Středa, 30 září
Shadow

Britský ekonom a profesor z Oxfordu Dieter Helm: Břidlicový plyn může učinit jádro ekonomicky zcela nerentabilním

Ekonom a oxfordský profesor Dieter Helm, ve své odborné činnosti se zaměřuje především na energetiku a životní prostředí, mj. přednáší o energetické politice. Zdroj: blogs.nature.com
Ekonom a oxfordský profesor Dieter Helm, ve své odborné činnosti se zaměřuje především na energetiku a životní prostředí, mj. přednáší o energetické politice. Zdroj: blogs.nature.com

Rozhodnutí Německa a Japonska vzdát se jádra nebude mít žádný vliv na jaderné plány ostatních zemí. To si myslí britský ekonom Dieter Helm. Podle něj měli Němci letošní zimu velké štěstí, že unikli blackoutu. Tamní vláda by pak časem mohla svého rozhodnutí litovat.

HN: Často mluvíte o změnách, které přinesl břidlicový plyn. Je to opravdu taková revoluce?

Trh s plynem není úplně globální trh, ale pomalu se jím stává. To znamená, že když významný dovozce plynu, jako jsou Spojené státy, které představují čtvrtinu světové ekonomiky, přestane kvůli vlastním zásobám plyn kupovat, tak to změní pozice všech ostatních. A to je revoluce.

HN: Jak to ovlivní Evropu?

Pro Evropu klesnou ceny dováženého LNG (zkapalněný zemní plyn), který dosud odebíraly USA. V návaznosti na to půjdou dolů i ceny plynu. A to nezávazně na tom, jestli se tu začne břidlicový plyn těžit nebo ne. Druhým efektem pro Evropu je nárůst konkurenceschopnosti Spojených států. Ty se nyní posouvají do pozice země s nízkými cenami energie. Evropa, která s USA soutěží na světových trzích, tak pocítí obrovskou nevýhodu. I kvůli tomu se budeme muset ještě jednou zamyslet nad tím, jestli břidlicový plyn těžit či nikoliv.

HN: Jaké jsou možnosti těžby břidlicového plynu v Evropě? Hustota obyvatel je tu mnohem vyšší a podle kritiků není těžba příliš citlivá k přírodě.

Je určitě pravda, že s těžbou jsou spojené mnohé environmentální otázky a musí se s nimi počítat. Ale v porovnání s uhlím je to stále relativně v pohodě. Pokud mluvíme o zátěži z těžby břidlicového plynu, u uhlí je ta zátěž dvanáctkrát větší.

Dnes není prakticky možné produkovat energii bez toho, abychom nějakým způsobem životní prostředí zatížili. Je pravdou, že břidlicový plyn potřebuje větší prostory území, ale oproti uhlí nemusíte kutat štoly nebo hloubit doly.

HN: Kde se podle vás bude v Evropě těžit?

Těžba tu bude mnohem pomalejší a více lokalizovaná než v USA. Pravděpodobně s ní začne Velká Británie a Polsko, mluví o tom i Francouzi. Ti mají velmi zajímavý přístup, kterému osobně říkám styl „japonského velrybaření“. Japonsko komerčně velryby neloví, loví je jen pro „vědecké“ účely. Stejně tak chce jen pro vědecké účely těžit i Francie. Ale tipuji, že ho pro vědecké účely budou těžit sakra hodně. Pro Francouze je ale břidlicový plyn také velká hrozba, protože levný plyn dělá jejich jádro neekonomickým.

HN: Říkáte, že se v energetice mohou věci měnit poměrně rychle. Byli jsme toho svědky minulý rok v Německu. Co říkáte na jejich rozhodnutí vzdát se jádra?

Rozhodnutí Německa, Japonska a pár dalších zemí vzdát se jádra nebude mít hlavně vůbec žádný vliv na jaderné plány ostatních zemí. Svých plánů se nevzdá Velká Británie, nezměnila se ani pozice USA. Stavět budete i zde, ve střední a východní Evropě. Speciálně v tomto regionu platí, že čím blíže jste k Rusku, tím větší roli pro vás hraje otázka energetické bezpečnosti.

HN: Je jaderná energie pro energetickou bezpečnost tak podstatná?

Dnes je jádro jedinou nízkoemisní technologií schopnou produkovat velké množství elektřiny. A i když si to lidé neuvědomují, jaderných elektráren ubývá. Dnes jich je ve světě asi čtyři sta, ale drtivá většina je velmi stará. Nové staví prakticky jen v Číně a Indii. Je u nich totiž problematická návratnost. Ta je založená na předpokladu, že ceny fosilních paliv půjdou nahoru. A to se nemusí stát, u plynu ceny klesají. Ceny ropy mohou jít sice krátkodobě nahoru, ale nejdůležitější je pro výhodnost jádra cena plynu.

HN: Stavět nové jaderné elektrárny je tedy hloupost?

Dnes musí být rozhodnutí stavět jadernou elektrárnu spíše politickým a společenským rozhodnutím. Konzumenti musí být odhodláni platit dalších 50 let ceny elektřiny z jádra bez ohledu na to, co se stane na zbytku trhu. Pro investory je to rozhodnutí jasné. Vy chcete, abychom postavili jadrnou elektrárnu, ale musíte se nám zavázat, že budete tu elektřinu kupovat. Spotřebitelé se ale zavázat nemůžou, takže to musí udělat stát. Pokud to neudělá, je cena kapitálu příliš vysoká.

HN: Kde to takhle funguje?

Podívejte se na Francii. Tam je to vše řízené státem a státem i financované. Existuje politický konsenzus. Bez tohoto konsenzu se dostanete do stejných problémů, jakých jsme svědky v Německu. To je naprosto odstrašujícím příkladem. Nejhorší, co Německo ukázalo, je, že se může vláda chovat velmi špatně. Pro investora to znamená, že cena kapitálu vystřelí nahoru. To, že může demokratická země bez kompenzací otočit o sto osmdesát stupňů, byl šok. Podle mne bylo to, co udělali Němci, neuvěřitelně hloupé.

HN: Proč?

Každá demokratická země se může rozhodnout, že zavře svoje jaderné elektrárny nebo že již další nebude stavět. Ale rozhodnout o okamžitém zavření osmi vnitrozemských jaderných elektráren kvůli nebezpečí přílivové vlny ze Severního moře valící se na jih po Rýnu, to je k smíchu. To vše navíc bez toho, aby přemýšleli, jak to ovlivní sousední země či klima.

HN: A myslíte si, že si to Němci můžou dovolit?

Každá společnost bohatá, jako jsou dnešní evropské státy, si může rozhodnout, že nechce nést to velmi malé nebezpečí jaderné nehody. Musí být ale připravena zaplatit tu cenu. V Německu se snaží voličům prodat iluzi toho, že obnovitelné zdroje budou finančně výhodné a efektivní. A to není vůbec jisté.

HN: Hrozí kvůli tomu Němcům nebezpečí?

Tuhle zimu měli velké štěstí, že vůbec unikli blackoutu a ceny energií budou velmi vysoké po velmi dlouhou dobu. Ironií je, že Německo je nejvíc exportně zaměřená země v Evropě. Myslím si, že německá vláda bude nakonec svého rozhodnutí litovat.

HN: Je možné, že své rozhodnutí změní?

Vyloučit to nemůžete. Doba, v jaké bylo v Německu učiněno rozhodnutí v otázce jádra, se neustále zkracuje. To poslední, nejzásadnější, proběhlo během osmi týdnů. S problémy, kterým bude Německo čelit, bych se vůbec nedivil tomu, kdyby několik zdrojů opět spustili.

Zdroj: Hospodářské noviny

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..