Pátek, 4 prosince
Shadow

MOX-palivo: následky Fukušimy

Tableta s oxidy uranu a plutonia do MOX paliva. Za normálních okolností MOX palivo vyžaduje pouze o něco opatrnější manipulaci (narozdíl od uranu je plutonium vysoce akutně toxické). Nikdo však neví, jak se zachová při mimořádných situacích.

Havárie na japonské jaderné elektrárně Fukušima může významně ovlivnit plány všech jaderných zemí na používání smíšeného MOX-paliva, obsahujícího vedle oxidů uranu také oxidy plutonia. Uplatňuje se především na takzvaných rychlých reaktorech, používajících rychlé neutrony, ale lze je instalovat i na klasických blocích. Palivové kazety tohoto typu jsou z hlediska bezpečnosti mnohem rizikovější, než klasické, nebo, jemněji řečeno, vyžadují jiné pracovní postupy a určitou zkušenost – plutonium snadno podléhá štěpné řetězové reakci a je samo o sobě prudce jedovaté. Přestože přítomnost MOX článků se (díky Bohu) na průběhu havárie nijak neprojevila, několik zemí a jaderných koncernů už pozměnily své plány na jeho použití v komerčních reaktorech. Směrem od MOX paliva, samozřejmě.

Japonsko a Evropa

První změnou plánu, jejíž příčinou byla očividně Fukušima, je odložení na neurčito nových dodávek MOX paliva francouzské výroby do Japonska.

Francouzská Areva v současnosti na objednávku japonských energetiků zpracovává japonské vyhořelé palivo a vyrábí z něj MOX články. Před havárii na ně částečně přešly čtyři japonské jaderné elektrárny, teď zůstaly jenom tři.

Japonsko také pozastavilo návrat vysoce radioaktivních odpadů, získaných z vyhořelého paliva na britském jaderném komplexu Sellafield. Podle komentářů britských expertů může být dodávka, kterou měli letos do Japonska poslat, úplně stornována.

Pro Sellafield je tato zpráva více než nepříjemná. Pro čtenáře, kteří tento název neznají: jedná se o komplex několika jaderných objektů na severu Velké Británie. Původně byl založen jako výrobna vojenského plutonia, časem tam vznikla jaderná elektrárna a řada nevojenských továren. Na této elektrárně (konstrukce byla původní britská – plynem chlazený a grafitem moderovaný reaktor) došlo v roce 1957 k havárii, považované za čtvrtou největší po Černobylu, Three Miles Island a Kyštymské havárii (býv. SSSR). Po skončení studené války byl vojenský program zrušen, jaderná elektrárna několik let poté také – už nefunguje a byla zahájena její likvidace.

Zbytek komplexu zůstal v provozu, mimo jiné se právě zde nachází zmíněná továrna na MOX palivo. Před dvěma lety však její osud visel na vlásku, neboť neměla zakázky. Zachránila ji smlouva se skupinou japonských podniků a prvním novým klientem se měla stát Chubu Electric Power.

Vedení britského Úřadu pro vyřazování jaderných objektů (Nuclear Decommissioning Authority, NDA), který spravuje Sellafield, podle vlastních slov spoléhalo na to, že práce s Japonci umožní továrně přežít, ale také přinese zisk, který bude možné investovat do modernizace zařízení. To by prodloužilo jednak fyzickou životnost továrny, jednak splnilo podmínky NDA pro její další fungování. Zde stojí za zmínku, že v postoji k jaderné energetice je Velká Británie na pomyslné stupnici mezi Francií (plná podpora) a Německem (téměř úplné odmítání) kdesi uprostřed – země uzavřela velkou část jaderných bloků a nevyváží je do zahraničí, nicméně stále jich má poměrně dost (okolo 20) a plánuje výstavbu dalších (to ovšem neplatí pro Skotsko, které si podle tamních politiků vybralo zcela nejadernou budoucnost).

Z peněz, zaplacených Japonci, měla být puštěna nová sběrná linka MOX-článků s výrobní kapacitou až 100 tun použitého plutonia ročně. Britská vláda zatím odmítá novou situaci jakkoliv komentovat, na 10. května je naplánováno veřejné fórum, na němž má proběhnout diskuze o dalším osudu britských zásob plutonia, které země má ještě z dob „závodů ve zbrojení“ s SSSR.

USA

Ve Spojených státech, kde postoj k plutoniovému palivu byl spíš nepřátelský už od dob prvních jaderných elektráren a Manhattanského projektu (návrh a výroba americké jaderné bomby), se o MOX zajímal jediný velký potenciální zákazník – provozovatel energetických objektů TVA.

V současnosti staví ve Francii společný americko-francouzský podnik Shaw-Areva MOX Services novou továrnu, zahájení komerční výroby je naplánováno na rok 2018. Před Fukušimou TVA a další americká společnost, Energy Northwest, prohlašovaly, že mají zájem používat na svých objektech palivo se smíšenými oxidy.

Konečné rozhodnutí o částečném přechodu na MOX paliva musí TVA přijmout v roce 2012. Není přitom jasné, kdy přesně. Zatím se oficiální pozitivní pozice společnosti nijak nezměnila, ale komentáře její představitelů zní velmi vyhýbavě. „Stále vážně uvažujeme o použití MOX-paliva. Velmi nás však zajímá současné dění v Japonsku a chceme si nejprve prostudovat, co se tam všechno stalo“, uvedl tiskový mluvčí TVA Ray Golden. O tom, co konkrétně hodlá společnost podniknout, je známo pouze to, že její vedení nastartovalo program nezávislého hodnocení všech aspektů používání MOX paliva. Je tedy možné, že smíšené palivo o svůj trh v Americe přijde.

Stojí za zmínku, že kromě Francie a Velké Británie na svých reaktorech používá právě Japonsko, a jinak pouze Indie a Rusko, a to pouze v omezeném rozsahu (a vyvážet je hodlá pouze Indie, která vyvíjí vlastní rychlý projekt). Výzkumné reaktory Z těchto zemí se zatím žádné hlasy neozývají.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..