Rakety supertěžké třídy Amur a Jenisej mají v budoucnu zajistit pilotované meziplanetární lety. Zatím se pracuje na jejich plánech i jaderném pohonu.
Oba vyvíjené stroje mají základ v nosné raketě Angara, která má vozit na oběžnou dráhu náklady do hmotnosti kolem 40 tun. Nově vyvíjené rakety Amur a Jenisej, pojmenované také podle ruských řek, mají uvézt až 120 tun nákladu.
Podle pracovníků Chruničevova centra bude nová raketa využívat jaderný pohon. Zdroj energie poslouží podle ČTK motoru i všem palubním přístrojům. Nový supervýkonný motor je prý již v předprojektové fázi. Zatímco Angara má jít do testovacího provozu již za dva roky, cestu na Mars s lidskou osádkou nelze z ruské strany očekávat podle současných plánů dříve než za čtvrt století, tj. velmi přibližně kolem roku 2037.
Pilotovanému letu bude předcházet cesta dálkově řízených automatů k Marsu a na jeho povrch. V konečné fázi se pak na místě počítá se stavbou vědecké základny.
Jaderný pohon není novinkou
První plány na jaderný pohon spadají do padesátých let minulého století. „Pohon vyvinutý v rámci tehdejšího amerického projektu NERVA pracoval tak, že do rychlého reaktoru se pouštěl vodík, který se zahřál na vysokou teplotu a pak expandoval tryskou ven. Účinnost (specifický impuls) byla zhruba třikrát větší než u kyslíkovodíkových raketových motorů,“ vysvětluje Antonín Vítek z Akademie věd.
Rusové nyní pracují na nukleárním zdroji proudu s výkonem kolem 1 MW. „Elektrická energie by se použila pro pohon kosmických lodí buď iontovými motory, nebo magnetohydrodynamickými motory, zejména s výhledem na pilotovanou misi na Mars. Ty by byly součástí planetoletu (tedy části lodi, která přistane na Marsu), nikoli nosné rakety,“ upřesňuje Vítek.
Rusko začne s přechodem z raket Proton na Angary ještě více využívat svůj vojenský kosmodrom Pleseck a po dokončení i další kosmodrom Vostočnyj. Právě s druhým zmíněným se počítá jako s nástupcem Bajkonuru pro pilotované lety.
Raketa Angara je vyvíjena již od roku 1995. Má modulární design, který umožní sestavit raketu podle aktuální potřeby. Ta nejmenší a nejlevnější varianta odveze na oběžnou dráhu dvě tuny nákladu. První stupeň rakety Angara použily jihokorejské rakety NARO. Naneštěstí neúspěšně, raketa po startu explodovala. Dosavadní dva starty skončily neúspěchem. S díly raket Angara počítá i brazilský kosmický projekt VLS.
Související články: Hlavní konstruktér ruských raket Ravil Achmetov: „Bez jaderných pohonů se do vzdáleného vesmíru nedostaneme“
Zdroj: Technet.cz
