Urychlené odstavení 17 německých jaderných elektráren způsobí jejich provozovatelům finanční ztrátu až 22 miliard eur (asi 538 miliard korun). Vyplývá to ze studie německé banky Landesbank Baden-Württemberg (LBBW), jak uvedla agentura DPA.
Energetické koncerny E.ON a RWE rozhodnutím vládní koalice v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou zavřít všechny jaderné elektrárny do roku 2022 ztratily čtvrtinu své tržní hodnoty. Miliardové ztráty potvrdil rovněž i šéf společnosti E.ON John Teyssen. Oba koncerny počítají dohromady se ztrátou v letošním fiskálním roce ve výši 1,7 miliardy eur.
Ohrožena se cítí i další odvětví německé ekonomiky, která se neobejdou bez velkého množství elektrické energie, navíc se dá očekávat její zdražení, jak sdělila generální manažerka Sdružení energie a energetika Annetta Loskeová. Konkurenční ceny elektřiny jsou podle ní neodmyslitelnou součástí zachování energeticky náročných průmyslových odvětví v Německu
Německé dopady pocítí i Česko
Německo chce elektřinu získávat ve větší míře z větrných či solárních elektráren, elektřinu z jádra hodlá dovážet z Francie či Česka. Uzavření německých jaderných elektráren nicméně pocítí i naše republika, podle prohlášení premiéra Petra Nečase (ODS) by podle předběžných propočtů měla stoupnout cena elektrické energie až o 30 procent.
Vyšší podíl elektřiny z větrných či solárních elektráren v Německu bude totiž zatěžovat i českou přenosovou soustavu, zvyšovat nároky na ni a tím prodražovat energii. „Na růstu cen se podepíší i globálně dlouhodobě rostoucí ceny surovin,“ připomněla analytička Markéta Šichtařová ze společnosti Next Finance. Nárůst by však neměl být podle Šichtařové v žádném případě skokový, ale velmi plynulý.
Před březnovým uzavřením sedmi nejstarších reaktorů pokrývaly jaderné elektrárny 23 procent spotřeby elektrické energie v Německu. Kromě něj plánuje v budoucnu kompletně opustit jádro také sousední Švýcarsko.
