR 50 mSv za rok).
Atominfo.cz, psáno ve spolupráci s Ing. Kamilem Augstenem, Ph.D., Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření FJFI ČVUT
Na závěr uvádíme přehled nejpoužívanějších jednotek a jejích fyzikálních rozměrů:
29 Comments
Dobrý den, chtěla jsem se dozvědět jaké následky na kůži, těle zanechá záření.Snažila jsem se najít někoho, kdo by mi změřil v RD radioaktivitu, protože mě už měsíc pálí doma po těle kůže, dech,cítím se v domě zle, cítím něco ve vzduchu i plísně.
Bydlím v 6let v nové řadovce.V 8/2011 jsem nechala kousek přistavit.Závady-voda z kanalizace, balkonu, voda tekla za zateplením, ucpání střechy podél hřebene,provlhnutá zeď.Odvzdušňovali,u toho bylo cítit plísně ze zdi, vidět není.Pořád větrám.Když jsem 5hodin pryč a vstoupím,cítím mírně plíseň v celém domě.Protože původní stavba je z polských popílkových kvádrů dovezených v r.2005,v r.2004 byl zakázán dovoz, vývoz,zjištěna zdravotní závadnost, vím až dnes, dům na klíč, mám obavy, zda se tím provlhnutím domu nenarušila struktura zdících materiálů, zda nedýchám rakovinotvorné látky.Je mi tu pořád hůř.Když projdu v noci z ložnice do koupelny na WC a vrátím se, začnu cítit pálení kůže.
Bydlím v Ostravě.Snažila jsem se najít někoho, kdo by mi změřil v RD radiaci.Četla jsem, že i plísně ve zdech ji mohou způsobovat.Volala jsem v sobotu na 112,protože v ten den to na mě moc púsobilo, bydlím kousek, zda by mi nemohli zjistit, změřit, co to ve vzduchu mám.Prý hasiči mají takový přístroj,který zaznamená přítomnost záření nebo škodlivých plynů, prý teď nepojedou, řekla jsem, že nemusí hned, prý, ať se obrátím na někoho, dali kontakt, ten pán však radiaci nezjistí, měřil mi radon, toho mám 360Bq/m3.Trpím tu, už mi vysychá kůže, natírám ji, nikdy mi nevysychala, i kůže na hlavě mě jemně bolela.Štípou mě oči, překrvují se, štípe v nosu.Jsem prosím zasahováná radiací?Nevíte o někom, kdo by mi to mohl zjistit?Lékař nepomůže, různá vyšetření byla zatím v pořádku.Na kožní mi předepsala gel na natírání.Nemám šanci, že by se tím někdo začal zajímat, že by mi někdo pomohl?
Děkuji za jakoukoliv radu, pomoc.S přáním pěkného dne Šrámková m: 773520348
Dobrý den paní Šrámková,
měříme koncentrace plísně v bytech a domech, konduktometricky vlhkost zdí, infrakamerou tepelné mosty jako přenašeče vlhkosti do vnitřních prostor, koncentraci plísní v ovzduší prostorů pro bydlení… s návrhem odstranění závadného stavu za cenu kolem 5000Kč.
Pokud chcete pošlete poptávku na Výzkumný ústav stavebních hmot Brno buchta@vustah.cz
S přáním příjemného dne
Pavel Buchta
Dobrý den!
Stále mi není jasná jedna věc, a to jsem přečetl spoustu článků o jednotkách. Nikde není vysvětlena závislost účinků na době expozice. Když se pojedu podívat do Černobylu, tam jsou dávky řekneme 15mSv/hod. Co se stane, když tam budu hodinu, měsíc, rok? V textu píšete, že pro ČR je v normě napsáno „1 mSv za kalendářní rok pro součet všech efektivních dávek“. Znamená to tedy, ze deseti hodinách v zóně dostanu 150-krát vyšší dávku, než je doporučeno a to za den?
Děkuji za odpověď,
Aleš
S těmi účinky radioaktivního záření to není tak snadné. Účinky záření jsou dvojího druhu: stochastické a deterministické. Stochastické účinky jsou takové, kdy u ozářeného jedince nelze prokázat příčinnou souvislost mezi poškozením a ozářením, jejich výskyt není vázán na dosažení prahové dávky záření (např.nádory a genetické změny). Míra radiačního poškození způsobená určitou dávkou záření je závislá na časovém rozložení dávky a od reparačních schopností organismu ozářeného jedince. A deterministické (na které se asi ptáte) – je průkazná příčinná souvislost mezi ozářením a poškozením, ke kterému obvykle dochází vždy při překročení prahové dávky záření. Jejich závažnost roste s rostoucí dávkou. Dělíme je na časné (akutní nemoc z ozáření, akutní lokální poškození kůže, akutní lokální poškození) a pozdní (nenádorová pozdní poškození, účinky na vývoj plodu a zárodku. Ano, pokud by byl někde dávkový příkon 15 mSv za hodinu tak to znamená že za deset hodin dostanete 150mSv (pokud např. nepoužijete nějaké ochranné pomůcky)avšak účinek bude spíše pozdního rázu, jelikož se neprojeví okamžitě – nemoc z ozáření má mnohem vyšší dávky (řády sV). Důležité je dodat, že biologické účinky obecně závisí na celkové obdržené dávce, druhu ionizujícího záření, na dávkovém příkonu, časovém režimu ozařování, celotělovém nebo lokálním ozáření, věku jedince a pohlaví.
Jen pro doplnění a přesnost – v okolí černobylské elektrárny jsou dávkové příkony spíše v řádu microSv, než mSv.
rád bych věděl jak moc (ne)bezpečné je dlouhodobé vystavení 15 GBp ….mám tritiový přívěšek na klíče a chtěl bych proto mít jasno jestli je to třeba ekvivalent toho že pujdu 2x do roka na rentgen? děkuju za odpověď…. to dlouhodobé vystavení berte s rezervou prostě sou to klíče a já je nosim dost často v kapse 😉
Dobry den,
jak prosim postupovat v pripade, kdy povoleny limit je udan v jednotce uSv/h (prikon ekvivalentni davky) a nas pristroj meri v jednotkach Bq/m2 (plosna aktivita)?
Jak urcit, ze kontaminace je stale pod limitem?
Jaky je vztah mezi temito velicinami?
Dekuji predem za radu.
S pozdravem,
Ludek
Dobry den,chcem sa opytat ake testy mam podstupit ak mam podozrenie na ozarenie rtg a gamou strsne sa mi v poslednej dobe zhorsuje zdravie a na internete som sa docital ze to moze byt s ozarenie taktiez mam strasne bolesti hlavy,zavrate,palenie oci a koze,problem so stolicou,problem s dychanim.
Ak by mi vedel niekto poradit prosim o skoru odpoved.
Dakujem s pozdravom Emil Nagy. 30.03.1987
Dobrý den,
k Vašemu dotazu: V případě popisovaných potíží by bylo nejlepší vyhledat urychleně odbornou lékařskou pomoc. Problémy, které popisujete pravděpodobně nesouvisí s žádným ozářením, určitě ne s vnějším. Žádné nám známé vyšetření nezjistí zda jste byl vystaven v malých dávkách ionizujícímu záření. Naše redakce není složena z odborných lékařů, takže Vám nemůžeme konkrétně poradit. Může jít i o projev alergie, otravy či imunitní poruchu. Bez odborné lékařské prohlídky to ale sotva někdo rozhodne.
S pozdravem,
redakce Atominfo.cz
Dobrý deň prajem mám otázku,
v stavebníctve sa používa popolček s rádioaktivitou cca 77 B/kg. V byte alebo dome strávime veľa času aká je to dávka žiarenia povedzme za 1 rok resp. 10 rokov ? Nie sú nebezpečnejšie malé dávky ale trvale ako vysoká jednorazová dávka ?
Ďakujem
Martin
Dobrý den,
chci se zeptat, zda můžou zářit kovy (hodinky z chirurgické oceli) a zlaté šperky po rentgenu zubů, když jsem si je před prováděním rentegenu nesundala? Děkuji za odpověď a přeji pěkný den.
Dobrý den,
děkujeme za otázku. Při běžném rentgenovém zubním vyšetření, ani jiném rentgenovém vyšetření není možné, aby došlo k aktivaci
jakéhokoliv materiálu.
Redakce Atominfo.cz
Ne. Nijak to zdraví neohrozí.
zareni 20 mikroSv denne, muze ohrozit na zdravi ?! Jedna se o popilek, kde hrozi i vdechnuti ?!
Ne. Nijak to zdraví neohrozí.
Dobrý den,
Chtěl bych Vás poprosit o radu…. Mám doma zkalibrovaný Intenzimetr IT-65, kde jsou jeste stare jednotky v R.
Mereni mohu ucinit ve stupnici mR/h (mili) nebo R/h.. Má otázka spočívá v tom… jakou hodnotu v techto rozsazich (mR a R) mohu mit pokuď se v dane oblasti budu zdrzovat jen 12h ?
Jde mi o hodnoty 1, bezpečné záření / 2, zdržíc se dlouhodobě, nebezpečné záření / a 3, Nebezpecne zareni..
Budu velmi rad za Vasi odpoved, protoze se mi nikde nedari najit prevod jednotek z mR / R na mSv / Sv…
Dekuji za Vasi odpoved
M.
Mám doma v knihovně vystaven vzorek o váze cca 300-400g uranové rudy (smolince) z Příbrami. Měření jsem zjistil její aktivitu cca max. okolo 10uSv/h ( z bezprostřední blízkosti, ve škále gama). Chtěl bych se zeptat, jestli to je nějak škodlivé? Osobnější si myslím, že ne.
Mám doma v knihovně vystaven vzorek o váze cca 300-400g uranové rudy (smolince) z Příbrami. Měřením jsem zjistil její aktivitu cca max. okolo 10uSv/h ( z bezprostřední blízkosti, ve škále gama). Chtěl bych se zeptat, jestli to je nějak škodlivé? Osobnější si myslím, že ne.
Dobrý den,
v první ředě je podstatné v jaké vzdálenosti od vzorku trávíte hodně času. Dávkový příkon v určité vzdálenosti klesá s druhou mocninou vzdálenosti. Byl by tudíž třeba zjistit ještě jaký dávkový příkon je například v 1 metru a poté si dopočítat jak jste na tom ve větší vzdálenosti. Obecně dávkový příkon 10 uSv/h není nízký, vy se však nepohybujete přímo u zdroje, proto není záření u vás tak vysoké.
Obecné limity pro obyvatelstvo činí 1 mSv za rok. pokud byste se vyskytoval v bezprostřední blízkosti u tohoto vzorku, nasčítala by se vám za rok dávka 87,66 mSv. Pro radiační pracovníky je tento limit 50 mSv, takže byste překročil i tento limit. Bylo by třeba, abyste změřil dávkový příkon v 1 metru od daného vzorku a poté si lze dopočítat jaký je váš roční dávkový příkon. Dle mého názoru se vám nic špatného stát nemůže, jelikož dávkový příkon rychle klesá a nevystavujete se záření 24 hodin každý den v roce.
Čísla, která jsem uvedl jsou navíc snížena určitým faktorem bezpečnosti. Neznamená to, že pokud radiační pracovník nasbírá 51 mSv za rok, musí mít nutně problémy. Na druhou stranu limity nejsou od toho, aby se musely vyčerpat. Každé záření je pro tělo nějakým způsobem škodlivé, tak proč se ozařovat dobrovolně.
Doufám, že jsem zodpověděl vaše dotazy, přeji příjemný den.
u mněřeni radiace plati jedno pravidlo proř to mněřít jednoduše v jedněch jednotkách když to mužeme udělat složitě aby se v tom nikdo nevyznal ! sice nadavám an američany ale ti mají v tohle více rozumu než celé EU aji indii chinou atd
jak bylo psano v članku u nás se Bq sv atd tyhel hodnoty pr normálné člověka nesrozumitelné na víc jejich přepočty atd ! v USA se stale používa RAD a tem je zcela jasně daná smertelný davka 40 rad za min ! a tedky se ti přočítejte na sv nebo na bq hodně štěstí 🙂
ja mám doma několi mněřáku vyřazených z armády z 70 až 90 let všechny mněří v „radeh“ ! protože už vidím ja v boji budete přepočítavat na ms bq a pdobně :))))
snad to napišu spravně ms bq jsou dávka za nějké období časový usek RAd jsou dané za minutu jak jsem psal víše 40 rad za min konenčá 🙂
osobně se k předmětum co maji více než 8 rad moc nepřibližuji :))
třeba kamaradka byla na radi jodu na vzdalenost 20 cm od krku jsem ji namněříl 7 rad za min !
další věc ža každy reaguje na radiaci jinak někdo více někdo méně viděl jsem kdysi pořad v tv kdy mněříly radiaci ve studni kousek od chernobylu a ptali si místi babky vy to vodu pijete odpověd ano a žiejem mněřák by na doraz :)))
navíc taky zaleží jestli jste jen ozaření a nebo radiaci dostane přimo do těla mslím ti požíti nebo přez kuži oči vdechnutí !
pokud se pletu tak mně opravte díky
Zdravím, předem upozorňuju, že se v tomto oboru vůbec nevyznám… Můj koníček je focení a chtěl bych si pořídit jeden objektiv, byl jsem upozorněn, že trochu „svítí“. Podle videa asi opravdu ve skle něco bude. https://www.youtube.com/watch?v=b07zWzj9MNg Autor píše jednotku 6.51 Usv/h 1141 CPM. Netuším jaké je to množství a jestli to může způsobit nějaké zdravotní problémy. Když bych si objektiv koupil, byl bych s ním ve styku (měl ho v ruce počítejme každý druhý den, 1 hodinu). Měl by se objektiv nějak speciálně skladovat? Skladoval bych ho s ostatní technikou v papírové krabici v pokoji ve které jsme celý den a spíme tam. měl ybch ho skladovat oddělený od ostatní techniky aby ji „neosvítil“ taky, popř jak? Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
Na začátek stručná odpověď. Objektiv si samozřejmě koupit můžete, nemusíte se obávat nějakých zdravotních následků. A nyní se dostaneme k vysvětlení.
I kdybych věřil autorovi a jeho zjevně podomácku vyráběném dozimetru (používající GM trubici, která je pro výpočet dávky od radioaktivního záření velmi nevhodná), je výše roční dávky při nepřetržitém kontaktu s tímto objektivem kolem 57 mSv. Uznávám, že toto číslo je vysoké, nicméně, vy nebudete s objektivem v kontaktu 24/7. Dejme tomu, že byste jej používal nepřetržitě přilepený na těle 1 hodinu denně, každý den v týdnu po celý rok. Pak by byla vaše dávka přibližně 2,4 mSv.
Abych tu neházel pouze čísly, bez zjevného vysvětlení, já, jakožto radiační pracovník mam roční povolenou dávku 20 mSv, vy, jako civilní obyvatel máte povoleno 1mSv. Možná se vám zdá, že 2,4 mSv je pořád hodně. Pak je třeba poznamenat, že nebudete mít sklo s radioaktivním materiálem přilepené na kůži, ale bude vás chránit několik různých vrstev. Každá další vrstva (sklo, plast, vzduch) velmi pomáhá stínění radioaktivnímu záření. Ve vzduchu intenzita radioaktivního záření klesá s kvadrátem vzdálenosti.
Nyní k vaší druhé otázce, skladování objektivu. Není třeba jej skladovat odděleně. Ani jeden z radioaktivních materiálů, které jsou ve skle, nemůže způsobovat indukovanou aktivitu. Co to znamená? Takový materiál zkrátka nemůže ze stabilního prvku vytvořit radioaktivní.
http://manualniskla.cz/viewtopic.php?f=26&t=27&hilit=thorium&sid=39c43e41dfade9343ad5d2ac7ffd4d12
Na závěr uvádím porovnání dávek podobných objektivů, jak je vidět, jedná se o stovky nSv/h, tedy řádově desetkrát méně, než dávka uvedená na videu. Tato skutečnost ještě více podporuje mé úvahy a výpočty. Nezapomeňte, radiace je přírodní a všude kolem nás.
Zdravím, moc děkuji za objasnění. na objektivu bych měl určitě i přední filtr (1mm skla) a při skladování krytky, takže by ven neměl zářit vůbec pokud chápu dobře váš komentář.
A ještě bych měl jednu otázku. Jedná se o objektivy ze starých rentgenů, myslíte že můžou taky zářit? Že by se záření přeneslo ze stroje (zdroje) na objektiv? Dalo by se to někde v Praze dát změřit? Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
chápete to správně. Gama záření nemůže vyvolat indukovanou aktivitu. S tím souvisí také odpověď na vaši druhou otázku. Rentgenové záření je velmi podobné záření gama a není možné, aby takové záření vytvářelo indukovanou aktivitu. Objektivy nebudou tedy radioaktivní.
V Praze bych se obrátil na někoho, kdo může mít dobré vybavení, jedna možnost je výzkumný ústav Řež u Prahy, také je zde možnost ČVUT, KJR a myslím si, že státní úřad pro jadernou bezpečnost by snad měl být taky schopný změřit objektivy.
Dobrý den,
opět děkuji za odpovědi a přeji pěkný den.
Dobry den. Měl bych dotaz ohledne mereni záření. Konkretne o jednotky. Mam stary pristroj ktery měří v jednotkách R za hodinu a mR za hodinu. Předpokladam ze je to jednotka roentgen. Presne nevim. Chtel bych vedet kolik je 1 R mikrosievertu a kolik je 1 mR microsievertu. Potřeboval bych znat presne rozdil mezi starou jednotkou stareho prostroje a novou jednotkou nového pristroje. Novy přístroj měří prave v microsievertech. Diky za odpověď.
Dobrý den,
takový hrubý přepočet je, že 1 R/h je přibližně 10 miliSievertů/h. Na internetu existují kalkulátory, které dokáží převádět různé dávky, viz:
https://www.translatorscafe.com/unit-converter/en/radiation/26-21/roentgen%2Fhour-sievert%2Fsecond/
https://www.convert-me.com/en/convert/radiation/rrroentgen.html?u=rrroentgen&v=1
http://www.endmemo.com/sconvert/rsv.php
Z výše uvedeného je zřejmé, že 1 mR/h je pak 10 microSievertů/h.
Dobrý den, určitě nejsem sám, kdo má velkou hlavu z případného ruského útoku atomovkou. Nechci být úplně nečinný a tak mě napadlo, že abych s rodinou neskončil život ve sklepě když venku třeba radiace nebude, tak že bych zakoupil třeba tento přístroj „https://1url.cz/jK8rb“ a ten by mně možná (?) řekl, jak venku je. Zatím netuším, jestli by stačilo vystrčit ruku ze sklepa a kdyby byly hodnoty nebezpečné, holt bych zase zalezl dovnitř… Mohli byste mně prosím říci, jestli má cenu výše zmíněný přístroj z odkazu kupovat? A pokud ano, dá se nějak teď nanečisto odzkoušet v běžných domácích podmínkách? Nevím, na koho jiného se mám obrátit a proto doufám ve Vaši pomoc, případně radu, jaký dozimetr by byl vhodný… Děkuji Vám, zdraví Roman P. Hradec Králové.
Dobrý den, chtěl bych se zeptat jak nebezpečné je ozařování, které jsem obdržel po vyoperování rakoviny prostaty. Obdržel jsem během sedmi týdnů na urychlovači v Thomayerově nemocnici 70Gy přepočteno na střeva je to myslím kolem 10Sv. Narazil jsem na údaj, že při ozáření 1Sv je pravděpodobnost indukce nějakého rakovinného bujení cirka pět procent (ovšem při ozáření celého těla). Rád bych věděl, jestli například, že již uplynula nějaká doba po ozařování (tři roky) zůstává pravděpodobnost indukce rakoviny oněch 5% na Sv nebo zda s časem klesá a jak asi, lineárně, logaritmicky, nebo je to taky konstanta. Dál nevím jaký je rozptyl tohoto záření po okolí, neboť když jsem si dal dozimetr vedle hlavy, neboli asi 60 cm od ozařovaného místa, byl během vteřiny přeplněný a rád bych věděl jaké je asi toto rozptýlené záření v závislosti na vzdálenosti od ozařovaného místa. Dozimetr byl starý sovětský přístroj ANRY. Děkuji za odpověď.