Pátek, 25 září
Shadow

Zdražování elektřiny nás nejspíš nemine – Marek Hatlapatka, analytik společnosti Cyrrus

Elektřina je v rámci volných trhů EU zboží jako každé jiné. A jako každé zboží, i ona může zdražit.

I když neodcházíme od jádra jako Němci, zdražování nás kvůli společnému trhu s elektřinou v budoucnu zřejmě nemine. V rozhovoru pro Brněnský deník to připouští hlavní analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.

* Premiér Nečas včera upozornil na to, že když Česko nebude nic dělat, zdraží v budoucnu elektřina až o třetinu kvůli odchodu Německa od jádra. Je to reálný odhad?

Je potřeba odlišit, zda tím pan premiér myslel cenu silové elektřiny, která se obchoduje na burzách, od elektřiny pro konečné spotřebitele. Co se ale týká cen silové elektřiny, tak od japonské nehody a od prvních oznámení Německa, že opustí jádro, skutečně cena elektřiny už teď vzrostla zhruba o deset procent. Elektřina teď stojí kolem 60 euro za megawatt hodinu, předtím byla kolem 53 euro. Já například ve svých výpočtech pro oceňování ČEZ mám předpoklad dalšího růstu cen k 70 eurům za megawatt hodinu, což by odpovídalo těm třiceti procentům, které myslel pan premiér. Nicméně to nesmíme zaměňovat s cenami pro domácnost. Když to úplně zjednodušíme, tak silová cena elektřiny dělá zhruba polovinu koncové ceny pro domácnost. Kdybychom čistě teoreticky předpokládali, že regulované složky elektřiny by zůstaly na letošní úrovni, tak cena pro domácnosti by už v příštím roce mohla jít nahoru o nějakých čtyři až šest procent. Nicméně je to opravdu předčasný odhad, který ale docela koresponduje s předpoklady Energetického regulačního úřadu. Pro další léta je cenu elektřiny těžké odhadovat.

* Jak ale vysvětlit lidem, že Němci odcházejí od jádra, Češi zůstávají, ale přesto za jejich rozhodnutí budou „potrestáni“ vyšší cenou? Je to jenom tím, že trh je prostě společný?

Možná je to trošku i v tom, že jsme ještě nezměnili myšlení v oblasti elektřiny. Když se podíváte na ceny benzinu, které jsou ovlivňovány cenou ropy, tak už asi nikoho nenapadne se ptát, proč máme vyšší cenu benzinu, když na severu Afriky se něco stalo. I v elektřině jsme součástí většího trhu, který už je propojený. Nezáleží už tolik na tom, kolik elektřiny si vyrábíme, ale záleží na tom, jaká je poptávka a nabídka po elektřině v celém našem regionu, tím pádem jaké jsou výrobní náklady v tom regionu. Od toho se pak odvíjí cena na trhu. Pokud vyrábíme elektřiny pořád stejně a ze stejných zdrojů, tak ji mohou obchodníci vyvézt nebo dovézt kamkoliv. Ty ceny se vyrovnávají, klesají či stoupají stejně jako se je tomu u pohonných hmot. A ty rozdíly mezi nimi vytvářejí daně a některé další položky, které na to mají vliv.

* Pokud Němci odstaví jádro, bude po elektřině na trhu zájem. Nebude to vytvářet tlak na další výrobu? Mimo jiné tím, že by se u nás podporovalo třeba prolomení limitů na uhlí…

Asi není velké tajemství, že ty tlaky ze strany byznysu na prolomení limitů na uhlí jsou obrovské. Ato i bez ohledu na to, jaká je situace v Německu. Pochopitelně to může být dalším novým argumentem pro prolomení těžebních limitů. Na druhou stranu ale bude působit to, že Česká republika je soběstačná ve výrobě elektrické energie. Já osobně si myslím, že ta debata o prolomení těžebních limitů se bude vést směrem k teplárnám, které uhlí potřebují. A tlak bude i na budoucí rozšíření Temelína. Ale když to vrátíme i k Německu ,tak je pravda, že tam nyní staví několik nových uhelných elektráren. Jsou to ale moderní zdroje, které mají daleko nižší emise. Takže uhlí zůstává a kvůli Německu i nějakou dobu zůstane velmi důležitou součástí energetického mixu v Evropě. Ovšem stejně tak se dá předpokládat, že Němci nyní budou masivně investovat do zdokonalování obnovitelných zdrojů, což může být velmi zajímavá šance i pro české podnikatele.

Zdroj: Brněnský deník

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..