Pátek, 14 srpna
Shadow

Zisky německého energetického obra RWE klesly o desítky procent

RWE je jedním ze čtyř velkých německých dodavatelů elektřiny. Ke své smůle také tím s největším podílem jádra.

V tisku byly zveřejněny hospodářské výsledky koncernu E.ON za uplynulé čtvrtletí, které byly velmi významné tím, že poprvé za svou existenci zaznamenal tento energetický koncern ztrátu. Zveřejněná zpráva uvádí čtvrtletní ztrátu ve výši 382 mil. EUR. Předseda představenstva J. Teyssen hovoří dokonce o dramaticky zhoršených výsledcích.

E.ON je jedním ze čtyř velkých koncernů (dále RWE, EnBW, Vattenfall), které na německém trhu působí a je pravděpodobně nejhůře zasažen odstoupením Německa od výroby elektrické energie v jaderných elektrárnách. Podíl jaderných elektráren tvoří u jeho produkce v současnosti 45 %. Již nyní však byl E.ON nucen vyřadit z provozu dvě jaderné elektrárny (Isar 1 a Unterweser), do roku 2022 bude následovat dalších sedm reaktorů. Koncern neinvestoval do nových způsobů výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů (solární, větrné el.), které v současné době nejvíce profitují. Ze situace, ve které se koncern nachází, obviňuje Teyssen zejména spolkovou vládu a od ní pocházející negativní politické a regulatorní prostředí.

Jaké jsou předsedou představenstva Teyssenem zveřejněné plány na sanaci koncernu v budoucnosti? Snížení nákladů do roku 2015 o 1,5 mld. EUR na 9,5 mld. EUR. Z toho podstatnou část tvoří snížení počtu zaměstnanců o 14 %, tedy o 11 000 pracovních míst ze současných 79 000, z toho o 6 000 míst ještě v roce 2011. Podle tvrzení Teyssena se bude snižování pracovních míst týkat zejména Německa, nicméně lze předpokládat, že zasáhne společnost i v jiných zemích – tedy i v ČR, kde má E.ON poměrně silnou angažovanost. Zajímavé přitom je, že z výše uvedené silné čtyřky energetických koncernů má E.ON nejnižší náklady na jednoho zaměstnance, a to až o 1/4 než např. „nejhorší“ Vattenfall.

Zmíněné náklady na zaměstnance jsou varující i pro ostatní energetické koncerny. RWE, který je rovněž silně angažován v ČR a na německém trhu není tak silně angažován v produkci elektrické energie z jaderných elektráren (27 % v 2010), již rovněž avizoval v měsících duben až červen 2011 ztrátu 25 mil. EUR (za srovnatelné období roku 2010 vygeneroval zisk 1 mld. EUR). RWE hodlá ve svém úsporném programu rovněž mj. dramaticky redukovat investice, nicméně neuvažuje zatím o propouštění zaměstnanců.

Odklon od jaderné energetiky se hluboce dotkne též koncernu EnBW, kde podíl produkce činil v roce 2010 50 %. Koncern očekává pokles operativního výsledku v 2011 o 25 %, přičemž v 1. pololetí utrpěl ztrátu téměř 600 mil. EUR, když uzavřel dva reaktory.

Rovněž švédský Vattenfall uzavřel své dva jaderné reaktory, což mu způsobuje rovněž velké problémy. Nemá totiž možnost převést produkci na jiné jaderné elektrárny. Odpis jaderných elektráren stál Vattenfall v prvním pololetí 530 mil. EUR hosp. výsledku a očekává ještě dalších 570 mil. EUR nákladů spojených s odstavením svých jaderných elektráren. Na rozdíl od ostatních koncernů požaduje Vattenfall od spolkové vlády finanční kompenzaci za uzavřené reaktory. Koncern však zatím nepočítá s další redukcí počtu zaměstnanců.

Lze se domnívat, že hospodářské potíže energetických koncernů na německém trhu se dotknou, byť pravděpodobně v omezenější míře, i České republiky a jejího pracovního trhu. Dostávají-li se v Německu působící energetické koncerny do hospodářských potíží na trhu Německa, pak je otázkou, kde hodlají brát v nejbližší době zdroje na investice do alternativních zdrojů produkce elektrické energie. Náhrada produkce jaderných elektráren však evidentně nutná je už jenom proto, že v současné době jsou např. vyhlášeny ambiciózní projekty na elektrickou mobilitu (1 mil. elektromobilů do roku 2020). A to nehovoříme o dalších aspektech, jako je nedostatečná přenosová síť v Německu či možné dopady hrozící celkové hospodářské krize ve světě, resp. v Evropě a zejména v eurozóně, která může mít rovněž negativní dopady na německé hospodářství vč. energetického sektoru.

Je otázkou, zda německý průmysl technicky a prakticky zvládne odchod od jaderné energetiky, jak se tento projeví na cenách elektrické energie a tím i průmyslové produkce. V konečném důsledku by mohlo dojít i k ohrožení konkurenceschopnosti německého zboží na světových trzích. To vše může vést i k tomu, že ve finále Německo přehodnotí svůj plán odchodu od jaderné energetiky, je však opravdu otázkou, zda vůbec a pokud, pak kdy taková situace nastane. Současným krokem vstupuje Německo do období, kdy nelze předvídat výsledky technologického vývoje a jeho pokroky v následujících 10 letech jak v bezpečnosti jaderných elektráren, tak v rozvoji technologií produkce elektrické energie z náhradních, zejm. obnovitelných zdrojů či v efektivitě využití elektrické energie. Ostatně politické rozhodnutí odchodu Německa od jaderných elektráren stále platí, ale veřejná i politická „fukušimská panika“ pozvolna opadá. Lze ovšem předpokládat, že se opět oživí minimálně ve chvíli, kdy ČR začne činit konkrétnější kroky k dostavbě Temelína.

Zdroj: Businessinfo.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..