Neděle, 20 září
Shadow

Pět německých spolkových zemí napadlo rozhodnutí o prodloužení provozní doby jaderných elektráren u Ústavního soudu

Německo je spolu se Švédskem jednou z mála evropských zemí, které jsou výrazně protijaderné. Jádro rozděluje i tamní politickou scénu – na fotografii výjev z jednoho z mnoha protestů z minulých let.

Jen málokterá země přechází od fosilních paliv a jaderné energie k obnovitelným zdrojům s takovým nadšením jako Německo. Ani to však přívržencům zelené energie nestačí. Pět spolkových států, ve kterých vládnou levicové koalice sociálních demokratů a Zelených, napadlo u Spolkového ústavního soudu loňské rozhodnutí německé vlády.

Kabinet kancléřky Angely Merkelové v minulém roce schválil prodloužení životnosti 17 jaderných reaktorů v průměru o 12 let.

Žalobu u ústavního soudu podalo pět spolkových zemí – Berlín, Braniborsko, Brémy, Porýní-Falc a Severní Porýní-Vestfálsko. Ani jedna z uvedených zemí přitom na svém území nemá fungující jadernou elektrárnu. Ty se nachází hlavně na jihu v Bavorsku a Bádensku-Würtembersku a na severu v okolí Hamburku.

Sociální demokraté a Zelení mají výhrady ke způsobu, jakým bylo prodloužení provozu jaderných bloků loni schváleno. K návrhu se prý nemohla vyjádřit Spolková rada, horní komora parlamentu, v níž jsou zastoupeny spolkové země.

Vláda Porýní-Falce navíc zpochybňuje bezpečnost jaderných bloků uvedených do provozu v sedmdesátých a osmdesátých letech. Podle německých médií to však může trvat několik let, než ústavní soud rozhodne.

Protijaderné nálady jsou časté nejen u levicové části politické scény. Podle různých průzkumů veřejného mínění je proti prodloužení životnosti jaderných elektráren až 60 procent Němců.

Přežijte, ale plaťte

Byla to právě levicová koalice v čele s premiérem Gerhardem Schröderem, která před deseti lety schválila odstavení všech jaderných bloků do roku 2022. Obavy z hrozícího nedostatku elektřiny, vedoucího ke zdražení a závislosti na dovozu energie, loni přiměly koaliční vládu křesťanských demokratů a liberálů ke změně rozhodnutí. Nebude to však zadarmo.

Elektrárenské společnosti E. ON, RWE, EnBW a Vattenfall budou od roku 2016 platit speciální daň a odvedou do spolkového rozpočtu miliardy eur z dodatečného zisku vytvořeného po dobu prodlouženého provozu jaderných bloků.

Německo v jaderných elektrárnách vyrábí téměř čtvrtinu z celkové výroby elektřiny. „Odstavení jaderných elektráren v Německu by znamenalo poměrně výrazný výpadek, který by muselo Německo pokrýt dovozem elektřiny ze zahraničí – včetně České republiky. Pak by se dalo očekávat, že zvýšená poptávka by vedla k růstu cen, a to i pro české podniky a domácnosti,“ říká Petr Zmátlík, odborník společnosti PwC na oblast energetiky.

Zelené nadšení

S výstavbou nových jaderných bloků v Německu do budoucna nepočítá žádná z velkých politických stran. I současná středo-pravá vládní koalice dává přednost obnovitelným zdrojům. Ty se nyní podílejí na výrobě elektřiny z jedné desetiny, ale v roce 2020 to má být již třetina a v roce 2050 čtyři pětiny.

Zelené nadšení zatím nezchladil ani dopad na ceny energie. Zatímco tržní cena elektřiny se drží okolo 50 eur za megawatthodinu, příspěvek na vícenáklady spojené s výrobou z obnovitelných zdrojů letos vzrostl na 35 eur za megawatthodinu. To se nelíbí německým průmyslovým podnikům. Jak uvedl zpravodajský portál Deutsche Welle, přesun výroby do zahraničí zvažuje například výrobce cementu a betonu Dyckerhoff.

Zdroj: Lidové noviny

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..