Pondělí, 19 října
Shadow

Vývojáři minireaktoru Hyperion se možná vzdají jedné z novátorských koncepcí

Schématické znázornění struktury mononitridu uranu, termodynamicky nejstálejší sloučeniny této třídy. Právě tyto látky možná v budoucnu nahradí tradiční směsné oxidy. Zatím však tato doba ještě nepřichází a vývoj událostí okolo reaktoru Hyperion přidává spíše pesimistickému pohledu.
Schématické znázornění struktury mononitridu uranu, termodynamicky nejstálejší sloučeniny této třídy. Právě tyto látky možná v budoucnu nahradí tradiční směsné oxidy. Zatím však tato doba ještě nepřichází a vývoj událostí okolo reaktoru Hyperion přidává spíše pesimistickému pohledu.

Portál atominfo.cz nedávno uveřejnil článek o možných perspektivách amerického nízkokapacitního reaktoru Hyperion. Nyní přichází zpráva, že vývojářský tým společnosti Hyperion Power Generation, která hodlá reaktor do deseti let dovést k dokonalosti a nabídnout jej na trh, se možná vzdá myšlenky na použití nitridového paliva, aby reaktor mohl co nejrychleji získat licenci amerických regulátorů.

Nitridové palivo je směsí mono-, di- a seskvinitridů uranu (v pořadí UN, UN2, U2N3). Klasické palivo využívá směsi oxidů uranu. Jeho problémem je relativně nízká tepelná vodivost, což snižuje účinnost chlazení. Existuje několik výzkumných směrů, zaměřených na vylepšení termodynamických charakteristik paliva, například přidávání oxidu beryllnatého BeO (viz například zde: Americká univerzita Purdue si nechává patentovat nový typ jaderného paliva s vyšším obsahem beryllia). Jedním z nich je právě nitridové palivo, které má tepelnou vodivost až osmkrát vyšší. Zatím se však nachází pouze ve stádiu zkoumání a testování. Ve průmyslovém měřítku vyráběno není. Zkušenosti s menší výrobou má v USA Národní laboratoř Los Alamos, její kapacity však nemusejí být pro účely komerční výroby dostačující.

Představitelé společnosti HPG na setkání s experty Jaderné regulační komise USA (NRC) dali najevo, že nevylučují možnost vzdát se nitridů ve prospěch klasického časem vyzkoušeného oxidového paliva. Důvodem nejsou jen výše uváděné potíže s výrobou, ale také poměrně skeptický postoj americké komise pro jadernou regulaci (NRC), která už několikrát dávala najevo, že prioritou u nízkokapacitních reaktorů jsou pro ni lehkovodní systémy (připomínáme, že chladicí systém Hyperionu má být na základě směsi olovo-bismut, což je jeden z dalších problematických bodů projektu). Také je zřejmé, že pokud bude HPG na nitridovém palivu trvat, bude muset dodat regulátorům podklady, dokumentující jeho bezpečnost a spolehlivost.

HPG se však zatím nitridů ještě výslovně nevzdala a odvolala se na experimentální výzkumy, kterých bylo provedeno mnoho, jak v USA, tak v dalších zemích a které podle firmy mohou posloužit jako dokumentace pro regulátory. Kritici projektu však poukazují na to, že experimentální data nemohou být přímým podkladem pro průmyslově používanou reaktorovou technologii.
Pochybnosti kolem tohoto slibného projektu tedy dále rostou, zpochybněny jsou dvě hlavní inovace, která firma chtěla použít a uvést na trh jako komerční produkt.

Související články: Atominfo.cz: První reaktor Hyperion v USA na sebe údajně nenechá dlouho čekat

Zdroj: AtomInfo.ru

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..