Situace na japonské jaderné elektrárně Fukušima, silně poškozené pátečním zemětřesením, se během dnešního dne zhoršila, ale večer přišla zpráva z MAAE, že zatím se reaktory na elektrárně stále daří uchladit.
Problémy nastaly na bazénech, kde je uloženo vyhořelé palivo. Elektrárna má jednak společný bazén, kde se nachází okolo 60% paliva ze všech šesti bloků, plus každý z bloků disponuje vlastním v horní části budovy. Právě tam na čtvrtém bloku dnes vypukl další požár, jehož záběry obletěly celý svět coby „radioaktivní mraky neznámého původu“. Příčina zatím není známa. Bohužel se v bazénu čtvrtého bloku zrovna nachází celá jedna kompletní dávka paliva, jelikož zhruba před třemi měsíci na něm začaly kontroly a údržbové práce, kvůli kterým byly palivové články odinstalovány. Úroveň vody v bazénu je nízká a je třeba ji stále zvyšovat, což činí situaci prakticky analogickou té na ostatních blocích, přestože palivo není v samotném reaktoru. Na chlazení vyhořelých článků byla nasazena vodní děla.
Stále se nedaří nalézt dva zaměstnance JE Fukušima, kteří zmizeli v úterý na území čtvrtého bloku v době, kdy tam došlo k prvnímu výbuchu.
Na blocích č. 1-3 pokračují snahy chladit aktivní zóny mořskou vodou s přidáním kyseliny borité (Jižní Korea už vyslala do Japonska dodávku velkého množství předem upravené vody s velkým obsahem této látky). Jakmile začíná voda vřít, technici odpouštějí páru ven z reaktorového tělesa (to jsou z velké části ony bílé mraky nad elektrárnou – pokud nejde o kouř z požárů, samozřejmě). Palivové články jsou v horních částech obnaženy zhruba na 1 až 2 metry, chlazení je podle dosavadních informací úspěšné, nicméně stále se vylučuje vodík, lze tak očekávat další výbuchy. Míra poškození článků, reaktorových nádob a ochranných systémů jsou předměty dohadů, už nyní však je jasné (zprávy z ruské a americké strany, World Nuclear News), že přes prvotní optimistické odhady došlo k porušení (podle japonských zdrojů nevýznamnému) reaktorových nádob a pravděpodobně roztavení části článků. Navíc z leteckých snímků je zřejmé, že byly zničeny velké části budov, což předtím nebylo tolik patrné.
Intenzita radiačního pozadí střídavě roste a klesá, maximální hodnoty byly zaznamenány v okolí třetího bloku, kde pracovníci elektrárny naměřili více než 400 mikrosievertů za hodinu, což činí přibližně pětinu až třetinu povolené roční dávky radiace v přirozeném prostředí (přesné hodnoty limit záleží na zemi, kde jsou přijaty). Japonská vláda zvýšila pro likvidátory horní limit dávky na 250 mikrosievertů ze 100 (pokud jej překročí, nemohou už zpět do prostorů elektrárny). Část techniků již kvůli vysokým dávkám radiace musela odejít. Je třeba podotknout, že zatím v žádném případě nejde o dávky, představující pro člověka přímé nebezpečí. Na ruském Dálném východě je intenzita radiačního pozadí stále v normě, přestože došlo ke změně směru větrů, které až dosud odnášely všechny radioaktivní zplodiny z JE Fukušima nad Tichý oceán směrem na východ.
Zhoršily se analýzy situace – francouzské jaderné úřady přisuzují fukušimským událostem stupeň 5 (srovnatelný s Three Miles Island) nebo 6, MAAE s tím zatím váhá.
Události na Fukušimě již v úterý vyvolaly první politické reakce – v Německu budou dočasně uzavřeny a překontrolovány všechny starší (budované v 70. letech) jaderné elektrárny, je diskutováno dokonce urychlení postupného uzavírání všech JE a budoucnost bez jádra. Francie na věc nazírá zcela odlišně a Areva již několikrát deklarovala, že bude pokračovat ve svých projektech, zvažuje nicméně přepracování nové technologie ATMEA-1 s ohledem na smutné zkušenosti z Japonska. V Česku se k věci vyjadřuje především předsedkyně Státního útvaru pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, která mimo jiné uvedla, že české elektrárny vydrží zemětřesení o síle až 5,5 stupňů Richterovy škály a že je také čekají nové kontroly na odolnost proti živelným pohromám.
Poprvé po dlouhé době se ke svému národu obrátil japonský císař Akihito, který vyslovil naději, že se jeho národu podaří situaci zvládnout.
Ze zemí, které se teprve chystají začít s jádrem, se ozvalo Turecko, jehož představitelé uvedli, že se země svých plánů na první elektrárnu nevzdají a že události v Japonsku vnímají především jako důvod ještě více dbát na bezpečnost.
