I náraz středně velké vojenské stíhačky by vydržely ochranná pouzdra kolem reaktorů jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Pád velkého dopravního letadla by ale nevydržely. Deníku Právo to řekla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Drábová tak reagovala na námitky ekologických organizací v čele s Greenpeace, že v rámci stres testů nebyla vyzkoušena simulace pádu letadla. Jaderné elektrárny byly zkoušeny poté, co došlo k havárii v japonské Fukušimě.
České jaderné elektrárny vydrží náraz vojenské stíhačky
„Vydržet by měly náraz středně velké vojenské stíhačky. Právě proto, že případný pád velkého dopravního letadla by už byl nadprojektovou událostí, jsou kolem obou elektráren bezletové zóny. V této záležitosti se musí o bezpečnost starat i jiné složky, než my,“ vysvětlila Drábová Právu.
Upozornila na to, že například v Německu nejsou bezletové zóny zavedeny v takové šíři jako u nás. Odmítla ovšem popsat specifická opatření, která jsou v českých jaderných elektrárnách činěna proti případnému teroristickému útoku.
Právo uvádí, že v Temelíně sídlí stálá policejní zásahová jednotka a také se zde často provádějí zkoušky bdělosti. Ochranné složky zde jednají i v takovém případě, že se k vymezeným liniím kolem skladu paliva přiblíží neoprávněná osoba, přestože je pracovníkem elektrárny.
Elektrárny jsou odolné proti extrémním havarijním stavům, ale nemají zcela vyřešen sklad paliva
Zátěžové testy dále prokázaly, že Dukovany i Temelín stojí ve stabilních a klidných lokalitách. Silné zemětřesení by zde proto hrozit nemělo. V předběžné zprávě se podle deníku Právo píše, že obě elektrárny zvládnou velmi extrémní havarijní stavy, aniž by došlo k ohrožení okolí.
Sdružení Jihočeské matky, které se staví proti jaderné energii, ovšem poukazují na to, že během více než dvaceti let se nedokončila některá technická (ale ne přímo provozní) opatření týkající se nakládání s palivem. ČEZ to na diskusi s ekologickými organizacemi komentoval tím, že v nejhorším možném scénáři by se palivo propalovalo pouze do podzemí.
Drábová ale deníku Právo zdůraznila, že elektrárny jsou koncipovány tak, aby měly velkou zásobu chladící vody. V případě Dukovan ovšem bylo za riziko označen extrémní vítr, který by mohl způsobit ztrátu vnějšího napájení. To je důležité, pokud uvnitř elektrárny nastane mimořádná událost či havárie.
ČEZ chce připravit čtvrtý záložní systém
Temelín i Dukovany mají tři záložní systémy, které jim mají dodávat elektřinu a mohou být připojeny v krátkém okamžiku. Jedná se třeba o baterie či naftové agregáty. ČEZ také hodlá během tří let připravit čtvrtý záložní systém, který by spočíval v možnosti připojení zcela externích dieslových generátorů a zapojení hasičských vozů v případě situace, že dojde k příliš velkým ztrátám zásob chladící vody.
V případě Temelína se objevilo zvýšené riziko, že elektrárna funguje s vysokými měrnými výkony v aktivních zónách reaktorů a zároveň je zde vyšší riziko kumulace vodíku.
Zdroj: parlamentnilisty.cz
