Neděle, 20 září
Shadow

Kdo ovládne tendr na jaderné elektrárny v Egyptě? – Tereza Spencerová

Egyptská jaderná elektrárna. Zatím v modelové verzi.

Zásoby zemního plynu vystačí jen na 30 let, produkce domácí ropy nepřekračuje 80 tisíc barelů denně a solární a větrné elektrárny nemohou být strategickou alternativou, zkonstatovala loni v srpnu oficiální zpráva egyptské vlády stav tradičních i nových energetických zdrojů. „Egyptská vláda už déle nevidí jinou možnost, jak pokrýt spotřebu elektřiny v zemi, než využít jadernou energetiku,“ prohlásil hlavní vládní expert Ibrahim Zahrán.

Situace se zdála být naléhavá, neboť vláda v rámci úsporných opatření už tehdy na polovinu snížila intenzitu pouličního osvětlení, zvýšila cenu za elektřinu a zahájila osvětovou kampaň proti zbytečnému plýtvání energiemi. Ve hře bylo hodně peněz – elektřiny se totiž začalo nedostávat i mnoha velkým průmyslovým projektům, které v Egyptě zahraniční investoři rozjeli v uplynulých pěti letech.

Egyptský jaderný program byl zmrazen v roce 1986 po jaderné havárii v Černobylu, jeho obnovená verze podle představ egyptského ministerstva energetiky počítá s výstavbou čtyř jaderných elektráren do roku 2025. První z nich – s kapacitou 1000 MW — má stát ve městě Dabá´a u Středozemního moře a za zhruba půl druhé miliardy dolarů by měla být provozuschopná do roku 2019, další tři pak do roku 2025. Z loňské produkce 23 tisíc MW by tak výroba elektřiny v Egyptě měla do roku 2028 dosáhnout 58 tisíc MW.

Do tendru na elektrárnu v Dabá´a se okamžitě přihlásily mimo jiné francouzský koncern Areva, americký Westinghouse Electric Co. a v listopadu smlouvu o vstupu do tendru s egyptskou vládou podepsal i ruský Rosatom. Káhira přitom lákala i firmy z Japonska a Jižní Koreje, přičemž svou roli mohou sehrát i vzájemné smlouvy o mírovém využívání jaderné energie s Německem, USA, Ruskem, Indií, Čínou a Argentinou.

Uzávěrka tendru byla naplánována na konec letošního ledna, ale to už se Egyptem prohnala revolta, která smetla režim Husního Mubaraka i část jeho věrných, a tendr na výstavbu jaderné elektrárny v Dabá´a byl 21. února odložen, podle slov ministra energetiky Hasana Júnise na „dobu, kdy se politická situace v zemi znovu stabilizuje“ a „umožní účast v tendru co největšímu počtu firem z různých zemí, aby byla zajištěna skutečná soutěž“.

„Skutečná soutěž“ je ovšem cosi, co zahraniční investoři v Egyptě za časů Mubarakova režimu nikdy nezažili, a tak se o úspěšnosti jednotlivých stran v tendru vedou žhavé diskuse. Faktem je, že se po revoltě značně proměnily nálady společnosti, do té doby utlačované režimem, který byl držen u moci Spojenými státy a vůči Izraeli plnil roli poslušné arabské loutky.

Nyní je vše jinak: „egyptská ulice“ vystupuje proti Izraeli a mírových dohodám z Camp Davidu (jen plynovod do Izraele byl od února na různých místech sabotován a vyhozen do vzduchu nejméně šestkrát), mnozí členové nové „revoluční“ egyptské vlády razí podobné názory, Káhira postupně normalizuje vztahy s Íránem a nad tím vším se klene zcela nový postoj i k USA. Egypťané Bílému domu jen tak nezapomenou, že se během revoluce snažil situaci zklidňovat a udržet svou loutku Mubaraka u moci, což je pro Egypťany o to větším příkladem pokrytectví a kontrarevoluce, když nyní sledují rozhodné akce Washingtonu proti Libyi nebo Sýrii.

Americké ministerstvo zahraničí mezitím vcelku kontraproduktivně vysílá do Káhiry jednoho svého posla za druhým, aby pronášeli vzletné fráze o nutnosti budovat demokracii, a přitom se snaží hledat v Egyptě nové přátele. Dokonce už nabídlo dialog i Muslimskému bratrstvu, před jehož vládou — v rámci hájení Mubaraka — ještě v únoru strašilo svět. Příznačné ovšem je, že příliš nových spojenců USA v Egyptě nenacházejí, právě naopak: i vojenská junta, držitel skutečné moci v zemi a za Mubaraka vlastně součást amerického vojenskoprůmyslového komplexu, už vylučuje přijímání půjček od Světové banky a Mezinárodního měnového fondu, protože jsou to jen prodloužené ruce Spojených států, a brání dokonce i americkému financování egyptských neziskových organizací. Tento stav se ze střednědobého hlediska nejspíš příliš nezmění, a proto mnohé komentáře konstatují, že se nemůže neodrazit ani v tendru na egyptské jaderné elektrárny.

Větší úspěch se proto přisuzuje zemím z Evropy a Asie, které se k revoluci v Egyptě postavily pragmatičtěji. Například francouzský prezident Nicolas Sarkozy, duchovní otec tzv. Středomořského partnerství EU se severem Afriky, bezprostředně po Mubarakově pádu vyvinul nezměrnou aktivitu. Zatímco se objem zahraničních investic v Egyptě v prvních čtyřech měsících po revoluci propadl o 80 procent, vzájemný obchod mezi Francií a Egyptem od lednové revoluce vzrostl o 40 procent a při své návštěvě v Káhiře Sarkozy na počátku léta osobně intervenoval ve prospěch francouzských jaderných koncernů.

Svou roli ale může sehrát i to, že se revoluce v Egyptě v mnoha ohledech nesla na vlně odporu proti neoliberalismu, který v zemi de facto zlikvidoval státní školství, zdravotnictví, odbory, nemluvě už o samotných základech sociálního státu. V rozbouřené době, kdy se „egyptská ulice“ už nenechá jen tak umlčet – tím spíš, že už prokázala, že pro dosažní svých cílů je ochotná jít i proti kulkám – bude muset vláda nejspíš přihlížet i k tomu, aby miliardové jaderné zakázky nedostal nikdo, kdo je čistým zosobněním této v Egyptě v současnosti porážené ideologie. To otevírá dveře například Rusku nebo Číně, ovšem jen za předpokladu, že vyvinou náležitou aktivitu a nebudou čekat, že jim miliardy spadnou do klína samy.

Vítěz tendru na jadernou elektrárnu v Dabá´a by měl být podle dostupných zpráv oznámen koncem července nebo na počátku srpna 2012, nicméně v době, kdy je situace v zemi nepříliš jistá a přesná data nemají žádný význam, je to termín spíš jen orientační. I tak ale bude zajímavé sledovat další vývoj – napoví nejen o tom, který světový koncern si přijde na velké peníze, ale i o celkovém směřování Egypta.

Tereza Spencerová, Literární noviny pro atominfo.cz

(Atominfo.cz: Tereza Spencerová je bývalou zpravodajkou ČTK v Egyptě, redaktorkou MF Magazín a v současnosti přispívá do Literárních novin, zaměřuje se především na Blízký Východ – viz například její blog)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..