Středa, 12 srpna
Shadow

Pražská ČVUT bude s Američany jednat o spolupráci v oblasti hi-tech

Před měsícem dostali Češi jeden z prvních kontraktů od americké vlády – na výpočty pro reaktory na jaderných ponorkách. Českou stranu v této spolupráci zastupuje Fakulta strojní ČVUT. Další v pořadí může být právě FJFI. Foto: Česká pozice

V hledáčku americké obrany jsou čeští kybernetici a informatici, spolupráce je možná i ve fyzice či kvantové informatice. Čím se může České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) nejvíce chlubit? Zjistit to lze několika způsoby; třeba klasicky počty bodů za publikace nebo patenty, ale rovněž i světovým zájmem o vybranou problematiku. V hledáčku amerických obranných složek už jsou kupříkladu kybernetici a informatici z ČVUT, ale čeští vědci hodlají nyní americké straně nabídnout i znalosti ve fyzice nebo kvantové informatice.

V Lichtenštejnském paláci totiž zakotví ve dnech 5. a 6. března lídři americké výzkumné politiky: představitelé US National Academy of Sciences, předních univerzit, ale i velení Úřadu námořního výzkumu (ONR), jenž má od roku 2010 jednu z mála svých poboček i v Česku.

„Od setkání si hodně slibujeme. ONR totiž deklaruje, že podporuje nejen aplikovaný ale i základní výzkum, takže v tomto duchu bychom chtěli kontakty využít a rozšířit. Nejen tam, kde už spolupráce úspěšně funguje, jako třeba u kybernetiky a informatiky, ale i v oblasti základního výzkumu ve fyzice, v oblasti kvantové informace a různých směrech, které by mohly být pro partnery zajímavé,“ říká v rozhovoru pro ČESKOU POZICI Vojtěch Petráček, prorektor ČVUT pro výzkum a jeden z organizátorů konference.

Nejatraktivnějšími fakultami, které by mohly dosáhnout nejen na granty, ale i na průmyslovou spolupráci, nejspíše budou Fakulta elektrotechnická (FEL) a Fakulta jaderná a fyzikálně-inženýrská (FJFI), jež patří k výzkumně nejsilnějším. Podle Petráčka hodlá ČVUT nabídnout i výzkum například z fakulty strojní a z fakulty biomedicínského inženýrství.

Výzkumně, ale už i mediálně, jsou dobře známy týmy profesorů kybernetiky Vladimíra Maříka, Václava Hlaváče a Michala Pěchoučka. „Dále bude přítomen i profesor Jiří Žára zabývající se optimalizacemi výpočetních algoritmů. Před časem jsme na licenční komisi řešili jejich patent, který ČVUT uzavírá v USA a týká se optimalizace algoritmů pro rozpoznávání segmentace obrazů. Naše výsledky jsou řádově lepší než u konkurence,“ tvrdí prorektor Petráček.

To nejlepší z pražské techniky

„Máme dále několik týmů, jež nabídly Američanům zajímavá témata třeba v oblasti kvantového kódování v čele s profesorem Igorem Jexem. V oblasti antihmoty a detekce záření je to i můj tým. Připravujeme nyní pilotní fázi spolupráce, kterou bychom chtěli dále rozšířit,“ doplňuje docent Petráček působící na jaderné fakultě. Ze kterých pracovišť by se mohli rekrutovat další výzkumníci ČVUT? Není to lehké odhadnout, ale je pravděpodobné, že to bude z vědecky nejvýkonnějších kateder.

Konference, kterou spolupořádá Ministerstvo zahraničí ČR a agentura CzechInvest, má propojit politickou, podnikatelskou i akademickou sféru, jež by si měly vyměnit zkušenosti z nových inovačních přístupů. „Je dohodnuto, že po březnové konferenci budou následovat další akce s Američany. Mezi ně bude patřit mítink, který proběhne v červnu na ČVUT. Dále jsou v plánu i následná setkání v Brně, Ostravě a dále v Česku. Blíže jsme o nich ještě nejednali – v rámci nadcházející konference budou však již follow-up mítinky dohodnuty,“ míní Petráček.

Výzkumná univerzita, náš cíl

Je logické, že se ČVUT o kontakty se světovou výzkumnou mocností eminentně zajímá; vždyť pražská technická univerzita produkuje více než sedm procent celorepublikového vědeckého výkonu – hodnoceno podle domácích registrů. Pakliže reforma vysokých škol nějakým způsobem (zatím nepříliš známým) stanoví takzvaně „výzkumné univerzity“ a jejich výhody či odlišné financování, ČVUT by jistě bylo jedním z hlavních adeptů.

„Směrem výzkumné univerzity určitě jít chceme, protože tak ostatně kráčíme i po celou dobu. Segment výzkumu budeme vždy prosazovat, neboť od něj se vyvíjí i kvalita výchovy studentů na univerzitě“, vysvětluje prorektor Petráček, který s českými kolegy pracuje též na experimentu ALICE v centru Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN).

Pomoci tomu má i loni přijatý strategický dokument, který nastavuje mechanismy, jak posílit výzkumnou, inovační a tvůrčí činnost, jak více motivovat vědce a studenty či podněcovat mezinárodní spolupráci. Výsledkem má být nárůst vědeckého výkonu, počtu kvalitních vědeckých pracovníků a také mezinárodní viditelnosti ČVUT.

Další nobelista do Prahy?

K tomu mohou přispět například i návštěvy nositelů Nobelových cen. Poté, co v Praze nedávno přednášel profesor Theodor W. Hänsch (držitel ceny z roku 2005), je podle informací České pozice v jednání přílet dalšího „nobelisty“ – a sice Sheldona Lee Glashowa, jenž obdržel Nobelovu cenu v roce 1979 za objevy v oblasti částicové fyziky. Mohl by v rámci spolupráce se společností Honeywell vystoupit na ČVUT asi v půli května.

Spoluprací s firmami v aplikovaném výzkumu má univerzita celou řadu, hledá rovněž partnery strategicky podporující základní výzkum. „Ze strategického hlediska bychom rádi rozšiřovali spolupráci s velkými partnery, například se Siemensem, kdybych měl jmenovat, který velice osvíceně přistupuje k podpoře vědy a výzkumu – základního i aplikovaného. Udílí i ceny pro nejlepší doktorské a diplomové práce,“ uvádí prorektor Petráček o jednom z klíčových partnerů, se kterými by se spolupráce mohla rozvíjet do ještě větší šíře. Příkladem ze zahraničí by mohly být například programy sponzorovaných profesorských nebo docentských míst či programů nabízené například společností Axa.

Sen o první stovce v žebříčcích

Zprávou o tom, jak se školám daří v mezinárodním srovnání, jsou srovnávací žebříčky nejlepších škol – jako je šanghajský ranking nebo pořadí Times Higher Education, o nichž ČESKÁ POZICE psala shrnující článek. ČVUT se dlouhodobě pohybuje na hraně nejlepší světové pětistovky.

„V našich klíčových oblastech jsme na tom mnohem lépe: dle žebříčku Times jsem v přírodních vědách kolem 250. místa a v technických kolem 120. příčky, přičemž bychom se chtěli blížit stovce. Před námi je z českých univerzit pouze Univerzita Karlova,“ plánuje Petráček, jenž v letech 1999 až 2003 působil na univerzitě v Heidelbergu.

Rating univerzit nejsou ovšem všeříkající čísla; například šanghajský žebříček prý trochu zvýrazňuje asijské a třeba i arabské země. „Vtip je v tom, že s pořadím v žebříčku nejsilněji koreluje, kolik univerzita dostala financí. ČVUT má skutečně strukturu, velikost, složení studentů i pedagogů jako world-class university, pouze má desetkrát až patnáctkrát méně peněz. V tom to je,“ říká prorektor a vzpomíná na příklad, který mu byl představen loni v Šanghaji. Jistá saúdskoarabská univerzita zbudovala kampus v poušti, dovezla tam zahraniční profesory i studenty a záhy vyšplhala v žebříčku vysoko vzhůru – díky obrovské dotaci.

„Žebříčky nejsou schopny postihnout kulturní a společenský kontext; takový rating nepostihne, co znamená univerzita pro stát, své okolí, pro průmysl,“ říká docent Petráček a dodává: „K první stovce se přiblížit dokážeme. Půjde to za předpokladu, že vláda nebude postupovat tak, jako se teď snaží, neboť peníze je potřeba výzkumným univerzitám přidat a ne ukrajovat pět miliard, a pak přidat jednu. Naši lidé jsou při tom všem na 121. místě a ukazují, že Češi pracují z podstaty kvalitně, ale nedá se to táhnout do nekonečna a stále srážet rozpočet. Pak totiž jednoho dne odejdou pryč.“

Zdroj: Česká pozice

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..