Pondělí, 30 listopadu
Shadow

Rakouský pověřenec pro „příhraniční jaderná zařízení“ po třinácti letech opouští úřad

Radko Pavlovec, nyní už bývalý pověřenec pro „příhraniční jaderné otázky“, původem syn českého politického emigranta. Nyní svůj úřad opouští.

Pověřenec spolkové země Horní Rakousy pro „příhraniční jaderná zařízení“ téměř po třinácti letech marného boje proti Temelínu opouští úřad.

Podle vyjádření Pavlovce určeného pro tiskovou konferenci 25. ledna přestal vykonávat funkci „protiatomového pověřence“ již od začátku roku, a od této doby působí pouze „jako poradce spolkové země Horní Rakousy v oblasti protijaderné politiky“, přičemž tuto funkci by měl zastávat do konce června.

Z Čech pocházející Pavlovec byl jmenován do funkce v dubnu 1998, v době vrcholící a tehdy již dlouhá léta probíhající protitemelínské kampaně. Pro rakouské (a potažmo i české) bojovníky proti atomu to byla ve všech ohledech zlatá léta. V rakouských médiích se úspěšně dařilo prezentovat dezinformaci Černobyl = Temelín, protože tehdejší povědomí, zejména rakouské veřejnosti, o jaderné energetice bylo velmi chabé. Značná část Rakušanů tehdy sdílela neochvějné přesvědčení, že během krátké doby po spuštění elektrárny budou rozkvetlé horské louky Horních Rakous zpustošeny radioaktivním spadem z vybuchlé elektrárny, a oni se budou muset přestěhovat přinejmenším do Korutan, když už ne rovnou do Itálie nebo Slovinska. A dodnes tomu zřejmě není jinak.

Při pohledu zpět, s odstupem deseti let, lze konstatovat, že situace se začala velmi pozvolna uklidňovat od prosince 2000, kdy Česká republika podepsala s Rakouskem tzv. Melkský protokol, a to za výrazného přispění Evropské unie, konkrétně tehdejšího komisaře pro rozšíření Güntera Verheugena. Ze strany odpůrců atomu následovalo období intenzivních mediálních masáží, kdy bylo (zne)užíváno v mezinárodním měřítku naprosto bezprecedentní otevření česko-rakouských informačních kanálů ohledně Temelína, a každé odstavení turbíny v sekundární (tj. nejaderné) části elektrárny bylo promptně (dez)interpretováno jako závažná jaderná havárie. Ovšem po několika desítkách těchto „virtuálních havárií“ a několika letech provozu s nulovými dopady na jadernou bezpečnost, zdraví pracovníků a nejbližší české okolí, natož na vzdálené Rakousko, začalo v rakouských sdělovacích prostředcích vždy zaručeně žhavé mediální želízko „AKW Temelin“ pomalu ale jistě vychládat.

Dokážu si představit, že zapálený protijaderný bojovník bytostně přesvědčený o svém poslání se s touto všední technickou realitou musel smiřovat velmi těžce. Stejně jako velmi mnoho jiných z dávné i nedávné historie a zcela jiných oborů, např. z politické sféry, začal Pavlovec nakonec pátrat po nepřátelích z vlastních řad, kteří zákulisními intrikami zlovolně hatí jeho spravedlivý boj. A skutečně, záškodníky již odhalil. Požaduje např. zřízení zvláštního parlamentního vyšetřovacího výboru, který prošetří zodpovědnost konkrétních osob za „demontáž rakouské protijaderné politiky“. Žábami na prameni by měli být bývalý spolkový kancléř Schüssel, který m.j. podepsal melkskou dohodu a po skončení politické kariéry odešel do dozorčí rady německého energetického koncernu RWE, provozujícího m.j. i jaderné elektrárny, a dále bývalý spolkový kancléř Gusenbauer, nyní člen dozorčí rady koncernu STRABAG, jež je m.j. spojován se stavebními zakázkami v rámci dostavby slovenské jaderné elektrárny Mochovce. Jestli zrovna tito dva politici jsou hlavní příčinou „vyšumění“ rakouské protijaderné politiky nechávám na posouzení čtenářů.

Podle spekulací v tisku dalším faux pas měly být některé výroky z rakouské strany na téma rozhodnutí Německa o prodloužení provozu jaderných elektráren . Problém byl jaksi v tom, že Německo samozřejmě nemá s Rakouskem uzavřenou žádnou „melkskou dohodu“ a na rozdíl od české strany není zvyklé na způsob jednání a předkládání argumentů v „temelínském stylu“. Takže protistrana dala Rakousku velmi brzy a důrazně najevo, co si myslí o „přeshraniční“ působnosti jistých rakouských úředníků.

Ovšem, zdaleka není všem dnům konec. Funkce pověřence jako taková stále existuje a počítá se s vypsáním výběrového řízení na tento post. Nechme se tedy překvapit. Já osobně si v této souvislosti dovolím parafrázovat z jedné hry divadla Járy Cimrmana:, „…jen počkejte, přijde novej, mladej, a ten to bude kosit!“

Zdroj: Idnes.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..