Pátek, 4 prosince
Shadow

Čína hodlá sjednotit předpisy v jaderné oblasti, vybírá vhodné standardy

Stavba JE Qinshan, která má být jedním z největších jaderných objektů v ČLR a ve světě. Impozantní tempo růstu, kterému se v Říši středu těší jádro, má i své stinné stránky. Kromě nedostatku lidských kádrů je tu také nedostatečné právní a úřední zázemí, které se vyvíjejí pomaleji, než roste jaderný park země.

Čínské jaderné úřady chystají sjednocení standardů v domácí jaderné energetice. Po havárii na japonské jaderné elektrárně Fukušima Dajiči pozastavila vláda Lidové republiky výdej povolení na stavbu nových bloků a zahájila bezpečnostní kontroly těch stávajících.

O problémech, které má čínská jaderná oblast a které vesměs souvisejí právě s bezpečností, již náš portál uveřejnil řadu statí (více v odkazech). Jedním z nich je používání různých předpisů na elektrárnách závislosti na dodavateli. A jelikož v Číně stavěli své bloky všichni tři hlavní jaderní hráči, jsou používané standardy vskutku rozmanité.

Tak například jaderná elektrárna Daya Bay, kterou stavěli Francouzi, používá francouzské předpisy, JE Tianwan – ruské, Sanmen americké. Čína má i vlastní standardy, které aplikuje například na stavěné JE Qianshan s kanadskými reaktory CANDU. Ty však také nejsou zcela jednotné.

V ČLR mnozí odborníci považují tuto situaci za neúnosnou, zatím však není známo, jaké předpisy hodlají jaderné úřady do budoucna položit jako základ pro vytvoření komplexních a všeobecně platných a závazných domácích standardů a situace tak zůstává taková, jaká je.

Druhá otázka, která je nyní předmětem bouřlivých diskuzí čínských jaderných inženýrů, je, zda není třeba zpřísnit požadavky na bezpečnost. Názor, který zatím převládá, je, že jakákoliv nová bezpečnostní opatření je potřeba ocenit i z hlediska vlivu na ceny bloků a že nemá smysl si zakládat na „bezpečnosti pro bezpečnost“.

Čínská média uvádějí názor jistého nejmenovaného odborníka z Čínské jaderné asociace (CNEA), který míní, že otázky bezpečnosti a ekonomické výhodnosti nelze oddělovat: „Nemyslím si, že bezpečnost a co nejvyšší úroveň zabezpečení nejsou důležité. Ale v bezpečnosti je mnohé otázkou pravděpodobnosti. Má smysl stavět vysoké stěny proti tsunami tam, kde vlny nikdy nepřevyšují jeden metr? A má smysl přidávat do bloků takové prvky, které jim umožní vydržet zemětřesení, k němuž statisticky dochází jednou za 10 tisíc let?“. Pro ruské a evropské jaderné techniky a organizace je odpověď jasná – ano, má. Ale Američané zastávají podobný postoj, například nepřidávají do svých systémů takzvanou „past na jádro“ – kontejner, který v případě, že dojde ke kompletnímu roztavení paliva a schránky reaktoru, taveninu zachytí. Jejich argument je jednoduchý – jedná se o velmi komplikovanou a nákladnou součástku, která může pomoct v situaci, k níž v historii jaderné energetiky zatím nikdy nedošlo a jejíž pravděpodobnost je velmi nízká. Mimo jiné z tohoto důvodu také vycházejí americké projekty ve srovnání s ruskými či francouzskými elektrárnami obdobné úrovně o něco laciněji. Číňané tedy se svým pragmatickým ekonomickým přístupem nejsou sami.

Za investice do jaderné bezpečnosti v Číně odpovídají provozovatelé. Pokud budou zpřísněny její standardy a vzroste tím cena bloků, nejspíš se obrátí pro podporu na stát, neboť sami nebudou mít zájem a prostředky investovat do prvků, které nejsou aktuálně potřebné. Podle odhadů expertů se takto zachová i čínský jaderný obr CNNC, neoficiálně nazývaný malým ministerstvem.

Je také možné, že v souvislosti s havárií na JE Fukušima přestane Čína stavět nové bloky s reaktory druhé generace CPR-1000, na nichž chtěla původně založit domácí jaderný program a časem je i nasměrovat na vývoz.

Související články: Čína: mezi růstem a bezpečností

Zdroj: Atominfo.ru

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..