Pondělí, 19 října
Shadow

Švýcarské „ne“ jaderné energii nemusí být definitivní

Jaderná elektrárna Leibstadt.

Švýcarsko se, podobně jako Německo, vydalo cestou postupného odklonu od jaderné energetiky a posilování obnovitelných zdrojů. Výsledky hlasování horní komory parlamentu však poněkud zamíchaly kartami těm politikům, kteří o „zelené“ budoucnosti alpské republiky mluvili v podstatě jako o hotové věci.

Zákon o postupném uzavírání jaderných elektráren navrhla a odhlasovala dolní komora švýcarského parlamentu (Národní rada). 28. září 2011 Stavovská rada (horní komora) návrh zákona, podle něhož má provoz všech švýcarských bloků skončit do roku 2034, podpořila, vnesla však do něj důležitou změnu. Senátoři podle nové úpravy požadují po vládě, aby pravidelně informovala obyvatelstvo země o nových trendech ve vývoji energetiky a o jejím stavu v zemi. Také vyhrazují vládě právo navrhovat změny energetického zákonodárství. Fakticky to znamená, že původní rozhodnutí o nevratném rušení jaderných elektráren může být kdykoliv přehodnoceno, pokud se „posilování obnovitelných zdrojů“ zadrhne a nepůjde podle plánu.

Kvůli této změně navíc není proces schvalování zákona ukončen – dolní komora ještě musí odhlasovat, že s úpravou svého návrhu souhlasí. Zemi však 23. října čekají volby a je velmi nepravděpodobné, že zákon projde (tentokrát už novou) Národní radou dříve, než v prosinci, pokud vůbec.

Další na tahu bude vláda, která se možná po volbách také vymění. Navrhne vlastní změny zákonů a předá je ke schválení sněmovně.

To ovšem také není všechno. Ve Švýcarsku, na rozdíl od Německa, existuje i političtí zastánci jaderné energie, především právě v senátu a pravicových stranách. Ti nyní trvají na tom, že o uzavření jaderných elektráren by mělo rozhodnout referendum.

Podle zavedené švýcarské praxe jsou referenda obvykle vyhlašována v případech, kdy přijetí zákona může mít za následek změnu ústavy. Vždy jej iniciují poslanci parlamentu a zákon je považován za schválený, pokud jej podpoří obyvatelstvo většiny kantonů.

Švýcarská pravice je přesvědčena, že uzavření elektráren je takovou ústavní změnou, neboť znamená, že se vláda vzdává odpovědnosti za jadernou energetiku. Pokud to švýcarská veřejnost a politici nebudou považovat za dostatečně pádný argument, má v záloze plán B: referendum může být vyhlášeno, pokud jeho zastánci dokážou shromáždit 50 tisíc podpisů.

Stojí také za zmínku, že před havárií na JE Fukušima měla švýcarská vláda v plánu naopak dva nové bloky postavit a už byly podány dvě žádosti uchazečů o tyto zakázky. Ty zůstávají platné, ale samotný rozhodovací proces vláda zmrazila.

Alpská republika provozuje pět jaderných bloků na čtyřech elektrárnách, tří reaktory jsou typu PWR, dva BWR. Nejstarší švýcarský blok Beznau I byl připojen do sítě 17. července 1969, nejmladší, Leibstadt-1, 24. května roku 1984. všechny švýcarské jaderné elektrárny se nacházejí na severu země.

Související články: Švýcarský parlament schválil odstavování jaderných elektráren

Zdroj: Atominfo.ru

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..