Na druhém reaktoru havarijní jaderné elektrárny Fukušima může probíhat řetězová reakce, oznámil to provozovatel elektrárny, společnost TEPCO. Podle bezpečnostních expertů ale jde o situaci, s níž se počítalo už od začátku, a která zatím nepředstavuje žádné riziko.
Jelikož na Fukušimě není možné kvůli radiaci palivové články přímo sledovat, mohou se japonští specialisté opírat pouze o nepřímá data. Na možnost, že by v reaktoru mohla probíhat řetězová reakce, usoudili z toho, že se v ochranné schránce objevil xenon, plyn, který je jedním ze štěpných produktů. Pracovníci TEPCO proto začali pumpovat do reaktoru roztok kyseliny borité, což je standardní postup pro regulaci štěpení (je používán například při spouštění reaktoru po odstávce, v tomto případě je potřeba naopak snížit koncentraci kyseliny borité, aby se reakce rozběhla).
TEPCO uvádí, že zatím nebyly zaregistrovány žádné změny teploty reaktoru ani změny radiačního pozadí, z čehož Japonci usuzují, že pokud k řetězové reakci skutečně dochází (což není zcela jisté, neboť uran se také může štěpit spontánně a při nízkých koncentracích nekontrolovaná exploze nehrozí).
Za pravdu jim dává například jeden z nejlepších světových odborníků na jadernou bezpečnost, zástupce ředitele Institutu bezpečné jaderné energetiky Ruské akademie věd Rafael Aruťunjan, který okomentoval situaci takto: „Uvolnění sebemenšího množství radioizotopů by bylo okamžitě registrováno. Zatím nemáme jednoznačný důkaz, že štěpná reakce skutečně běží, nemáme k dispozici ani údaje o neutronových tocích“. Uvedl také, že zprávy o řetězové reakci provázely také likvidaci černobylské havárie, většinou nakonec šlo o chyby při měření radiace.
Pokud by k řetězovému štěpení skutečně docházelo, jde o situaci, se kterou se počítá a pro jejíž řešení existují osvědčené postupy. „Pokud reakce běží, nepotrvá dlouho a sama skončí. Vůči celkové situaci na Fukušimě nejde o nijak vážný problém“, uvádí šéfredaktor ruského portálu Atominfo.ru a také odborník na jadernou bezpečnost Alexander Uvarov.
Řetězová štěpná reakce je základem mechanismu, kterým lze z jaderných reaktorů získat užitečnou energii. Jádra atomů uranu 235 v palivových článcích jsou nestabilní a při nárazu menších částic, konkrétně neutronů, se rozpadají. Rozpadem se přeměňují na jádra jiných prvků (například cesium, které je však samo o sobě radioaktivní a představuje hlavní složku, zamořující okolí v případě havárie). Při přeměně se uvolní nové neutrony, které štěpí další uranová jádra. Pokud není reakce řízena, dochází k uvolnění obrovského množství energie naráz a explozi, z tohoto důvodu jsou v reaktorech tyče z těžkých kovů, které část neutronů pohlcují. Část neutronů se však vždy rozptýlí a unikne do prostoru, takže při nízkých počátečních koncentracích se reakce zastaví. Takzvaný kritický stav reaktoru je takový, kdy se reakce už sama udržuje v chodu, ale je pohlcováno takové množství neutronů, že po každém štěpení jich zůstane stejné množství.
Zdroj: Atominfo.ru
