Středa, 12 srpna
Shadow

Sergej Kirijenko: Domácí výrobci jsou pro stavbu nových bloků klíčoví

Šéf Rosatomu Sergej Kirijenko.

Ruská státní společnost Rosatom, největší stavitel jaderných elektráren na světě, věří, že v tendru na dostavbu Temelína není bez šancí. Její šéf Sergej Kirijenko se přitom odvolává na dlouholeté provozní zkušenosti, na nichž jsou podle něj založeny velice solidní reference. „Reálně můžeme zaručit, že na české podniky připadne až 70 procent hodnoty jaderné elektrárny. To nemůže nabídnout nikdo z ostatních účastníků tendru. Nikoli proto, že nechtějí. Je to otázka technologických možností,“ prohlašuje Kirijenko v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Proč si myslíte, že Česko by mělo dostavbu Temelína svěřit právě Rosatomu?

Soutěž, to jsou konkurenti, na které my pohlížíme s respektem. Nicméně se domníváme, že naše nabídka má solidní konkurenční přednosti.

V čem konkrétně spočívají?

Zaprvé to jsou reference. V jaderné energetice je hlavní bezpečnost, kterou lze zaručit pouze na základě předchozích provozních zkušeností. A my můžeme pro Temelín nabídnout dobrý projekt, který má velice solidní reference. Není to projekt na papíře, nýbrž se opírá o provozní zkušenosti. Přicházíme s projektem, který už byl realizován jak v Rusku, tak za jeho hranicemi, například dva bloky v Číně, které jsou v provozu přes tři roky. Stejné bloky stavíme i v Rusku – v Leningradské jaderné elektrárně nebo v Baltské elektrárně u Kaliningradu. Český zákazník se proto bude moci seznámit s bloky, které jsou postaveny a provozovány v různých fázích. Za druhé bych jmenoval unikátní spojení bezpečnostních systémů, které odpovídají novým požadavkům kladeným na bezpečnost jaderných elektráren. Nazýváme je „postfukušimské“.

O co hlavně jde?

Především je to dvojitý ochranný kontejnment, který odolá i pádu velkého letounu o hmotnosti až 450 tun. Dále, systém pasivního chlazení, fungující i v případě úplného výpadku elektřiny a vody. Kdyby byly bloky ve Fukušimě vybaveny tímto systémem, nic by se tam nestalo. Pro bezpečnost je velice důležitá také kvalifikace a připravenost personálu elektrárny. I tu lze zabezpečit jedině díky provozním zkušenostem.

A jak se vám z tohoto pohledu jeví Česko?

Zaměstnanci jaderných elektráren v Česku jsou vysoce kvalifikovaní. Mají dlouholeté zkušenosti s technologií VVER, tedy tlakovodními reaktory. To, že ji čeští odborníci celá desetiletí používají, je klíčová záruka bezpečnosti i v budoucnu.

Pokud v tendru zvítězíte, s jakými zakázkami pro Temelín by mohly počítat české firmy?

Pro nás je velice důležitá takzvaná míra lokalizace, tedy podíl národních dodavatelů na projektech, které realizujeme. Reálně můžeme zaručit, že na české podniky připadne až 70 procent hodnoty jaderné elektrárny. To nemůže nabídnout nikdo z ostatních účastníků tendru. Nikoli proto, že nechtějí. Je to otázka technologických možností. Navíc to není jenom naše technologie, je to společná technologie, takže český průmysl se nemusí zásadně měnit, aby mohl vyrábět elektrárenské zařízení podle VVER. České podniky by mohly pokračovat v tom, co dělaly před léty. A z toho plynou nová pracovní místa v českém průmyslu.

Kolik by jich asi mohlo být?

Podle našich odhadů kolem 10 tisíc nových pracovních příležitostí. Zpravidla počítáme s tím, že na jednoho zaměstnance na staveništi elektrárny pracuje v různých průmyslových odvětvích osm – deset dalších lidí. Předpokládáme, že objednávky pro český průmysl dosáhnou čtyř až pěti miliard eur, z toho pro strojírenství přes dvě miliardy eur. Velkou výhodu pro české firmy spatřujeme také v tom, že získají přístup k odpovídající technologii a nezbytným licencím. Českým firmám se tak naskytnou nové příležitosti, neboť budou moci plnit objednávky nejenom pro Temelín, ale pro všechny bloky, které se ve světě stavějí podle technologie VVER.

Uvažujete také o investicích do těžby uranové rudy v Česku?

V tendru pro Temelín takový požadavek z české strany nezazněl, ale víme, že čeští partneři se touto otázkou zabývali. A pokud se rozhodnou, jsme připraveni jim nabídnout své služby i v těžbě uranové rudy. Doma jsme do geologického průzkumu a těžby investovali značné prostředky a díky tomu geologicky ověřené zásoby uranu v Rusku vzrostly přibližně sedmkrát. Dále jsou to naleziště v Kazachstánu, Austrálii i USA, kde nám patří 20 procent. Nedávno jsme objevili obrovské naleziště uranové rudy v Tanzanii a perspektivní je také Namibie. V této oblasti jsme dost aktivní a naše společnosti těžící uran jsou podle objemu zásob druhé na světě. Nebránili bychom se ani možné spolupráci s Českem v produkci uranu ve třetích zemích.

Kolik jaderných bloků nyní má Rosatom ve svém balíku?

Celkem jde o 29 rozestavěných bloků, z toho je 10 v Rusku, 12 se již staví v zahraničí a na sedm jsou podepsány kontrakty. Veškeré tyto bloky se stavějí či budou stavět podle technologie VVER. A pokud bychom českým podnikům předali technologii, pak by se mohly podílet na výstavbě všech 29 bloků.

Jaké vyhlídky má jaderná energetika ve světě po havárii v japonské Fukušimě?

Bezprostředně po této katastrofě se objevily hypotézy, že se rozvoj jaderné energetiky ve světě úplně zastaví nebo výrazně omezí. Ale to trvalo přibližně půl roku. Upřímně řečeno, myslel jsem si, že tato pauza bude delší. Ale po půl roce lze říci, že končí. Mezinárodní agentura pro atomovou energii před Fukušimou uváděla, že ve světě se bude stavět kolem 450 reaktorů, nyní předpovídá 350. Jde tedy o dvaadvacetiprocentní korekci, tedy nikterak výraznou. Je to vidět i na chování našich partnerů, kdy žádný z nich neodstoupil od dohodnutých projektů. Po Fukušimě se objem prací ve světové jaderné energetice snížil asi o 20 procent. Nepatrně se prodlužují lhůty realizace, neboť země potřebují více času, aby prověřily bezpečnost přijímaných rozhodnutí. Zpřísňují se požadavky na technologie. Je velice málo pravděpodobné, že by se ve světě pokračovalo ve výstavbě reaktorů druhé generace.

Jaké vyhlídky má jaderná energetika?

Ve světě se budou stavět reaktory generace tři plus s veškerým souborem bezpečnostních opatření, které také mají lepší užitné vlastnosti a také delší životnost. Nynější bezpečnostní systémy jsou velice náročné. Připadá na ně 70 až 75 procent celkových nákladů na stavbu jaderné elektrárny. Budoucnost podle mne mají rychlé reaktory. Jednou z jejich předností je, že nejsou tak citlivé na zásoby uranu. Jsou schopné pracovat s 238. izotopem uranu, zatímco dosud pracujeme s 235. izotopem. Kromě toho, u těchto rychlých reaktorů se také snižuje množství jaderného odpadu.

Kde v současné době stavíte?

Letos v srpnu vstoupil v platnost kontrakt s Čínou, kde jde o dva reaktory, počátkem října jsme podepsali kontrakt na výstavbu dvou bloků v Bělorusku. Příští týden letím do Bangladéše a na řadě je Vietnam. Svůj program výstavby nezrušila Indie. A objevují se nové země. Pozoruhodné je, že po Fukušimě rozhodla o výstavbě bloků Británie, rozsáhlý jaderně energetický program ohlásila Saúdská Arábie.

Co soudíte o Německu, které se rozhodlo postupně vyřadit všechny jaderné elektrárny z provozu?

Nemohu hodnotit rozhodnutí spolkové vlády, které plně respektujeme. Koneckonců, bylo přijato na základě celospolečenského konsenzu.

Německo je velký trh s energií. Nakolik jeho rozhodnutí ovlivní váš byznys?

Vycházíme z toho, že jde o vnitřní záležitost Německa. Z profesionálního hlediska je ale pro mě obtížné pochopit logiku tohoto rozhodnutí, neboť Německo, které dnes odstavuje jaderné elektrárny, současně nakupuje elektřinu v sousední Francii, kde se vyrábí v jaderných elektrárnách. A některé z nich se nacházejí v blízkosti francouzskoněmeckých hranic. Uvidíme, co vývoj časem přinese. V samotném Německu se uvádí, že vyřazení jaderných elektráren ekonomiku přijde na několik set miliard eur. Dnes je to už vidět na cenách elektřiny. Ale z druhé strany, Německo je docela bohatá země a možná si něco takového může dovolit. Naproti tomu četné rozvojové země si radikální přechod na velice drahé a nerentabilní obnovitelné zdroje dovolit nemohou. Můj závěr je, že světová ekonomika se během příštích 30 až 40 let bez výrazného příspěvku jaderných elektráren neobejde.

Pro Česko však německé rozhodnutí představuje problém, neboť zdejší trh s elektřinou je v mnohém ovlivňován vývojem v Německu…

To je jistě pravda. Myslím, že problém vyvstává před celou Evropskou unií, které ubývají elektrárenské kapacity. Není to jenom otázka ceny, ale především otázka energetické bilance v zimním období, která je propočítána s ohledem na jaderné elektrárny. A když jich ubude, může to být vážná výzva pro stabilní zásobování elektřinou.

Kolik bloků může ročně postavit Rosatom?

Také v Rusku jsme měli v jaderné energetice určitou přestávku, kdy se nic nestavělo. Naše přednost ale tkví v tom, že tato přestávka byla kratší než v jiných zemích. Dosud jsme předávali jeden blok ročně, letos poprvé od začátku osmdesátých let odevzdáváme tři bloky. Předali jsme Rostovskou jadernou elektrárnu, dále Búšehr v Íránu a v listopadu předáváme Kalininskou elektrárnu. Ve spolupráci s čínskými partnery jsme v Číně už předali experimentální rychlý reaktor. Takže letos to máme vlastně tři a půl reaktoru.

A co strojírenské kapacity? Jsou schopny držet krok?

V Rusku jsme schopni zkompletovat zařízení pro tři bloky ročně. Předpokládáme, že s pomocí lokalizace na zahraničních trzích, tedy za účasti partnerů, bychom mohli dosáhnout čtyř kompletů. Proto klademe na lokalizaci takový důraz, což se týká i Česka, i když zařízení pro Temelín bychom mohli dovézt i z Ruska. Ale pro realizaci dlouhodobého programu je účast národních dodavatelů klíčová. V našem portfoliu nyní máme 29 kontraktů, z toho devět v Rusku a 19 v zahraničí.

V portfoliu máte 29 kontraktů, z toho deset v Rusku, devatenáct v cizině. Z toho plyne, že zahraniční trhy jsou pro vás důležitější než Rusko…

To se tak nedá říci s ohledem na požadavky bezpečnosti. Nestavíte-li jaderné elektrárny doma, nemáte morální právo je nabízet v zahraničí. Domácí výstavba je z tohoto pohledu naprosto klíčová, neboť skýtá cenné zkušenosti a reference. V Rusku plníme státní úkoly spojené se zabezpečením stabilních dodávek elektřiny. Naše sériová výstavba jaderných elektráren nám umožňuje nabízet služby i v zahraničí.

Zdroj: Hospodářské noviny

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..