Největší světový vývozce elektřiny vyrobené z atomu se od jádra obrátí k obnovitelným zdrojům energie. Plánuje to alespoň nový francouzský prezident François Hollande, který chce podporovat zelenější a účinnější energetiku. Na české snahy dostavět Temelín nebude mít podle analytiků změna postoje evropské velmoci výraznější dopad.
Na nově zvoleného francouzského prezidenta Françoise Hollandase oči Evropy upřely zejména v souvislosti s jeho plány na řešení ekonomické a finanční krize. Jednou z dalších významných otázek jeho prezidentské kampaně však byla také koncepce francouzské energetiky.
Podle představ nového lídra by se totiž země měla začít více orientovat na obnovitelné zdroje energie (OZE) a snížit svou závislost na atomu. Francie by se tak vedle Německa, Itálie nebo Belgie mohla stát další zemí, která po havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima změní svůj přístup k jádru.
Země galského kohouta je přitom v současné době největším světovým vývozcem elektřiny vyrobené z atomu a v 58 jaderných reaktorech vyrábí celkem tři čtvrtiny veškeré své elektrické energie.
Hollande již během kampaně oznámil, že se do roku 2025 chystá snížit podíl jádra na výrobě energie ze současných 75 % na 50 %. Starší atomové elektrárny se tak pravděpodobně nedočkají prodloužení doby své životnosti ze čtyřiceti na šedesát let, jak plánoval Hollandův volební soupeř a dosavadní prezident Nicolas Sarkozy. Ten v jedné z předvolebních televizních debat zdůraznil potřebu zachovat produkci jaderné energie v plné míře.
Zelená francouzským úsporám
Očekává se, že částečný odklon od jádra ve Francii zvýší poptávku po jiných zdrojích energie. Jak již bylo zmíněno, Hollande chce podpořit zejména využívání OZE.
Francouzská europoslankyně za zelené Maries-Hélène Aubert na mezinárodní výstavě Solar Expo v italské Veroně uvedla, že Francie by například ráda vytvořila nový regulatorní rámec pro výrobu energie ze slunce.
„Francouzský průmysl značně utrpěl moratoriem, které bylo na podporu fotovoltaiky uvaleno v roce 2010 a které přineslo mimo jiné ztrátu 10.000 pracovních míst,“ citovala ji média.
V souladu se současným evropským trendem se chce nový prezident zaměřit také na zvyšování energetické účinnosti. Měl by podpořit například modernizaci bydlení a snižování spotřeby tepla v domácnostech. Ve Francii by tak mohl vzniknout podobný projekt jako český program Zelená úsporám.
„Francouzská flotila atomových elektráren stárne a její udržení v chodu by si vyžádalo značné investice do modernizace a posílení bezpečnostních standardů. Protože je Francie ze tří čtvrtin závislá na jaderných zdrojích, pro koncové spotřebitele to znamená značné riziko zdražení energie,“ uvedl v tiskové zprávě Aliance pro energetickou soběstačnost její ředitel Martin Sedlák.
Zvyšování energetické efektivity domů a využití příležitostí v čisté energetice podle něj naopak může zemi pomoci nastartovat moderní ekonomiku nezávislou na jednom dominantním zdroji energie.
Francie Temelín nezavrhne
Česká republika se chce na rozdíl od Francie ve své připravované energetické koncepci spoléhat na jadernou energii více než doposud, a plánuje proto také dostavět další dva bloky jaderné elektrárny Temelín. Podle analytiků, které citovala ČTK, by nyní mohlo Česko pociťovat ze západní Evropy vyšší tlak na změnu této strategie, s významnějšími problémy by se prý však setkat nemělo.
„Případná oslabená podpora jaderné energetice ve Francii není dobrou zprávou pro žádnou zemi, která s jádrem do budoucnosti v Evropě počítá,“ uvedl analytik Marek Hatlapatka ze společnost Cyrrus. ČR podle něj musí počítat s tím, že tlaky ze zahraničí porostou, na druhou stranu se však domnívá, že si Česko jadernou energii ve svém energetickém mixu obhájí.
Podle analytika BH Securities Petra Hlinomaze francouzský obrat pro ČR mnoho neznamená. „Že by zde vznikl nějaký tlak na Česko k odmítnutí jádra a že by například francouzské firmy odmítly z tohoto důvodu účast v tendru na dostavbu Temelína, se jeví jako málo pravděpodobné,“ řekl.
Zdroj: EurActiv.cz
