Spojené státy zřizují svou vlastní banku nízkoobohaceného uranu. Oficiálním účelem je zajistit nepřetržitost dodávek uranu pro zájemce z celého světa. Na potenciální zahraniční uchazeče o část amerických zásob však ukládají úřady velmi přísné požadavky.
AFS třetí v pořadí
Nová uranová banka ponese hrdý název AFS, American Assured Fuel Supply. První podrobné informace o bance uveřejnil americký federální rejstřík. První podrobné údaje o ní uveřejnil americký federální rejstžík.
Podle informací, uvedených v rejstříku, americké ministerstvo energetiky (DoE, Department of Energy) touto cestou hodlá zřídit nedotknutelnou zásobu nízkoobohaceného uranu, který poslouží jako náhrada při přerušení dodávek z důvodů, které zákazník nemohl ovlivnit. Obracet se na ni budou moct jak američtí provozovatelé jaderných objektů, tak i zahraniční společnosti, které kupují jaderné palivo v USA.
První náznaky toho, že by Spojené státy mohly zřídit vlastní rezervy jaderného paliva, se objevily v roce 2005. Samuel Bodman, tehdejší ministr energetiky, prohlásil, že americká vláda je ochotna poskytnout na tento účel 17,4 tun vysoce obohaceného palivo, které armáda odepsala jako nepotřebné. Tato iniciativa dostala název Reliable Fuel Supply Initiative, RFSI. Svůj současný název AFS banka dostala již za Obamovy administrativy.
V roce 2008 americký kongres odsouhlasil vydání 49,54 milionů dolarů na banku jaderného paliva, zřizovanou pod záštitou MAAE a americké nevládní organizace NTI (Nuclear Threaty Iniciative, založená mediálním magnátem Tedem Turnerem, zakladatelem zpravodajské sítě CNN). Projekt je zatím v organizační fázi a úložiště se nejspíš bude nacházet v Kazachstánu. Mezinárodní rezerva se však Američanům nejspíš zdála nedostačující a rozhodli se zřídit AFS.
Množství nízkoobohaceného uranu, uloženého v AFS, nebude zřejmě příliš vysoké, podle zprávy „přiměřené“ tomu, aby příliš neovlivňovalo světový trh s uranem. Hlavním zdrojem je 17,4 tun vysoce obohaceného uranu, které uváděl Samuel Bodman. Ochuzování paliva začalo v roce 2007 a mělo by být dokončeno v roce 2012. Z bohatého uranu lze vyrobit poměrně dost uranu ochuzeného, ministerstvo energetiky dostane do své správy okolo 290 tun nízkoobohaceného paliva. 230 tun obdrží AFS, zbytek použije ministerstvo jako platbu za ochuzování a všechny služby s ním související.
Jak se dostat k rezervovanému uranu?
Přístup k americkým zásobám ochuzeného uranu rozhodně nedostanou všichni zájemci. Hlavním požadavkem na potenciální zákazníky jsou „speciální kritéria, týkající se dodržování dohod o nešíření jaderných zbraní“, kterou budou určovat americké úřady.
Zahraniční klienti si uran z banky nebudou moct nakupovat přímo, ale jen přes americké prostředníky. Ti zase mohou dostat do svých rukou část zásob z AFS jen v případě, že Department of Energy potvrdí, že došlo k přerušení dodávat paliva, které „nemůže být odstraněno tržními mechanismy“.
Cenu prodávaného uranu určuje ministerstvo, které musí vycházet z „obchodně přiměřených tržních ukazatelů“. Všechny příjmy z prodeje uranu získá americký státní rozpočet. Nákup uranu v AFS vypadá takto: americká fyzická nebo právnická osoba musí podat žádost na mezinárodní oddělení NNSA (National Nuclear Safety Administration, americký úřad pro jadernou bezpečnost). Žádost o dodávky uranu z banky může osoba či firma podat jen v případě, že má všechny potřebné licence pro práci s radioaktivními materiály a další dokumenty. Musí obsahovat soupis fakt, dokládajících, že skutečně došlo k přerušení dodávek jaderného paliva ze strany americké společnosti, a pokud je konečným zákazníkem zahraniční uchazeč, také údaje, dokládající, že splňuje výše zmíněná kritéria, týkající se dohod o nešíření jaderných zbraní.
V případě, že NNSA vyhoví, odpovědnost za dopravu, bezpečnost a všechny další otázky spočine cele na ramenou objednavatele, tedy amerického dodavatele nebo distributora. Uran dostane ve formě hexafluoridu („žlutý koláč“) s obohacením ve výši 4,95%. Samotné ministerstvo pouze kontroluje, zda vydávaný materiál odpovídá standardům ASTM (American Society for Testing and Materials, mezinárodní společnost se sídlem v USA, která vypracovává normy pro vyráběné suroviny a materiály, uznávané po celém světě).
Záznam ve federálním rejstříku nezmiňuje žádné konkrétní časové lhůty, pouze uvádí, že vydat uran je třeba „v rozumném čase“ a podle nároků konečného zákazníka.
Department of Energy musí zohledňovat americké státní zájmy a konzultovat všechny transakce AFS s ministerstvem zahraničí. V případě, že obdrží několik žádostí o tablety najednou, má právo dle vlastního uvážení určit pořadí, v jakém je bude vydávat. Všechny tyto otázky bude řešit zvláštní výbor, sestávající z úředníků DoE a NNSA.
Nešíření jaderných zbraní a jiné úkoly nové banky
Co jsou vlastně ony požadavky na zahraniční zájemce, týkající se nešíření jaderných zbraní? Podle předběžných informací jde o poměrně přísné podmínky.
Země, jež má zájem o palivo z americké banky, musí být členem MAAE a signatářem Dohody o nešíření jaderných zbraní, navíc musí podepsat a především ratifikovat speciální také speciální dodatky k ní. Z velkých potenciálních klientů to vylučuje Indii (Izrael a Pákistán taktéž, ty však nemají elektrárny, které by pracovaly na americkém palivu). Další požadavek, který bude nejspíš povinný pro všechny uchazeče – takzvaná „123 Treaty“, neboli dohoda o jaderné spolupráci s USA.
MAAE coby majitel vlastní palivové banky nebude mít na činnost AFS žádný vliv. Může však kdykoliv provést kontrolu zásob uranu, toto právo agentuře zajišťuje dokument, podepsaný v roce 2009.
Co se týče oficiálního postoje americké vlády, uvádí jako hlavní úkol, který má nová jaderná banka před sebou, uklidnění zemí, které chtějí rozvíjet nebo rozvíjejí vlastní jadernou energetiku, ale obávají se energetické závislosti a přerušení dodávek paliva. Také by existence stálé nouzové zásoby měla snížit jejich chuť na budování vlastních obohacovacích kapacit.
Banka AFS bude třetí palivovou bankou na světě, kromě výše zmíněné a zatím neexistující banky spravované MAAE má své vlastní rezervy ve výši okolo 120 tun nízkoobohaceného uranu také Rusko ve městě Angarsk, které je nabízí všem členským zemím MAAE.
Podmínky výdeje uranu jsou pro tyto banky odlišné, ale všechny prohlašují za své hlavní poslání pomáhat zemím, jejichž jaderné elektrárny budou náhle ohroženy nedostatkem čerstvého paliva – dodávky budou z nějakého důvodu přerušeny a aktuální situace na trhu je neumožní nahradit.
Jednu otázku však mají zatím potíž zodpovědět zřizovatelé všech tří bank: co se musí stát tak závažného, že všichni výrobci obohaceného uranu, tedy Rusko, Francie, USA a evropský koncern URENCO, dohromady nedokážou dodat relativně malé množství paliva jedné (nebo i více v případě rozsáhlejších problémů) konkrétní zemi? Zatím lze tento scénář najít jen v konspiračních teoriích. Zřizování palivových bank je přitom drahá záležitost, kterou zaplatí daňoví poplatníci, navíc je třeba vyřešit mnoho ekologických a dalších otázek.
Zdroj: World Nuclear News, Atominfo.ru
