Litva se přece jen možná zapojí do projektu Baltské jaderné elektrárny

V Litvě se možná znovu rozjede diskuze o zapojení země do stavby Baltské jaderné elektrárny v Kaliningradské oblasti. Na stranu tohoto projektu se postavila bývalá premiérka země a předsedkyně Litevské lidové strany Kazimira Prunskiene, která v něm podle vlastních slov vidí možnost uniknout z hrozící energetické krize po uzavření Ignalinské jaderné elektrárny.

Litevská delegace, sestávající z představitelů průmyslu a politiky, včetně bývalé premiérky, navštívila v úterý rozestavěné základy budoucí Baltské JE. Práce na elektrárně začaly v únoru loňského roku a jedná se o vůbec první ruský projekt tohoto druhu, jehož se mohou zúčastnit i soukromí investoři. Bude sestávat ze dvou bloků s technologií AES-2006 (stejnou, jako Rusko nabízí v tendru na Temelíně). Spuštění je plánováno na roky 2016 a 2018 pro 1. a 2. blok.

Soudě podle toho, co hlavní reprezentanti obou stran následně řekli novinářům na tiskové konferenci, zůstali všichni spokojeni. „V Litvě nyní konečně začala zdravá diskuze o této otázce, ale sami v této věci rozhodnout nemůžeme, proto chceme s Ruskem jednat i na mezivládní úrovni. Využili jsme této příležitosti. Přesvědčili jsme se, že elektrárnu bude spolehlivá, bezpečná, což je pro nás coby sousední zemi velmi důležité, a že tento projekt má budoucnost. Doufáme také, že až bude dostavěna, budeme s ní moct počítat jako se stabilním zdrojem elektrické energie“.

Dodala také, že se Litva možná bude na stavbě podílet, a to především na infrastrukturních objektech, určených pro budoucí pracovníky elektrárny a jejich rodiny, například obytné domy a školy. To sice nevypadá příliš „jaderně“, na druhou stranu Litva už jednou podíl na Baltské JE odmítla – krátce před zahájením stavby nabídla ruská vláda Litvě spoluúčast, litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová však odpověděla odmítavě s tím, že si země postaví jadernou elektrárnu vlastními silami.

Stojí za zmínku, že už v roce 2009, kdy ještě fungovala Ignalinská jaderná elektrárna a kdy teprve Litva začínala řešit hrozbu nedostatku elektrické energie, se objevily první spekulace, zda není pro zemi výhodnější podílet se na ruském projektu místo stavby nových vlastních bloků. Zůstalo však jen u bezvýsledných diskuzí a jednání. Cesta litevských byznysmenů v čele s Kazimirou Prunskiene může znamenat nový vítr do plachet „baltské lodi“, ale také nemusí znamenat vůbec nic – litevské vedení je v této věci zřejmě velmi rozpolcené. Například po návratu bývalé premiérky se v tisku objevila obvinění, že na této misi nereprezentovala litevský stát, ale „zájmy stavebních firem“. V každém případě mnoho času už Litva nemá – čím víc pokračuje stavba Baltské JE a první jaderné elektrárny v sousedním Bělorusku, tím méně smysluplným se jeví rozjíždění vlastního projektu.