Sobota, 26 září
Shadow

Kterak Čína zajišťuje dostatek energie pro své JE – Liu Xiaoming, vysoký úředník z čínské jaderné správy

Podíl Číny na světové spotřebe uranu dnes a za deset let. Každý reaktor bude potřebovat desítky až stovky tun surového kovu ročně. Jak to čínský stát zvládne, je otevřená otázka.
Podíl Číny na světové spotřebe uranu dnes a za deset let. Každý reaktor bude potřebovat desítky až stovky tun surového kovu ročně. Jak to čínský stát zvládne, je otevřená otázka.

Čína je zemí, kde se nyní nejrychleji rozvíjí stavba nových jaderných elektráren. S tím, jak vyrůstají nové bloky, však roste i potřeba přírodního uranu. Liu Xiaoming, šéf oddělení pro jaderné palivo státní Čínské organizace pro jadernou energetiku, na konferenci 16. listopadu popsal hlavní cesty, kterými se Čína nyní snaží zásobit stále rostoucí chuť domácího jádra.

Na Čínské mezinárodní hornické konferenci, která probíhá v Tianjinu, Liu Xiaoming uvedl, že zásobování uranem je jednou z velmi důležitých otázek, které nyní musí řešit čínský stát. Hodlá to zajistit po třech hlavních cestách: zaprvé těžbou vlastních ložisek a výzkum nových, zadruhé prostřednictvím svých zahraničních investic do uranových odvětví jiných zemí a rozšířením mezinárodní spolupráce v této oblasti, zatřetí nakupováním již hotové rudy na světových trzích. Dle jeho slov se jako nejslibnější jeví první dvě – uvedl, že Čína disponuje obrovským a zatím nevyužitým potenciálem v těžbě vlastních uranových ložisek, který umožňuje pokrýt potřeby rozvíjejícího se atomového průmyslu v krátkodobé a střednědobé perspektivě.

Mínil, že v poslední době se Číně podařilo zvládnout moderní technologie těžby uranové rudy a nashromáždit poměrně značné zásoby uranové rudy. V posledních letech jsou největší ložiska nalézána především na severu země, v Xinjiangu a Vnitřním Mongolsku. „Máme i nějaké nové objevy v oblastech, kde se nacházejí starší ložiska, na jihu Číny“, dodal.

Na pole zahraničních investic už Číňané také vyrazili ostrým krokem – kupují si podíly, případně přístup na ložiska v Africe, Austrálii, Kanadě a dalších regionech, podle jednoho z projektů už běží stavba uranového dolu, čtyři jsou zatím ve stádiu geologického průzkumu a nespočet dalších ve fázi jednání.

Tempo výstavby nových jaderných kapacit v Číně je skutečně impozantní. Podle statistik Státního úřadu pro energetiku ČLR byla ke konci září letošního roku schválena stavba 34 energetických bloků o celkové kapacitě 36,92 GWatt, zahájena byla u 25 z nich. Pro srovnání, celková kapacita všech amerických elektráren činí asi 90 GWatt. Pokud se projektům zadaří a skutečně z nich vyrostou „ekonomické, šetrné a bezpečné elektrárny“, jak je mottem státních úředníků ČLR, bude země zaostávat za velkými světovými hráči, jako je Francie, USA či Rusko, jen v technologiích a zkušenostech.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..