Nad osudem experimentálního reaktoru na rychlých neutronech Mondžú se začal vznášet velký otazník. Japonská vláda začne projednávat jeho další osud. V pátek to novinářům oznámil japonský ministr pro vědu a vzdělání Jošiaki Takaki.
„Nebereme tuto otázku jako jednoduché rozhodování „zlikvidovat nebo nechat“, to je dle mého názoru příliš primitivní hledisko. Jsem toho názoru, že musíme přemýšlet o dalším provozu Mondžú v kontextu celkové energetické strategie země“, řekl ministr.
Mondžú, který se nachází ve městě Curuga v japonské prefektuře Fukui (ostrov Honšú, jihozápadní pobřeží), byl spuštěn v květnu loňského roku po čtrnáctileté přestávce. Příliš dlouho však si však práce neužil – v srpnu do reaktoru spadla třítunová součástka. Inženýrům společnosti se ji podařilo vytáhnout teprve nedávno, koncem letošního června, a na podzim bylo naplánováno spuštění reaktoru na 40% výkonu.
Mondžú o kapacitě 280 megawattů je jedním ze dvou japonských reaktorů na rychlých neutronech. Jejich hlavní rozdíl od klasických jaderných bloků spočívá v tom, že palivem slouží směs nízkoobohaceného uranu 238 a oxidů plutonia. Palivo z reaktorů je možno recyklovat, teoreticky dokážou vyrobit víc plutonia, než spotřebovávají. Komerčně zatím tuto technologii využívá jediná jaderná elektrárna na světě, a sice v Rusku (BN-600 na Bělojarské jaderné elektrárně). Tuto technologii na domácí půdě rozvíjí především Indie.
Stavba Mondžú byla zahájena v roce 1986 a začal fungovat o devět let později, v srpnu 1995. Avšak už čtyři měsíce na to unikl z chladicích obvodů sodík, který se při styku se vzduchem vzňal, což způsobilo rozsáhlý požár.
Japonsko do rychlých reaktorů vkládalo naději, že sníží její závislost na dovozu jaderného paliva, neboť vlastním uranem země nedisponuje. Před fukušimskou havárií dokonce existoval plán, podle něhož všechny jaderné bloky v zemi měly být vyměněny za „rychlé“ systémy.
Související články: Japonským inženýrům se téměř po roce podařilo vyndat spadlou třítunovou součástku z reaktoru Mondžú
Zdroj: Atominfo.ru
