Pátek, 14 srpna
Shadow

Temelín může USA dotlačit ke změně investiční dohody

Česko je sice malá země, ale má v ruce velký trumf - jadernou elektrárnu Temelín. Při jednáních s velmocemi může skýtat nemalé výhody - například spolupráci společnosti Areva s českými vysokými školami, úpravu česko-amerických obchodně-právních vztahů, či snad výjimečnou pozici při jednáních o ruské ropě.

Česko se již 20 let snaží změnit podmínky dohody o ochraně investic se Spojenými státy americkými. Nyní svitla naděje, že se to podaří.

Vypovězení smlouvy o ochraně investic s USA, o které psala ČESKÁ POZICE v polovině února, má zajímavé politické souvislosti. Musel kvůli tomu „na kobereček“ i český chargé d’affaires ve Washingtonu Daniel Koštoval. Snaha změnit dohodu, která americké straně poskytuje 22 výjimek a Česku dvě, doposud narážela na zamítavé stanovisko Američanů. České diplomacii po 20 letech od podepsání smlouvy svitla naděje na narovnání podmínek v ní. Má pro to „eso v rukávu“ – dostavbu Temelína.

Výhrady české strany

V čem spočívá problém? Smlouva o ochraně investic pokrývá vedle přímých investic i oblast nepřímých investic. Z toho mají těžké spaní zaměstnanci ministerstva financí. Obávají se prohraných arbitráží, protože by je v době úspor neradi vypláceli. Česku se především nelíbí, že smlouva chrání investice, jež nepřímo vlastní nebo kontroluje druhá strana. To umožňuje vytvářet řetězce nepřímých vlastníků investic prostřednictvím subjektů na území třetího státu.

K čemu slouží složitá vlastnická struktura, která zahrnuje subjekty mimo Česko a USA? K arbitrážím. Nepřímí investoři díky této struktuře mohou zahájit vůči hostitelské zemi víc arbitrážních řízení. Mohou to učinit paralelně nebo postupně – a ve stejné věci. A vždy se mohou odkázat na jinou dohodu o ochraně investic. Důvodem mnoha soudních sporů obvykle bývá snaha rozložit riziko případné prohry. „Česká republika proto usilovala o vyloučení nepřímo vlastněných investic z dohody nebo alespoň o úpravu mechanismu řešení sporů mezi investorem a hostitelským smluvním státem, která by zabránila vedení nebo zahájení řízení, pokud již jiný soudní nebo arbitrážní tribunál vede ve stejné věci řízení nebo vydal rozhodnutí. Spojené státy tyto návrhy odmítly přijmout,“ píše se ve vládních dokumentu.

Ministerstvu financí, které je odpovědné za uzavírání dohod o ochraně investic, se také nelíbí nerovnost českých a amerických právnických osob v možnosti žalovat stát v mezinárodním rozhodčím řízení. V příslušném ustanovení dohody se přiznává právo žalovat český stát v arbitráži prostřednictvím českých právnických osoba, které vlastní američtí občané nebo společnosti. To přitom není obvyklé u podobných dohod.

Tichý odpor

ČESKÁ POZICE zjišťovala stanovisko americké ambasády v Praze. Ta však nechtěla na otázky reagovat kvůli odehrávajícím se americko-českým jednáním. V obecné rovině je však zřejmé, že USA nepřistoupí na úpravu dohody, která by jejich investorům snižovala výhody zaručené jejím současným stavem.

Dle Američanů jde o standardní mezinárodní dohodu, kterou má Washington podepsanou s 50 zeměmi. Když Česko vstupovalo do Evropské unie, uzavřeli čeští diplomaté za účasti Evropské komise s USA dodatek, který navíc potvrzoval právní slučitelnost této dohody s komunitárním právem EU. „Dohoda de jure nevytváří nerovnost smluvních stran. Ta je dána de facto vzhledem k malému objemu českých investic v USA a naopak množství peněz investovaných v Česku,“ uvedl pro ČESKOU POZICI Vladimír Balaš, expert na mezinárodní ekonomické právo.

Dodejme, že američtí investoři investovali v Česku více než 62 miliard korun. Opačně však směřovalo jen několik set milionů korun.

Nejsme bez viny

Za nevýhodnou dohodu o ochraně investic si dle Balaše můžeme sami. Naše smlouvy totiž definují investora příliš obecně. V podstatě jde o kohokoli s nějakým přímým, či nepřímým majetkovým zájmem. „Neeliminují tudíž takzvané portfoliové investory, jejichž cílem je pouze levně nakoupit a výhodně prodat, aniž by na transakci vydělal někdo jiný než oni. Představitelem takového investora je Saluka (dceřiná společnost japonské Nomury, která figurovala v kauze IPB – pozn. red. Česká pozice),“ připomněl Baláš, který zastupoval stát ve dvou investičních sporech.

Česku se v uvedeném případě nelíbilo, že zmíněná společnost konsolidovala získané podíly v pivovarech a bez dalšího je výhodně prodala. Smlouva o ochraně investic, kterou jsme s Nizozemskem uzavřeli, však takovou možnost připouští. „Pokud si dobře pamatuji, byla-li by smlouva o ochraně investic s USA vyvážená a reciproční a stanovila-li by si Česká republika stejné výjimky, nemohl by například Ronald Lauder coby fyzická osoba investovat do televizního vysílání v ČR,“ dodává Balaš v souvislosti s arbitráží mezi českým státem a společností CME, za niž Česko zaplatilo deset miliard korun.

Diplomatické intermezzo

Právní přetahovaná o změnu mezinárodní dohody o ochraně investic s USA má rovněž politickou rovinu. Česká vláda v lednu odložila projednávání zmiňovaného materiálu, protože se očekával příjezd amerického velvyslance do ČR. Kabinet a především ministr zahraničí Karel Schwarzenberg si nepřáli, aby byl nový americký ambasador uvítán vypovězením této dohody. To aspoň prohlásil Schwarzenberg.

Dle diplomatických zdrojů je důvod odložení vládního jednání mnohem složitější. Česko totiž nemá v USA velvyslance. Prezident Václav Klaus pověřil touto misí poslance ODS Petra Gandaloviče. Ten se však může zastupitelského úřadu ve Washingtonu ujmout, až jeho pověřovací listiny přijme americký prezident Barack Obama. Existuje domněnka, že Gandalovič bude muset na přijetí v Bílém domě nějakou dobu čekat, protože Američané tím budou chtít ČR potrestat za vypovězení smlouvy. „Může na přijetí u amerického prezidenta čekat měsíc, dva nebo tři. Proto se to stáhlo z vlády. Byla to taktika,“ řekl ČESKÉ POZICI vrcholný státní úředník.

Američané prý zahájili diplomatickou ofenzivu. Dle nejmenovaného diplomata si pozvali na americké ministerstvo zahraničí českého chargé d’affaires Daniela Koštovala. Ten to nepopřel: „V souvislosti se zařazením otázky dalšího postupu ČR v dané věci na program jednání vlády se naše komunikace s americkými partnery celkem přirozeně zintenzivnila.“ Dle Koštovala debata o dohodě negativně neovlivňuje vztahy obou zemí.

ČR a USA se loni v prosinci dohodly, že zahájí mezivládní ekonomický dialog. Český ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek v USA podepsal deklaraci o spolupráci v civilní jaderné oblasti. „Součástí ekonomického dialogu jsou i podnikatelské mise. Tento rok se uskuteční dvě české v USA. Jejich cílem je hledat možnosti pro české investice v USA a opačně,“ dodal Koštoval.

Temelín až jako první

Češi cítí, že bez ohleduna drobné diplomatické půtky drží v ruce eso. Je jím dostavba jaderné elektrárny Temelín, o kterou se uchází americká společnost Westinghouse. Nový americký velvyslanec v Praze Norman Eisen nenechal nikoho na pochybách, že Američané v tendru na 500 miliard korun lobbují za zájmy této společnosti. „Moje role spočívá v tom, abych zaručil výhody Westinghousu. A rád bych dosáhl, aby se nabídka stala součástí širšího partnerství, zejména pokud jde o bezpečné energetické zdroje pro 21. století,“ popsal svou prioritu Eisen v jednom z prvních rozhovorů krátce po příjezdu do ČR.

Širší partnerství se českým diplomatům může hodit. Uvidíme, zda možnost úspět v tendru na megazakázku bude pro americkou administrativu dostatečným argumentem, aby v úpravě dohody o ochraně investic ustoupila.

Zdroj: Česká pozice

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..