Obavy, že by Evropská unie mohla Česku zablokovat rozvoj jaderné energetiky, sílí. Evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger minulý týden prohlásil, že Brusel by měl získat právo zasahovat do energetického mixu jednotlivých zemí a způsobů výroby energie. „Momentálně je to záležitost členských států,“ řekl Oettinger s tím, že do budoucna by kompetence přešly na Evropský parlament a Radu EU.
Jeho slova podpořil šéf Evropského parlamentu Martin Schulz – shodou okolností také zástupce Německa, které samo od jádra odchází.
To, že by Brusel v dohledné době mohl Čechům přímo nařídit zastavení jaderné energetiky, není reálné. Pravděpodobnost, že tak učiní nepřímo, ale po posledních návrzích německých činitelů v evropských institucích opět stoupá.
Evropská unie kupříkladu může nastavit příliš přísná bezpečnostní kritéria nebo podmínky pojištění, za nichž by se stavba nových jaderných bloků nevyplatila. Deník E15 již dříve upozornil, že podle pražského ministerstva zahraničí není jisté ani to, zda bude možné prodloužit životnost elektrárny v Dukovanech. Licence jejích jednotlivých bloků vyprší v letech 2015–2017.
Na riziko poukazuje také analýza ohledně tendrů na další bloky, kterou nedávno schválila česká vláda.
„Nová legislativa týkající se především jaderného sektoru, která se nyní formuje na evropské úrovni, by mohla zredukovat představy a plány vlády ČR na rozvoj českého jaderného sektoru,“ uvádí se v analýze. Česko proto podle ní musí vyvinout maximální úsilí při ovlivňování nastavení této legislativy a nových evropských pravidel.
„Úsilí Evropské komise je vehementně podporováno řadou členských protijaderných zemí,“ píše se dále ve vládním materiálu, který připravoval zmocněnec pro dostavbu Temelína Václav Bartuška.
Snaha Bruselu více zasahovat do kompetencí jednotlivých zemí se opírá o argument, podle něhož jinak v energetice nemůže fungovat jednotný evropský trh. Kritici namítají, že fungování trhu nabourávají špatnými a protichůdnými opatřeními samy evropské instituce.
V evropských politických kuloárech se ozývají hlasy, podle nichž jaderné země budou muset udělat ústupky, aby si jadernou energii zachovaly – kupříkladu francouzský prezidentský kandidát François Hollande připouští odstavení části bloků. Menší česká jaderná energetika by ovšem takové odstavení „několika“ – třeba dukovanských – bloků pocítila mnohem silněji.
Zdroj: E15
3 Comments
Evropa si v energetice zadělává na velký průšvih. Mně by se líbilo více, kdyby naše česká rozvědka a další nestrašili diskreditací jádra, ale spíše varovali před podivnými německými praktikami, nad kterými můžeme jednou znovu zaplakat (třeba, když nebude delší dobu svítit slunce, foukat vítr, atd.).
Ad F. Heczko: Nemyslím si, že průšvih bude až tak velký. Jádro není samospásou, jednak kvůli velmi drahé výstavbě, která se vyplatí až za desítky let a plánuje se ještě déle, jednak kvůli skladování odpadů. Jak víme, největším problémem je dnes z hlediska distribuce elektrické energie její skladování, které je možné pouze ve vodních přečerpávacích elektrárnách. Myslím si, že jaderná energie výzkum a změny v této oblasti konzervuje s tím, že máme k dispozici pořád dostatek levných a „ekologických“ (to je taky otázka názoru, ale budiž) elektřiny z uranových článků. Pokud se Němcům podaří tento problém nyní, kdy jej budou mít přímo před sebou vyřešit, možná spláčeme jednou my.
Hlavně se mi nelíbí fakt, že Německo hodlá takto tvrdě skrz EP prosazovat svou cestu odklonu od jádra a z velké části později řídit tzv. jednotnou energetickou politiku EU. Především je dobré vědět, že každé zemi s jejími konkrétními geografickými, zdrojovými a spotřebními podmínkami vyhovuje něco jiného.
V naši zemičce v srdci Evropy nemáme rozlehlé přímořské roviny, vhodné ke stavbě větrných elektráren, jako např. v Holandsku apod.