Pondělí, 30 listopadu
Shadow

Fukušima ovlivnila souboj jaderných gigantů o Temelín – E15

Bezpečnostní systém jaderného reaktoru je komplexní a složitý systém, sestávající jak z aktivních prvků, které potřebují elektřinu ze záložních zdrojů (např. čerpadla, systémy kontroly tlaku), a pasivních, které fungují mechanicky (systémy cirkulace vzduchu pro chlazení, výměníky tepla, pasti na roztavené součásti, katalytické rekombinátory vodíku). Jejich vzájemný poměr je předmětem četných debat mezi odborníky. Stojí za zmínku, že pasivní prvky, ačkoliv vypadají na první laický pohled velmi zajímavě, z velké části nejsou dostatečně prozkoušeny. Někteří experti zpochybňují smysluplnost jejich nasazování ve velkém - údajně mohou někdy způsobit víc potíží než užitku (například problémy s odvodem tepla).

Píše se rok 2025 a dva nové bloky jaderné elektrárny v Temelíně už chrlí elektřinu. Stejně jako černobylská tragédie, také havárie v japonské Fukušimě se stala událostí, která ovlivnila výstavbu nejen těchto temelínských, ale všech nových reaktorů na světě. Všichni považují za samozřejmost, že i bez přívodu elektřiny do elektrárny se reaktory v naléhavém případě automaticky zchladí.

I když v jižních Čechách nehrozí tsunami – takzvané pasivní prvky bezpečnosti a chlazení, založené na zemské přitažlivosti a přirozeném toku vody, se staly standardem. Celá zeměkoule se brání před rizikem, že elektrické vedení zničí místo tsunami třeba teroristé.

Ostatně už v dubnu 2011 řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž deníku E15: „Jaderná energetika funguje na výměně informací a poučení se z událostí. Celý průběh v Japonsku se zanalyzuje a vzniknou doporučení. Ty budeme chtít zakomponovat v tendru na nové bloky.“ To, že se otázky přívodu elektřiny do elektrárny a pasivných prvků chlazení stanou citlivým tématem v temelínském tendru, je tak prakticky jisté.

Mezi trojicí uchazečů o dostavbu Temelína z toho může profitovat americký Westinghouse ze skupiny japonské Toshiby. Jeho nabídka reaktoru AP 1000 je převážně postavena na pasivních prvcích. Velká nádrž vody na vrcholu vnějšího containmentu (ochranné obálky) a kondenzace páry na stěnách vnitřního containmentu zajišťují automatické chlazení. Zato francouzsko–německá Areva je v tomto ohledu outsiderem. Francouzi sice vypočítávají různé pasivní prvky bezpečnosti a chlazení u svého reaktoru EPR, ale odborníci se shodují, že celý tento projekt vychází hlavně z aktivních prvků, které elektřinu vyžadují. „Areva má pasivní odvod zbytkového tepla zaručen přes systém havarijního napájení na dobu 24 hodin. Plnorozsahový pasivní systém odvodu tepla pro delší dobu nemá,“ uvádí jaderný fyzik Dušan Kobylka z ČVUT podle citace agentury J. L. M. Upozorňuje, že Areva má oproti AP 1000 víc nezávislých aktivních systémů.

Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová upozorňuje, že své výhody mají aktivní i pasivní systémy. „Ty pasivní zatím nikdo důkladně nevyzkoušel,“ podotkla. Je tedy podle ní předčasné předpovídat, zda někdo z uchazečů doplatí na menší nabídku pasivních prvků. „Nemusí to být nutně vylučovací kritérium,“ uvádí Drábová.

Do mírné výhody by se mohl dostat „třetí vzadu“ – ruský projekt MIR.1200, nabízený česko–ruským konsorciem Škoda JS – Atomstrojexport. Ten je totiž vyváženou kombinací aktivních a pasivních prvků. Na rozdíl od dalších reaktorů vůči MIR.1200 nezaznívají žádné konkrétní výtky. Rusové však čelí jiným pochybnostem, protože při výstavbě reaktorů více zůstávají u klasických materiálů typu betonu či železa, jejich řešení je těžkopádnější. A aby udrželi cenovou konkurenceschopnost, jsou třeba podle zdrojů agentury Reuters ochotni dělat kompromisy právě v oblasti bezpečnostních parametrů elektrárny.

Dalším požadavkem, ve kterém se mohou projekty lišit, může být odolnost reaktoru proti nárazu letadla. Tím se nejvíce chlubí Areva, Westinghouse má naopak problém – vnější containment jeho AP 1000 zůstává kvůli přívodu vzduchu, nezbytného pro pasivní chlazení, shora otevřený. AP 1000 má sice už licenci v Číně, ale nikoliv v USA. Mediální zástupkyně Westinghouse v ČR Kateřina Wheeler ale namítá, že to není problém: „Westinghouse přišel s úplně novým designem, pro který neexistovaly standardy v USA a Evropě.“ Proto podle ní vše trvalo déle, ale udělení licence se očekává už velmi brzy.

Přednosti a slabiny bezpečnostního systému všech tří nabídek:

Westinghouse

+ nejmodernější pasivní prvky bezpečnosti a chlazení

+ reference z Číny – stavba reaktorů se neprotahuje, neprodražuje

– méně aktivních prvků, které jsou vyzkoušené – sporná odolnost proti pádu letadla

Areva

+ velké množství bezpečnostních prvků

+ odolnost vůči nárazu letadla

– chybí dlouhodobé pasivní chlazení

– příliš komplikované, výstavba reaktorů se protahuje, prodražuje

MIR.1200

+ vyvážená kombinace aktivních a pasivních prvků

+ konzervativní materiály mohou znamenat vyšší bezpečnost

– konzervativní řešení může tlačit k oslabení bezpečnosti kvůli ceně

– podezření, že Rusové obecně slevují z bezpečnostních standardů

Zdroj: Atominfo.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..