Neděle, 29 listopadu
Shadow

Exkluzivní rozhovor pro Atominfo.cz – Víceprezident Rusatom Overseas Leoš Tomíček: Spolupráce s Rosatomem pomůže českým firmám uplatnit se ve světě

 

Čech v ruském jaderném moři: viceprezident Rusatom Overseas Leoš Tomíček. Zdroj foto: Česká pozice

Leoš Tomíček, viceprezident společnosti Rusatom Overseas, dceřiné společnosti ruského jaderného obra Rosatom, se s jadernou energetikou zná důvěrně. Absolvoval Moskevský energetický institut, pracoval na stavbě JE Dukovany a JE Temelín. 20. března 2012 podepsal v Praze jménem Rosatomu memoranda o spolupráci s deseti českými a slovenskými firmami. Poté, co na memorandech uschl inkoust, poskytl Leoš Tomíček rozhovor pro portál Atominfo.cz. S výkonným viceprezidentem Rusatom Overseas mluvila Natallia Sudlianková.

Pane Tomíčku, loni v říjnu 15 českých firem podepsalo memoranda s Rusatom Overseas, teď je to dalších 10. Máte nějaké číselné údaje o tom, kolik výrobků a v jaké hodnotě už Češi Rosatomu skutečně dodali?

Za poslední čtyři roky, tj. od roku 2008 do roku 2011, evidujeme v Rosatomu dodávky z České republiky zhruba za 111 milionů eur. Z toho společnosti NIAEP (Nižregorodská inženýrinková společnost Atomenergoprojekt, jedna z dceřiných dodavatelských společností Rosatomu, pozn. Atominfo.cz) a Atomstrojexport uzavřely smlouvy za zhruba 54 milionů eur, koncern Rosenergoatom za 26 milionů eur a Atomenergoprojekt Moskva za 30 milionů eur.

Kromě toho nám v současné době běží živé kontrakty s českými firmami za zhruba 67,6 milionů eur, což je více než 1,6 miliardy korun. Mezi těmito dodavateli jsou i firmy Sigma či Arako, které s námi podepsaly memoranda na podzim loňského roku. Vzhledem k rostoucím investicím Rosatomu do jaderné energetiky je potenciál k posilování spolupráce s českými firmami obrovský.

Další vývoj bude však záležet na tom, jak se české podniky budou schopny pohybovat v konkurenčním prostředí. Signatářům memorand chceme pomáhat a vytvářet podmínky pro to, aby se dokázaly rychleji zorientovat a nabídnout své výrobky Rosatomu. Pokud budou konkurenceschopní, je tu v současné době bezesporu prostor, aby se uplatnily.

Jaké výhody skýtá pro české firmy spolupráce právě s Rosatomem?

Myslím, že spolupráce s námi výrazně zvýší kompetence a schopnost českých firem uplatnit se ve světě, například s nejnovějšími technologiemi řízení. Při svých návštěvách Ruska jsou Češi velmi často překvapeni progresivností ruského jaderného průmyslu. Čím dál více si jich uvědomuje, že lídrem ve výstavbě jaderných elektráren ve světě je právě Rosatom, a to skýtá českým firmám velice kvalitní perspektivu. Při výstavbě v zahraničí Rosatom potřebuje lokální znalosti a zkušenosti firem, ať už se týkají norem nebo certifikací. Tato synergie je evidentní například u Temelína. Prostě nejlepší je kombinovat špičkovou technologii, kterou nabízíme, s kvalitními partnery na místě.

Které bloky jsou referenční pro dostavbu Temelína?

Máme jich celou řadu – projekt VVER-1200, který nabízíme na Temelíně, se dnes v Rusku staví na Leningradské, na Kaliningradské, na Běloruské jaderné elektrárně a na dalších. Tato linie se evolučně vyvinula z čínských bloků Tianwan 1 a 2 a pokračuje přes zmíněné projekty v České republice právě Temelínem. V Maďarsku budeme pro dostavbu jaderné elektrárny Paksi 5, 6 pravděpodobně nabízet stejný projekt.

Proč je Váš projekt podle Vás optimální?

Protože vychází z řady pozitivních zkušeností. Používá vyváženou kombinaci aktivních a pasivních bezpečnostních systémů, která již má v Česku tradici. Když jsme se rozhodovali před několika lety, který projekt nabídnout, dotázali jsme se klíčových lidí v České republice a oni si jednoznačně vybrali právě tento systém, nebylo to tedy prvotně naše rozhodnutí. Když se budete bavit s lidmi v Čechách, kteří do bezpečnostní filozofie a jaderných bloků vidí hlouběji, tak Vám to určitě potvrdí.

Vaše diplomová práce na Moskevském energetickém institutu byla věnována právě VVER reaktorům. Co se od té doby na této technologii změnilo?

Hodně. Už VVER-1000, VVER-1200 pak o to víc, je už úplně jiná úroveň spolehlivosti, zařízení, jiný přístup k jaderné energetice. Mezi rokem 1980 a současnou jadernou energetikou je obrovský rozdíl. Za tu dobu zažila řadu problémů a každý z nich zanechal svou stopu v jejím vývoji. Řekl bych, že koncept výrobních součástí, jako je reaktor, parogenerátor a turbíny, je stále stejný, to, co je odlišné, je spolehlivost a bezpečnost jednotlivých komponent. Bezpečnost je mnohem vyšší, ale pro personál a obsluhu jsou bloky VVER-1000 a 1200 velmi podobné.

Všichni tři účastníci tendru o Temelín říkají, že jejich bloky jsou evolučně vyšší, než předchozí. V čem je evoluční rozdíl VVER-1200 oproti VVER-1000? Můžeme vůbec použít na VVER-1200 stejná měřítka reaktor-hodin, jako na VVER-1000?

Samozřejmě. My jsme postavili v Čechách a ve světě do dnešního dne 31 bloků VVER-1000, 17 jich máme rozestavěných. Kromě nich máme rozestavěných 16 VVER-1200, dohromady 64 bloků VVER-1000 a VVER-1200, k tomu naše reference čítají několik desítek bloků VVER-440. Větší evoluci v počtu reaktoro-hodin provozu si ani neumím představit. Právě v rozsahu zkušeností s evolučními projekty vidím naši hlavní silnou stránku oproti konkurenci.

Nicméně například Westinghouse staví AP-1000 na Sanmen a slibuje, že jej postaví za 48 měsíců, zatímco postavit VVER-1200 trvá i podle projektu 60 měsíců, tedy pět let. To je přece poměrně podstatná nevýhoda VVER oproti AP-1000, nebo ne?

Koncepce výstavby Westinghousu je modulární, vše se předmontovává mimo stavbu a na místo se dovážejí prefabrikované velké kusy. To stavbu sice výrazně urychluje, ale na druhou stranu neumožňuje takovou míru lokalizace, jakou nabízíme svým zákazníkům my. Modulární výstavba je velkou výhodou, my se v současnosti také snažíme jít touto cestou, ale nebudeme ji nabízet jako jedinou alternativu. Pro někoho může být rychlost stavby velmi důležitá, pro někoho méně. Hodně záleží na financování, například jestli si stavbu zákazník platí ze svého. Podle mého názoru to pro Westinghouse je teď velkou výhodou, ale v Číně se neprojeví.

Pojďme se tedy bavit o penězích. V tisku se objevila zpráva, že Daniel Beneš aktivně vyjednává s českým státem o zárukách za Temelín, protože ČEZ jej nechce stavět ze svých vlastních peněz. Pokud by se objevila možnost, že by se Rosatom zapojil do Temelína nejen jako dodavatel, ale i jako investor, přistoupili byste na to?

To není oblast, ve které bych byl odborníkem, a nerad bych spekuloval. Nabídka financování není součástí zadávací dokumentace tendru a zatím jsme investorem nebyli v této souvislosti osloveni. Pokud se tak ovšem stane, myslím si, že Rosatom je určitě připraven začít jednat. Otázky financování projednáváme s každým zákazníkem zvlášť. Umíme nabídnout řadu modelů od částečné participace až k 100% financování. Česká republika je pro nás velmi transparentním trhem, co se týče prodeje elektrické energie a vývoje její ceny. Bude-li to aktuální, vyhodnotíme si, který model financování by byl z hlediska místních potřeb nejvýhodnější.

V řadě zemí už Rosatom výstavbu financuje, například v Turecku, Bělorusku. Jaké jsou zdroje Rosatomu?

Toto zase není oblast, které bych se věnoval, ale mohu říct, že neustále jednáme v Rusku a ve světě se subjekty, které by mohly mít zájem o financování jaderných objektů. Při financování takových objektů máte mnoho možností, můžete financovat například jednotlivé subdodávky či menší celky, jako je úprava chladicí vody. Přizpůsobujeme se potřebám zákazníků a řekl bych, že dnes se nám daří nacházet správná schémata.

Dokážete si představit, že by do toho šel nějaký český investor, třeba Petr Kellner?

Jaderná energetika jsou velmi dlouhé peníze. Nevím, jakou má finanční strategii pan Kellner, ale většina podnikatelů a bank má radši rychlejší obraty. Jaderní investoři jsou zcela zvláštní třídou institucí, které jsou schopny a ochotny do tak dlouhodobého projektu jít. Nevím, jestli je v Čechách dnes někdo takový, myslím, že teď je problém najít i ve světě partnera pro výstavbu jaderné elektrárny. Ale ČEZ na tom pracuje, jsem hrozně zvědavý, jak se mu to podaří.

Když se vrátíme k otázce ceny, pan Václav Bartuška už několikrát prohlásil, že jej zatím žádný z uchazečů nepřesvědčil o tom, že by dokázal postavit bloky včas a za projektové peníze. Může Rosatom něco takového garantovat?

My jsme panu Bartuškovi ukázali naše úspěšné projekty. Naposledy, když teď byl v Moskvě, jsme jej pozvali na Rostovskou jadernou elektrárnu, jejíž druhý blok jsme spustili v termínu a v rozpočtu. Totéž platí o čtvrtém bloku Kalininské jaderné elektrárny. Nedávno jsem byl na třetím bloku Rostovské JE, tu také dostavíme včas. Tyto objekty dnes můžeme ukázat komukoliv, s dodržováním termínů a rozpočtu nemáme problém a existuje sofistikovaný systém pro jejich kontrolu. Například na čtvrtém bloku Rostovské JE, který budeme stavět, předpokládáme, že všichni montéři budou mít každý den třírozměrné obrázky toho, co mají udělat, jaký kus potrubí mají namontovat a podobně, celý systém bude pořád aktualizován. Lidé budou mít u sebe čipy, aby bylo vidět, kde a jak pracují. Tak jsou dnes stavěny jaderné elektrárny.

Rosatom bude takto stavět jaderné elektrárny i v zahraničí?

Samozřejmě. Všechna zařízení budou mít čárový kód, to je standard. Na tomto systému pracoval NIAEP společně s japonskými partnery Myslím, že kdyby se takové systémy podařilo aplikovat v České republice, mohla by to být revoluce ve výstavbě a velká konkurenční výhoda pro české firmy.

Ale přece jen zpět k ceně… Můžete nějak zaručit, že skončíte v rozpočtu?

Součástí nabídky, kterou připravujeme pro ČEZ, je celá škála záruk. Jejich součástí je výpočet, kolik bude stát cena výroba jedné kilowatthodiny. Bereme na sebe závazek, že jej splníme. To znamená, že pokud nám na výstavbu nebudou stačit prostředky společnosti ČEZ, uhradíme zbytek z vlastních zdrojů.

Vrátila bych se ještě k otázce JE Dukovany. Jsou tam VVER-440 a hrozí, že kvůli směrnicím Evropské unii začne být elektrárna nerentabilní a nebude jí prodloužena licence. Bylo by Rusko, případně přímo Rosatom, ochotno nějak podpořit Českou republiku v  jednáních s Bruselem o prodloužení doby provozu JE Dukovany?

Kdykoli se na nás obrátí ČEZ s jakoukoli technickou otázkou, určitě mu pomůžeme. Za úzké spolupráce s kontrolním orgánem Rostechnadzor jsme velmi pečlivě analyzovali reaktory VVER-440 v Rusku a prodloužili jsme jejich provoz na Kole a na Novovoroněži o patnáct, další dokonce o 25 let. Máme tedy v této oblasti rozsáhlé zkušenosti, které rádi budeme sdílet.

Dukovany běží už léta bez problémů, mají obrovské nevyužité rezervy a možnosti, ta elektrárna je konzervativní na tom nejvyšším stupni, který si umím představit. Zastavit ji bych považoval za ekonomicky nešťastné.

Je v pořádku, když jsou zastavovány elektrárny z první generace VVER, protože ty skutečně měly své bezpečnostní problémy, ale reaktory v Dukovanech nebo například v maďarské Paksi jsou úplně jinou generací a myslím si, že nepředstavují riziko pro nikoho. 440-ky prošly zátěžovými testy, Česko, Maďarsko a Bulharsko udělali dodatečné testy některých systémů a i ty dopadly v jejich prospěch. Myslím si, že tyto elektrárny mají určitě na to, aby obhájily prodloužení životnosti.

Jak vidíte vývoj na Slovensku po změně vlády? Mohla by být dostavba Jaslovských Bohunic zajímavější, než Temelín?

Z časového hlediska jsou jak Maďarsko, tak Slovensko určitě perspektivnější, než Temelín. U Maďarska můžeme být konkrétní, zdá se, že tendr bude v letošním roce. U Slovenska předpokládáme, že bude pracovat velmi intenzivně. Budeme nejspíš jednat se současnou vládou a situace tam snad už brzy vykrystalizuje. V Čechách jsou prodlevy dány především legislativou, která vznikla v 90. letech a která bohužel neumožňuje zkrátit licenční proces, který je velmi zdlouhavý a náročný.

A co JE Visaginas v Litvě?

Myslím, že pro Visaginas už nebude moc prostor. Litevci si tam pozvali Korejce, ti odešli, teď přišli Japonci, ale ti možná také odejdou. Samozřejmě bychom se velmi rádi uplatnili i na litevském trhu. Jednali jsme s litevskou stranou a nabízeli stejné výhody, jako nabízí konsorcium tady v Čechách. Nedospěli jsme však k dohodě a nyní jsme natolik vytížení ostatními projekty, že na Litvu nemáme příliš času.

Ještě bych se vrátila do české kotliny. Obrovským problémem se zde stal odmítavý postoj veřejnosti ke stavbě úložišť vyhořelého paliva. Nabízí konsorcium možnost zpracování vyhořelého paliva v Rusku?

My tuto možnost nabízíme, myslím jako jediní na světě. Uplatnili jsme ji například v Jordánsku, v Íránu a máme v plánu tyto služby nabízet všude, kde o to je zájem.

Obohacovací kapacity dnes mají kromě nás Francie, USA, Velká Británie, ale žádná z těchto zemí nedokázala přesvědčit obyvatelstvo, aby schválilo zákon, umožňující přepracování vyhořelého paliva ze třetích zemí. V Rusku takový zákon přijali a myslím, že je to obrovská výhoda. Pro Česko to není tak aktuální, protože skladuje palivo v elektrárnách a chystá vlastní mezisklad. Můžeme zpracovávat palivo, ukládat nezpracovatelné zbytky, to je podle mého názoru byznys budoucnosti.

* * *

Leoš Tomíček se narodil v roce 1956 v Liberci. V roce 1982 s vyznamenáním promoval na Moskevském energetickém institutu, obor jaderné inženýrství.

V letech 1982 až 2000 pracoval ve společnosti Škoda Praha, která byla hlavním dodavatelem při stavbě českých jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Začínal jako inženýr a vypracoval se na ředitele temelínské divize Škody Praha.

Leoš Tomíček pracoval na vedoucích postech v mnoha společnostech, například v letech 1999 až 2000 byl předsedou představenstva firmy Sibirsky Alumunium, poté až do roku 2005 zastával funkci generálního ředitele a předsedy  představenstva  ve firmě AL INVESTE, Břidličná, a.s. V letech 2005 až 2008 pracoval ve společnosti RUSAL, kde vedl projekt Rogunské vodní elektrárny, poté zastával funkci zástupce generálního ředitele ve společnosti Projektový štáb Dálněvýchodní jaderné elektrárny.

Do roku 2010 vedl Projektovou skupinu Atom a byl zástupcem vedoucího Projektové skupiny Baltská jaderná elektrárna ve společnosti Inter RAO EES, a.s.

Od roku 2010 pracoval jako zástupce ředitele divize pro výstavbu a inženýring, odpovědného za inovace, transfer know-how a inženýring v Inter RAO EES, a.s.

V současnosti je výkonným viceprezidentem Rusatom Overseas, a.s.

Je ženatý, má dva syny.

1 Comment

  • Vacek Antonín

    Vážení
    Měl bych jednoduchou otázku k termínu výstavby VVER 1200, kde se píše o 60 měsících. Má otázka: v těchto 60 měsících jsou zahrnuty následující práce: zemní, stavební, montážní, zkušebně najížděcí, spouštěcí bez paliva a následně s palivem, fyzikální spouštění, fyzikální testy na jednotlivých výkonových hladinách a 120 hod. garanční předávací chod. Pakliže ano, tak 60 měsíců je nereálný termín.
    S pozdravem
    Vacek Ant.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..