Praha – Roční provoz superlaseru ELI má stát až 500 milionů korun, podle ministerstva školství se ale peníze určitě najdou. Na začátku dvoudenní mezinárodní vědecké konference to dnes potvrdil náměstek ministra Jakub Hodinář s tím, že jde o projekt celosvětového významu a část peněz budou tvořit příspěvky států zapojených do projektu. Před finanční udržitelností přitom varovala Národní ekonomická rada vlády (NERV).
Špičkové vědecké centrum má vyrůst v Dolních Břežanech u Prahy, náklady na stavbu ve výši téměř sedmi miliard jsou hrazeny z evropských fondů. Pracoviště má do budoucna přilákat experty z celého světa a zastavit takzvaný odliv českých mozků.
„S tou podporou a udržitelností se počítá,“ uvedl Hodinář s tím, že mezi ostatními velkými vědeckými projekty má ELI výsadní postavení. Podle šéfa Fyzikálního ústavu Akademie věd Jana Řídkého bude roční provoz stát 400 až 500 milionů korun. Projekt ale bude součástí evropského konsorcia a část peněz půjde i od států zapojených do projektu. V centru najde práci 300 lidí.
„Hrozí obrovské neefektivnosti, tlak na nesystémové řízení a obtížnou předvídatelnost situace jednotlivých výzkumných organizací včetně vysokých škol,“ upozornila přitom před časem NERV na adresu nově vznikajících obřích center budovaných s podporou EU. Až totiž skončí evropské financování, budou si muset centra najít podporu sama.
V souvislosti s výstavbou vědeckého komplexu se vyskytly problémy také ohledně výkupu pozemků pod areálem. Vznikly na ně dva posudky, přičemž jeden z nich počítal s cenou 3800 korun a druhý 1000 korun za metr čtvereční. Třetí posudek, který si nechala zpracovat Evropské komise, navrhl cenu 2800 korun za metr. „V tomto měsíci se chystáme podepsat kupní smlouvy na pozemky v Břežanech,“ uvedl Řídký s tím, že prováděcí dokumentace pro stavbu už je téměř hotová.
„V Evropě v současné době existuje v oblasti výzkumu a vývoje určitý převis nabídky – špičkových vědců je více než volných míst ve velkých výzkumných zařízeních. ELI Beamlines chce této situace využít a přitáhnout do České republiky vynikající výzkumné odborníky z celého světa nabídkou srovnatelných nebo dokonce lepších podmínek,“ plánuje Akademie věd.
Špičkové vědecké pracoviště má být hrazeno z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, do provozu by mělo být uvedeno během roku 2016. Projekt je výsledkem spolupráce 40 výzkumných institucí ze 13 zemí EU. Nedaleko Prahy tak bude stát jedna ze tří částí infrastruktury s názvem ELI Beamlines – nejvýkonnější laser světa. Další dvě vědecká centra s odlišným zaměřením postaví EU v Maďarsku a Rumunsku.
Hlavními přínosy projektu bude výzkum léčby rakoviny, lékařského zobrazování a diagnostiky, laser bude nástrojem pro vývoj a testování nových materiálů či pro nakládání s radioaktivním odpadem. Jeho výkon by měl být až stokrát větší, než mají nynější největší podobná zařízení.
