Pátek, 25 září
Shadow

Běloruská jaderná elektrárna straší Litvu

Přesto, že Litva plánuje rozvíjet vlastní jádro, běloruská elektrárna vedení země vadí, oficiálně – z hlediska životního prostředí.

Běloruský plán vystavět jadernou elektrárnu pouhých 50 kilometrů od Vilniusu nás znepokojuje, uvedl v exkluzivním rozhovoru pro EurActiv litevský ministr zahraničí Audronius Ažubalis.

Podle Audroniuse Ažubalise obavy vyvěrají z nedostatku informací ohledně výstavby nukleární elektrárny jen kousek od východních litevských hranic. V tisku se totiž objevilo jen několik nepříliš konkrétních informací ohledně plánované stavby. Podle oficiálních webových stránek Bělorusko kromě spolupráce s Ruskou federací vede jednání se společnostmi z Francie, Japonska a Jižní Korey, a to je tak vše, co se o tom lze dočíst.

Podle Ažubalise by na základě úmluvy z Espoo (Úmluva o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států) a dle nařízení Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) by každému státu, který může být stavbou zasažen, měly být k dispozici vyčerpávající informace. Ažubalis uvedl, že nevidí jádro problému v samotném rozvoji běloruské jaderné energie (Litva navíc plánuje nahradit jadernou elektrárnu Ignalina, která byla na nátlak EU v roce 2009 uzavřena), ale netransparentní jednání.

Na otázku, co si myslí o ruských plánech vystavět v Kaliningradu (ruská enkláva mezi Polskem a Litvou) jadernou elektrárnu, Ažubalis uvedl, že se jedná především o politickou otázku. „Zatím jsme svědky smělých plánů, které říkají, že výstavba elektrárny je již na spadnutí. Stále jsme ale neobdrželi posouzení jejího dopadu na životní prostředí. Podobně je tomu v případě běloruské elektrárny,“ sdělil portálu EurActiv litevský ministr zahraničí.

Ažubalis dále popřel, že by za kritikou projektu plynovodu Nord Stream byly pouhé politické důvody. Podle něho výstavba plynovodu, jejíž zahájení posvětila sama Evropská unie, ohrožuje životního prostředí. Proti plynovodu se například v Německu ostře vyhradili Zelení.

Zdůraznil, že energetická bezpečnost je pro Litvu, stejně jako pro Lotyšsko a Estonsko, velmi důležitá. Pobaltské země totiž stále nejsou napojeny na evropskou energetickou síť (narozdíl například od Turecka). „Jsme členy Evropské unie a měli bychom být součástí unijní energetické sítě. To se stane za předpokladu, že nebudeme závislí na ruské energetice,“ dodal ministr.

Ažubalis v rozhovoru pro EurActiv mj. rozsáhle hovořil o postoji své země k rozpočtové otázce EU, řeč přišla také na vztahy mezi EU a Ruskem. Ve státech nacházejících se ve Střední Asii pak zdůraznil potřebu ochrany demokracie, lidských práv a územní integrity. Tyto hodnoty ostatně EU akcentovala ne nedávném summitu OBSE v Astaně v Kazachstánu.

Zdroj: Baltic-course.com

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..