Sobota, 24 října
Shadow

Více než 200 místních dodavatelů se v Turecku sešlo se zástupci Atomstrojexportu kvůli JE Akkuyu.

Akkuyu, tady bude stát první turecká jaderná elektrárna. Končí tak 40-letá sága plánování a prohlašování a země tak jistým krokem vstupuje do atomového klubu.

Více než dvě stě tureckých společností se zúčastnilo fóra dodavatelů pro první tureckou jadernou elektrárnu Akkuyu, kterou bude stavět ruský Atomstrojexport. Její plánovaná velikost činí čtyři bloky „AES-2006“ o 1,2 gigawattech každý. Stejnou technologii nabízí česko-ruské konsorcium v tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Cena elektrárny podle náměstka šéfa ruské státní korporace Rosatom Alexandra Lokšina činí 20 miliard dolarů.

Smlouvu o stavbě JE Akkuyu podepsali představitelé vlád obou zemí v květnu letošního roku. Prošla oběma parlamenty a podepsali ji i prezidenti Ruské federace a Turecka.

Hlavním tématem fóra byla, podobně jako u dostavby JE Temelín v Česku, lokalizace strojírenské výrobní základny v Turecku a forma spolupráce a komunikace mezi ruskými projektanty a dodavateli a místními společnostmi.

Představitelé ruského Atomstrojexportu, opět stejně jako v Čechách, zdůrazňují, že těsná spolupráce s tuzemskými firmami je pro ně jedním z hlavních bodů.

Stupeň lokalizace však nebude příliš vysoký – podle Rosatomu dosáhne u stavby Akkuyu 25-30% všech zakázek. Pro srovnání, v Česku uvádějí Rusové, že jsou schopni přenést na bedra tuzemských kapacit až 70% výrobního plánu.

Důvodem jsou pravděpodobně nižší (či spíše nulové) zkušenosti Turků s jadernými zařízeními a nutnost budovat veškeré know-how od začátku. Atomstrojexport počítá s tím, že místní firmy se postarají například o výrobu a položení více než 2 miliónů krychlových metrů betonu, stavební armatury a nejrůznější kovové konstrukce. Celkově hodlá zaangažovat ve věci minimálně 10 000 tureckých pracovníků, jak kvalifikovaných odborníků, tak montérů.

Představitelé Atomstrojexportu však nevylučují možnost, že se flexibilně přizpůsobí míře učenlivosti tureckých inženýrů – míra podílu místních dodavatelů může podle Alexandra Lokšina v průběhu výstavby postupně narůstat podle toho, jak budou získávat nové zkušenosti v jaderné oblasti.

„Věnujeme zvýšenou pozornost otázkám lokalizace, neboť většinu materiálů a pracovních zdrojů bude dodávat místní trh“, prohlásil šéf Atomstrojexportu Alexander Gluchov. „Naše zkušenosti jednoznačně mluví o nutnosti co nejširší spolupráce. Jedním z hlavních úkolů dnešního fóra pro nás je navázání pevných a dlouhodobých kontaktů s místním průmyslem a určení těch směrů spolupráce, které jsou perspektivní“.

Vypadá to, že perspektivního je pro Rusko v Turecku hodně – turecká vláda plánuje i druhou jadernou elektrárnu u přístavu Sinop na pobřeží Černého moře a nevylučuje, že by i ji mohly stavět Rusové. Novinářům to řekl první náměstek ministra energetiky a přírodních zdrojů Metin Kilci. „Jsme v počáteční fázi práce na druhé jaderné elektrárně“, uvedl a dodal, že zatím běží rusko-turecká spolupráce velmi dobře. „Nevylučujeme tedy, že bychom s ruskou stranou mohli spolupracovat i na druhém projektu“.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..