Sobota, 31 října
Shadow

Jeden z měsíců Saturnu má pod vrstvou ledu zdroj tepla o kapacitě několika uhelných elektráren a možná i kapalnou vodu

Tajemný Enceladus, který sice přestal být tolik tajemný, co se týče vzhledu (Cassini jej vyfotila), ale jehož nitro nyní předkládá vědcům nové záhady.

Neznámý zdroj tepla, který se nachází pod tlustou vrstvou zmrzlé vody v okolí jižního pólu Saturnova měsíce Encelada, vyzařuje okolo 15,8 gigawattů energie, což odpovídá kapacitě více než 20 uhelných elektráren. Ukázaly to údaje, získané sondou Cassini.

V článku, zveřejněném v časopise Journal of Geophysical Research, uvedli autoři, vědecký tým z amerického Southwest Research Institute pod vedením Carlyho Howetta, data získaná z infračerveného spektrometru ze sondy Cassini. Ta si „teplou skvrnu“ u jižního pólu měsíce podrobně prohlédla v roce 2005.

„Zatím je pro nás záhadou, jakým mechanismem se uvolňuje takové velké množství tepla, a je otázkou, zda to vůbec jsou schopny vysvětlit současné modely dlouhodobých zdrojů geologického tepla“, uvádí Howett, jehož cituje tisková zpráva NASA.

„Horká skvrna“ u jižního pólu Enceladu se nachází v oblasti takzvaných „tygřích pruhů“, čtyř souběžných trhlin v ledovém povrchu měsíce. Každá z nich má okolo 150 kilometrů na délku a přibližně 2 kilometrů na šířku. Pozorování z Cassini ukázala, že z nich do vesmíru vystřeluje vodní pára, částečky ledu a kapalná voda. Je však otázkou, zda se kapalná voda vyskytuje ve větším množství pod povrchem Enceladu. Právě zjištění silného přirozeného zdroje tepla dává naději, že tomu tak skutečně je.

V předběžných výpočtech, které vědci prováděli v roce 2007, byly za hlavní „ohřívač“ na Enceladu považovány slapové jevy (gravitační působení dalších měsíců Saturnu) a radioaktivní prvky ve vnitřních vrstvách měsíce. To však dohromady dávalo pouhých 1,4 gigawattů tepla.

Faktem však je, že ve skutečnosti „topí“ jižní pól Enceladu více než desetkrát tolik. Jedno z možných vysvětlení spočívá podle vědců v tom, že slapové působení na Enceladus ze strany Saturna a Diony se může měnit s časem, zesilovat a zase zeslabovat. Možná měla Cassini pouze štěstí a zastihla měsíc ve fázi vyšší aktivity.

Howett zdůraznil, že ve světle nových výsledků se jeví přítomnost tekuté vody pod zledovatělým povrchem Enceladu mnohem pravděpodobnější, než dříve: „Možnost existence kapalné vody, vlastní geotermální zdroj tepla a přítomnost organických látek ve kouscích ledu, vyvrhovaných „tygřími pruhy“, činí tento měsíc velmi zajímavými z hlediska astrobiologie“.

Enceladus je malý měsíc Saturnu, který byl objeven britským astronomem Williamem Herschelem v roce 1789 a pojmenován po jedné z postav řecké mytologie – titána, jenž byl poražen v bitvě s bohy a pohřben Athénou pod sopkou Etna.

Jeho průměr činí jen okolo 498 kilometrů (pro srovnání, průměr Měsíce je 3 472 kilometrů) a povrch má nejvyšší albedo (míra odrazivosti světla) ze všech objektů Sluneční soustavy – odráží okolo 90% padajícího světla. Znamená to, že povrch Enceladu tvoří z valné většiny čistý led.

Mise Cassini-Huygens je společným projektem vesmírných agentur USA a Evropy pro studium Saturnu. Sonda Cassini s manipulovatelným aparátem Huygens byla vypuštěna v roce 1997 a dosáhla oběžné dráhy planety 1. července 2007. Huygens prostudoval atmosféru a povrch Titanu a Cassini po oddělení sondy pokračoval ve studiu planety a její družic.

Koncem září loňského roku dostala Cassini nový úkol pod názvem Slunovrat (Solstice): doba provozu byla prodloužena do roku 2017 a sama sonda dá vědcům poprvé možnost detailně prostudovat celý oběhový cyklus Saturnu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..