Pátek, 27 listopadu
Shadow

Jaderný odpad nikdo nechce. Přesto tu je a bude – Horácké noviny

Jaderný odpad zatím zůstává největším nevyřešeným problémem jaderné energetiky. Zdroj: 3pol.cz

Jihlava – Je tady a téměř nikdo ho nechce mít pod svojí obcí. Řeč je o vyhořelém palivu z českých jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně. Většina obcí z momentálně sedmi vytipovaných lokalit, kde by mohlo být trvalé hlubinné úložiště, se vytrvale staví i jen proti průzkumům, které by potvrdily či vyvrátily, zda geologické podloží je vhodné pro takovou stavbu. Jedním ze sedmi míst, kde by mohlo úložiště být, je i lokalita Horky na Třebíčsku. Na Vysočině jsou ve hře i další dvě možnosti: Hrádek na Jihlavsku a Kraví Hora na Žďársku.

Z Budišovska a Rudíkovska vyjelo v úterý 14. února na kulatý stůl do Jihlavy několik autobusů s občany z okolí lokality Horka. „Bylo to nějak divně zorganizováno. Nevešli jsme se do sálu,“ postěžovala si starostka Rudíkova Jana Nožičková. „Nic jsme neslyšeli, nic jsme neviděli,“ dodala. V předsálí podle jejich slov zůstalo asi třicet lidí. S takovou návštěvou správa úložišť nepočítala. Hned na druhý den se prostřednictvím tiskové zprávy omluvila.

Za šest let jasno

Podle současných plánů Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) by mělo být do roku 2018 definitivně jasno, kde zařízení bude. Samotný průzkum i s vyhodnocením by měl trvat tři roky. Správě tak zbývají zhruba tři až čtyři roky, aby dokázala přesvědčit obce a jejich obyvatele, aby v jejich okolí mohla provést zkušební vrty.

Jen se souhlasem

„V žádném případě však nebudeme provádět průzkum v lokalitách, kde nebudou souhlasit všechny obce. Navíc s nimi sepíšeme smlouvu, v níž bude jasně řečeno, že souhlas s průzkumem neznamená souhlas se stavbou úložiště,“ pronesl v úterý na veřejné diskusi k tomuto tématu Jan Prachař, ředitel SÚRAO.

Jenže ani toto ubezpečení zástupcům obcí nestačí. „Nevím, proč bychom měli souhlasit s průzkumem, když nesouhlasíme s úložištěm na našem území. Vždyť je to zbytečné dělat takové průzkumy,“ nechala se slyšet členka zastupitelstva Náramče Jitka Svobodová.

Náhrada neláká

Pro obce není momentálně lákavá ani náhrada od státu, kterou by mohly od státu dostávat. Každá z nich může po dobu průzkumu čerpat ročně 600 tisíc korun a dalších 0,30 Kč za každý metr čtvereční svého katastru v průzkumném území.

V řadě obcí se už dříve lidé v referendech vyjádřili, že tuto stavbu nechtějí. „Rozhodnutí referenda nemůže samospráva zvrátit,“ pronesl Edvard Sequens ze sdružení Calla. Zároveň však dodal, že v současné chvíli nemají obce dostatečné zákonem dané pravomoci stavbu úložiště odmítnout.

Plán B

Správa úložišť však stále ujišťuje, že přes nesouhlas obcí nepůjde. Proto má připravený plán pro případ, že by se v žádné z lokalit nedohodla. „Máme nabídky z jiných míst, která uvažují o tom, že by se ke geologickým průzkumům připojila,“ tvrdí Jiří Slovák, zástupce ředitele SÚRAO.

Toho se nedožijem

„Hledáme co největší neporušenou žulovou hmotu, nejlépe kostku, bez přístupu spodní vody,“ popsala ideální místo Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Hlubinné úložiště radioaktivního odpadu by se mělo začít stavět v roce 2050. První kontejnery s vyhořelým palivem z českých jaderných elektráren by do něj měly být uloženy v roce 2065.

Zdroj: Horácké noviny

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..