Ižorské závody, jeden z hlavních podniků skupiny OMZ, dokončili reaktorovou nádobu VVER-1200 pro Novovoroněžskou jadernou elektrárnu. Tento reaktor je první, který Rusko vyrábí po více než 20 letech pro vlastní domácí stanici, nikoliv pro projekt, dokončovaný ještě ze sovětských dob.
Novovoroněžská elektrárna byla spuštěna v roce 1964 a jako první na světě využívala reaktor typu VVER. Tehdejší SSSR vyvíjel v rámci mírového jaderného programu dva systémy, lehkovodní VVER (přezdívaný odborníky „veverka“) a výkonnější, ale mnohem méně bezpečný grafitový RBMK. Černobylská havárie, ke které došlo podle převážné většiny názorů právě v důsledku zvláštností této konstrukce, však vývoj a výstavbu RBMK systémů zastavila. Pro srovnání, Američané a Francouzi se na vodní reaktory zaměřili od začátku, naopak britské jaderné kapacity jsou vesměs založeny na grafitem moderovaných systémech. Nyní již v Rusku převažují VVER systémy, grafitové reaktory dosluhují. Jejich současná podoba je považována za jeden z nejbezpečnějších systémů na světě.
Druhá část elektrárny, nyní ve výstavbě, bude sestávat ze dvou bloků se systémem VVER-1200 (stejnými, jako Rusko nabízí na Temelíně). Spuštění prvního z nich je naplánováno na příští rok. Jedná se o systém generace III+, tedy nejvyšší příčku toho, co dnes všechny jaderné velmoci staví pro komerční použití – na výzkumných reaktorech je samozřejmě všude po světě zkoušeno leccos novějšího.
