Středa, 23 září
Shadow

Čína se na jaderné cestě nezastavuje

Stavba jaderné elektrárny Fangjiashan (Fang-ťia-šan) v provincii Zhejiang (Če-ťiang). Komerční provoz by měl začít v letech 2013 a 2014.

Havárie jaderné elektrárny Fukušima způsobila pozastavení desítek jaderných projektů po celém světě. Ale ne v Číně. Německý parlament odhlasoval uzavření jaderných elektráren do roku 2022, švýcarský do roku 2034. Ekonomická krize v USA a mnoha dalších rozvinutých zemích způsobila, že se od roku 2008 téměř nezvyšovala spotřeba energie, což bylo dalším důvodem snížení zájmu o jadernou energii v poslední době

V Japonsku se pak vláda vzdala projektů na stavbu dalších elektráren a mnozí japonští politici bojují za ukončení provozu všech stávajících. Rozvíjející se ekonomiky jako Brazílie a Indie stále plánují další výstavbu, ale indičtí představitelé schválili zákon, který má posílit nezávislost kontrolních orgánů jaderné energetiky.

Čína se tak nejspíš v následujících letech stane zemí, která postaví víc reaktorů než celý zbytek světa dohromady. Je však na místě otázka, zda Lidová republika světový jaderný průmysl vytáhne ze stagnace, která mu hrozí po Fukušimě, nebo mu naopak způsobí ještě větší potíže.

Čínské kontrolní orgány podrobily stávající elektrárny a reaktory ve výstavbě čtyřměsíčním testům v reakci na Fukušimskou havárii a prohlásily všechny systémy za dostatečně bezpečné. Zkoušky stále nebyly dokončeny na blocích, jejichž stavba byla zahájena až po japonském zemětřesení.

Plány čínských špiček pro nejbližší léta okomentoval Jiang Kejun (Ťiang Kche-ťün), ředitel Výzkumného energetického institutu Národní rady pro rozvoj. Uvedl, že cílem vlády je zvýšit produkci elektrické energie z elektráren na 50 GW do roku 2050 oproti 10,8 GW loni (pro srovnání, výkon českých JE činí okolo 4 GW, všech amerických – okolo 100 GW). Dodal však, že plány na rozvoj jaderné energetiky pro období do roku 2020 dosud nebyly uzavřeny a je možné, že nakonec budou poněkud skromnější než mohly být, kdyby nedošlo k japonskému neštěstí. Ale stejně jako podle ostatních čínských politiků, je i podle něj, vzhledem k velkému růstu spotřeby, jaderná energie pro Čínu nutností. Navzdory všem ostatním dokonce někteří čínští představitelé chápou Fukušimskou havárii jako pozitivní impuls pro rozvoj bezpečné jaderné energetiky.

„Myslím si, že nakonec může být Fukušima pro jadernou energetiku dobrá věc,“ tvrdí Jiang. „Můžeme se v mnohém poučit. Víme už, že nesmíme být tolik arogantní a myslet si, že již víme vše.“

Právě bezpečnost je nejožehavější otázkou čínského jádra. Dění v čínských jaderných organizacích, jak státních úřadech, tak i soukromých společnostech, je pro postranního pozorovatele z Evropy, Spojených států nebo jiných asijských zemí velmi uzavřené, nepřehledné a většinou k němu dojdou až konečná rozhodnutí na nejvyšších úrovních. Informování obyvatelstva o nehodách a problémech na jaderných elektrárnách také nepatří k silným čínským tradicím. Na jednu stranu to umožňuje zemi rozvíjet svůj jaderný program velmi rychle a bez ohledu na případná protijaderná hnutí, na druhou – pokud v Číně dojde k další havárii, podobné Fukušimě (což není vyloučeno vzhledem k tomu, že mnohé čínské elektrárny se nacházejí na pobřeží), může to znamenat téměř smrtící ránu pro jaderný průmysl, který se stále nevzpamatoval z pofukušimských vln odporu k jaderné energetice.

Vláda povolila provozovatelům stávajících reaktorů obnovit jejich práci i během testování, které probíhalo od března do října. Rovněž pokračuje stavba již započatých nových bloků. Nejvyšší úředníci rovněž podpořili elektrárenské společnosti v plánování stavby dalších reaktorů.

Jediné, v čem zatím čínské vedení neslevilo, je licencování elektráren, jejichž projekty jsou už připravené, ale ještě nebyly zahájeny. Vláda výstavbu stále nepovolila a provozovatelé zvažují přidávání dalších bezpečnostních prvků, uvedl Xu Yuanhui (Sü Jüan-chuej), jeden z vedoucích inženýrů společnosti Chinergy (společného podniku státní China Nuclear Engineering and Construction Corporation a výzkumného střediska Tsinghua Holding)

To se týká především reaktorů druhé generace (u těch dokonce ČLR zvažuje zrušení) a dvou reaktorů typu pebble-bed na severovýchodě země. Tento typ je většinou odborníků považován za bezpečnější než stávající reaktory, ale zatím není jasné, jak si bude stát v poměru cena/výkon (více o „pebble-bed“ reaktorech chystáme, jde o jeden z možných systémů IV. generace – Atominfo.cz) . Oba se nacházejí na poloostrovu Šan-tung a byly schváleny ještě před Fukušimou, není však vyloučeno, že stavba nebude obnovena, ať už z bezpečnostních nebo ekonomických důvodů. Podle Xua by vláda měla rozhodnout do konce letošního roku.

Energie z jádra jen 1,1% celkové bilance ČLR. Největší podíl na produkci elektřiny mají uhelné elektrárny, v současnosti nabývají na významu i větrné farmy. I kdyby Čína ve svých ambiciózních plánech pokračovala a splnila je, v nejbližších letech nepřekročí zastoupení jaderné energie 4% celkové produkce.

Související články: Čína se nejspíš vzdá reaktoru druhé generace CPR-1000

Čína hodlá zrušit stávající moratorium na výstavbu nových reaktorů nejpozději za dva roky

Zdroj: New York Times, Atominfo.ru

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..