Sobota, 26 září
Shadow

Jádro bez důvěry nepřežije – vyjádření Dany Drábové k současnému dění kolem JE Fukušima

Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Jak bychom se měli postavit k jaderné energii po havárii jaderné elektrárny Fukušima? Rozhodnutí, zda jádro má, nebo nemá být jedním ze způsobů, jakým si budeme do budoucna zajišťovat pokrytí části našich stále rostoucích energetických potřeb, rozhodně není jednoduché a přímočaré. Je založeno na hledání rovnováhy mezi bezpečností, náklady a společenskou přijatelností.

V Evropě se momentálně vracíme o 20 let nazpět, zatím převládají emoce a nikoli objektivní hodnocení různých aspektů.

Tři pilíře rozvoje

Zastánci jaderné energetiky stále věří, že jádro bude dlouhodobým důležitým hráčem v globálním scénáři rozvoje energetiky. Odpůrci stejně ohnivě věří, že jeho dny jsou po Fukušimě konečně sečteny. Obě strany označují své protivníky za tendenční a zaujaté, případně i zaslepené a omezené.

Znovu se rozbíhají zuřivé hádky nad problémy, jako je nakládání s radioaktivním odpadem, jako jsou ekonomické a bezpečnostní parametry jaderných elektráren ve srovnání s jinými zdroji elektrické energie a nad postojem veřejnosti k tomuto průmyslovému odvětví. Často, naštěstí ne vždy, vítězí a politické rozhodování ovlivňuje ten, kdo křičí hlasitěji.

Vlády, průmysl a finanční sektor budou v této nepřehledné a neracionální situaci dost obtížně vytvářet jakoukoli energetickou politiku.

V každém konkrétním případě je třeba pečlivě zkoumat výchozí podmínky, neboť jaderná energetika není vždy a všude optimálním řešením.

Úkolem tvůrců politik a strategií je vzít v úvahu vliv různých variant na všechny tři pilíře udržitelného rozvoje: ekonomický, environmentální i společenský. Následně učinit odpovídající kompromisy zvažující specifické podmínky a priority té které země či regionu. Pak může mít jaderná energetika v řadě zemí stále svoji šanci.

Co s Temelínem

Neméně důležité je i hledání cest k obnovení důvěry veřejnosti. Nebude-li jaderná energetika akceptovatelná, dlouhodobě nepřežije.

I přes rostoucí vědomí, že vyspělé země provozující jadernou energetiku za ni nemají v krátkém časovém horizontu adekvátní náhradu, nevytváří zatím politické a ekonomické prostředí až na výjimky dostatečnou jistotu a přitažlivost, která by přilákala investory. To se týká nejen jaderné energetiky, ale výstavby prakticky jakéhokoli nového většího energetického zdroje.

Jaderný průmysl je sice stále přesvědčen o tom, že prokáže výhody a konkurenceschopnost nových jaderných bloků, ale jestli uspěje, to teprve uvidíme.

A tak i to, zda vůbec, kdy a za kolik budou postaveny nové bloky v Temelíně, je příběh s otevřeným koncem. Nezbývá než si přát, abychom odpovědi na otázky, které budou okolo tohoto tématu v nejbližší době nastoleny, dokázali hledat poctivě a otevřeně. I když se nám nakonec nemusejí líbit.

Dana Drabová

Zdroj: ekonom.ihned.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..