Rozhodnutí Švýcarska nestavět žádnou další jadernou elektrárnu bude zemi do roku 2050 stát zhruba 30 miliard švýcarských franků (33 miliard dolarů), jak uvedlo Ministerstvo životního prostředí, dopravy, energie a komunikací (DETEC). Ministe budoucnost švýcarské energetiky do roku 2050. Tento model bude použit při navrhování nové energetické strategie.
Pět švýcarských jaderných reaktorů generuje zhruba 40 % elektřiny, po jaderné nehodě ve Fukušimě v březnu 2011 se nicméně švýcarský parlament rozhodl nenahrazovat žádný z reaktorů ve chvíli, kdy doslouží. Prakticky by to znamenalo, že by jaderná energetika ve Švýcarsku byla do roku 2034 úplně vyřazena.
Analýza DETEC nyní potvrdila, že vyřazení jaderné energie „je proveditelné a bude mít pouze omezené ekonomické následky.“ DETEC o svých závěrech informoval federální vládu, který nyní jejich zjištění podpořil. Energetický balíček – zvaný Energetická strategie 2050 – bude nyní začleněn do návrhu zákonů, předkládaných poslancům, a bude konzultován později v průběhu roku 2012.
Podle DETEC již energetická prognóza Švýcarského federálního úřadu pro energii ukázala, že plán vyřazení jaderné energetiky „je dozajista ambiciózní, nicméně dosažitelný.“ Energetický dopad této odstávky byl hodnocen za pomoci modelu. Byly taktéž zhodnoceny náklady, ekonomické dopady a možnosti financování. Vláda je přesvědčena, že nejaderná energetika „vytvoří nové příležitosti pro Švýcarsko jakožto křižovatku ekonomiky a výzkumu.“
Scénáře energetického balíčku sledují tři fáze: do roku 2020, poté do roku 2035 a nakonec do roku 2050. Balíček opatření vstoupí v platnost až v roce 2015. Podle DETEC nebude mít žádný dopad na celkovou konečnou spotřebu energie a elektřiny až do roku 2020. Celková spotřeba energie se však od nynějška do roku 2050 musí vyřazením jaderných reaktorů snížit o 70 TWh, přičemž spotřeba elektřiny musí během stejného období poklesnout o 21 TWh. Aby mohlo Švýcarsko kompenzovat ztrátu kapacity z jaderných elektráren, bude muset zvýšit množství vyrobené energie z obnovitelných zdrojů. Aby byly navíc zabezpečeny dodávka elektřiny, obzvláště během zimy, bude země muset stavět nové tepelné a plynové elektrárny. Cíle redukovat vypouštění oxidu uhličitého (CO2), pro což se vláda rozhodla, jsou podle jejího prohlášení stále ještě do roku 2020 dosažitelné, a to zvýšením daně z CO2.
DETEC prohlásil, že dopad těchto opatření, stejně jako technologické novinky a pokrok v oblasti energetiky, budou neustále sledovány. Prostřednictvím tohoto monitorování může být energetický balíček „kdykoli doplněn o další změny.“ Balíček bude zaveden skrze stávající daně – včetně daně z oxidu uhličitého – a bude se týkat výrobců a distributorů elektřiny. DETEC uvedl, že je třeba nyní vyvinout nový systém pro období po roce 2020, kdy se energetická strategie může změnit podle toho, jak se bude vyvíjet klimatická politika. DETEC řekl, že „to zajistí, že přechod od současného motivačního systému k novému bude postupný a bude probíhat v přijatelném časovém harmonogramu.“
Představitelé úřadu rovněž uvádějí, že díky rozsáhlým investicím do zvýšení účinnosti při výrobě a distribuci elektřiny dojde k značným úsporám v dovážené energii. Snížená potřeba energie díky úsporným opatřením navíc znamená menší náklady. Budou však nicméně nutné značné investice do rozvoje energetické produkce z obnovitelných zdrojů. DETEC odhaduje, že dodatečné výdaje, spojené s rozhodnutím nestavět nové jaderné elektrárny, do roku 2050 vyšplhají na 30 miliard švýcarských franků.
Prvním vypnutým švýcarským reaktorem by mohl být Beznau 1 v roce 2019, po němž bude následovat Beznau 2 v roce 2021. Tyto dvě menší jednotky společně odeberou pouze 730 MWe z celkové dodávky. Dalších 372 MWe bude ztraceno při odstavení Mühlbergu kolem roku 2022. Největší jednotky jsou Gösgen s 985 MWe a Leibstadt s 1165 MWe, které budou pravděpodobně zavřeny postupně v letech 2029 a 2034. Švýcarská vláda v posledních letech plánovaly postavit náhradní bloky za Beznau a Mühleberg, a stejně tak novou jednotku v Niederamt.
Zdroj: World Nuclear News
