Západ zvyšuje tlak na Írán kvůli jeho jadernému programu, jehož vývoj potvrdila minulý týden zveřejněná zpráva Mezinárodní agentury pro atomovou energii. V pondělí USA, Velká Británie a Kanada oznámily nové finanční a energetické sankce vůči Íránu, aby vývoj jeho jaderného programu zastavily. Budou však nové sankce fungovat? A jaký je jejich skutečný smysl?
Finanční a energetické sankce se týkají íránských společností, jež se podílejí na vývoji jaderných zařízení a spolupracují s Revolučními gardami či s petrochemickým průmyslem. Britské finanční instituce přestanou provádět všechny transakce s íránskými bankami včetně centrální. Ministr financí Velké Británie George Osborne prohlásil, že jeho vláda poprvé v dějinách země přerušila obchodování celého bankovního odvětví nějakého státu s britskými finančními institucemi.
„Učinili jsme to na základě mezinárodních důkazů, dle nichž se íránské banky podílejí na vývoji vojenského jaderného programu. Chceme tím zlepšit bezpečnost nejen celého světa, ale i Velké Británie,“ řekl Osborne. Americký prezident Barack Obama prohlásil, že dokud bude Írán pokračovat ve vývoji svého jaderného programu, USA se budou neustále snažit Teherán izolovat a zvyšovat na něj tlak.
Vyčerpané možnosti diplomacie
Jedním z údajných cílů sankcí je poskytnout zahraničním společnostem, například čínským, významný vyjednávací nástroj, s jehož pomocí by mohly získat od Teheránu ropu za nižší cenu. A tím připravit íránskou vládu o desítky miliard dolarů z jejího prodeje. Otázkou však je, zda mezery na íránském trhu s ropou využijí jen společnosti z těchto zahraničních zemí. Jak totiž zkontrolovat, že v barelech s ropou, jež budou například dovezeny do USA, není ani kapka z Íránu? Odpovídá tato představa tomu, jak fungují mezinárodní trhy s ropou?
Dalším možným cílem sankcí je uvolnění íránského režimu. Nastane to však v důsledku zhoršení stavu íránské ekonomiky? V této souvislosti se objevuje další otázka: Byly vyčerpány všechny diplomatické možnosti pro změnu politiky íránského režimu, tedy i jeho jaderného programu? I alternativní způsoby, jak změnit politiku íránského režimu?
Zdá se, že prezident Obama válku s Íránem zatím nechce. To však vyvolává další otázku: Není tomu například tak, že současné sankce nenahrazují válku s Íránem, ale jsou jen přípravou bojiště pro její budoucí zahájení? Až si to buď Obama rozmyslí, nebo v roce 2013 nastoupí jiný prezident? A důvodem k ní může být například tvrzení, že se i alternativní diplomatické možnosti vyčerpaly. Popřípadě, že dnešní přijaté sankce nefungovaly.
Zdroj: Česká pozice
