Litevská vláda v tendru zvolila za strategického partnera a nejspíš i hlavního dodavatele technologií pro novou jadernou elektrárnu ve Visaginasu koncern Hitachi-GE. Novinářům to 14. července řekl náměstek ministra energetiky země Romas Šviadas.
Náš portál uveřejnil již několik zpráv o situaci okolo nové litevské jaderné elektrárny, kterou země chce vybudovat jako náhradu za odstavenou Ignalinskou JE. Samotná stavba je stále v nedohlednu, nicméně před několika týdny v Litvě proběhl tendr na výběr strategického investora a zřejmě i hlavního dodavatele. Zúčastnily se jej japonská Hitachi GE Nuclear Energy (dceřiná společnost japonské Hitachi a americké General Electric) a americká Westinghouse. Obě firmy předložily své návrhy litevské vládě, zvláštnímu vládnímu výboru pro jadernou elektrárnu, a partnerům – představitelům Estonska, Lotyšska, Polska. Dostala je také Evropská komise.
Litva už jeden tendr svého času vypisovala (více v Souvisejících článcích), tehdy ale do něj přišel jen jeden kandidát, jihokorejská KEPCO, která vzápětí odstoupila. Ten současný však byl úspěšnější. Zvítězila v něm Hitachi GE, která se tak zavázala zahájit přípravné práce ke stavbě elektrárny. Kromě toho ale zatím nebylo podepsáno vůbec nic – podmínky stavby, otázky vlastnictví elektrárny a cena elektrické energie zatím zůstávají veřejnosti utajeny.
Tendr neměl klasickou podobu dlouho připravované a vyhlašované soutěže. Po předchozí bezvýsledné soutěži Litva zahájila přímá jednání s Westinghouse a Hitachi GE, mezi jejich návrhy pak vybírala zvláštní komise. „Koncesní výbor shledal návrh Hitachi GE výhodnějším z ekonomického hlediska a tato společnost byla vybrána jako strategický investor pro projekt nové litevské jaderné elektrárny“, řekl Šviadas.
Hitachi GE nabídla Litevcům reaktor s vroucí vodou ABWR (Advanced Boiling Water Reactor) o kapacitě 1300 megawattů. Jde o systém III. generace, používaný na několika japonských elektrárnách. Mnoho projektů s tímto reaktorem je pak ve výstavbě i mimo Zemi vycházejícího Slunce, především ve Spojených státech. Westinghouse pak přišel s AP-1000, který nabízí i v temelínském tendru. Litevský premiér Andrius Kubilius vysvětlil konečné rozhodnutí vlády tím, že návrh Japonců vyšel cenově lépe. Celkovou výši výdajů, které bude stavba elektrárny vyžadovat, odhaduje Litva na 4 až 6 miliard eur.
Podle dosavadních zpráv bude vlastnictví nové elektrárny řešeno následujícím způsobem: 51% dostane Hitachi, zbylých 49% si rozdělí Litva, Lotyšsko, Estonsko a Polsko.
Litevské ministerstvo energetiky plánuje podepsat s Hitachi GE koncesionářskou smlouvu do konce letošního roku a někdy tou dobou také zahájit stavbu. Spuštění dvou bloků by mělo přijít za devět let, v roce 2020, zahájení stavby – v roce 2014. Úřad už také uveřejnil zprávu, podle níž už byla dokončena většina přípravných prací včetně výběru stavební parcely a analýzy vlivu na životní prostředí (například zda elektrárna splňuje stanovy Espoo), kterou už stvrdila MAAE.
To, že litevská elektrárna nakonec po mnoha peripetiích bude, může kromě energetiky významně ovlivnit politiku v celém regionu. Zpochybňuje smysluplnost stavby jaderné elektrárny v sousedním Bělorusku a činí z Litvy potenciálního vývozce elektřiny.
Uvádí také na evropský trh nového hráče. Pro Westinghouse je to už druhá porážka v tendrech na postsovětském prostoru. Vloni v říjnu vyhráli v Arménii s projektem VVER-1000 Rusové, kterým dala vláda přednost před americkým AP-1000, čínským CNP-600 a francouzsko-japonským ATMEA-1.
Související články: Westinghouse a Hitachi soutěží o litevskou jadernou elektrárnu
Litva a Bělorusko: příběh jedné až tří jaderných elektráren v Pobaltí
