Pátek, 23 října
Shadow

Arménská jaderná elektrárna nenechává spát vládu sousedního Ázerbájdžánu

Město Mecarom na mapě Arménie. Vázným bezpečnostním problémem elektrárny je to, že je umístěna vysoko v horách, kam může být problém dodávat chladicí vodu v případě havárie. Staly se na ní navíc už dvě vážnější havárie. Obavy ázerbájdžánské vlády tedy nelze označit za zcela neopodstatněné.
Město Mecarom na mapě Arménie. Vázným bezpečnostním problémem elektrárny je to, že je umístěna vysoko v horách, kam může být problém dodávat chladicí vodu v případě havárie. Staly se na ní navíc už dvě vážnější havárie. Obavy ázerbájdžánské vlády tedy nelze označit za zcela neopodstatněné.

1. října se v Ženevě setkali náměstek ázerbájdžánského ministra zahraničí Chalaf Chalafov a výkonným tajemnníkem Ekonomického výboru OSN pro Evropu Janem Kubišem.

Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí k tomu vydalo zprávu, ve které uvádí, že na schůzce projednaly strany úspěšnou spolupráci v rámci Ekonomického výboru, a to v oblasti energetiky, dopravy, ekologii, celní správy a informačně-komunikačních technologií. Tím to ale neskončilo.

„Náměstek ministra mluvil s ředitelem Ekonomického výboru OSN pro Evropu o obavách, které má ázerbájdžánská strana ze stavby nové jaderné elektrárny v Arménii na základě staré Metsamorské elektrárny. Podle vlády se tento objekt může stát zdrojem vážné hrozby pro ekologii a sociálně-ekonomickou situaci v regionu“, uvádí zpráva. V čem konkrétně tkví například sociálně-ekonomické hrozby jaderné elektrárny pro Ázerbájdžán, snad kromě toho, že zvyšují energetickou nezávislost Arménie, už úředník ministerstva nepřiblížil.

Pozadí arménské jaderné elektrárny nicméně není tak úplně nezajímavé: první a druhý bloky byly spuštěny v letech 1976 a 1980 u města Mecamor. Vedení země začalo stavět i 3. a 4. bloky, ale po Černobylské havárii veškeré práce zmrazilo, první bloky dále pokračovaly v práci. 7. prosince 1988 došlo v místech k zemětřesení o síle 7 stupňů Richterovy stupnice a přestože elektrárna nebyla poškozena, vláda rozhodla do roka uzavřít elektrárnu „vzhledem k celkovému seismickému pozadí“. Jedním z důvodů bylo také to, že ač sama elektrárna škody téměř neutrpěla, z oblasti se odstěhovala velká část jejího personálu a vedení muselo přikročit k zapojení kádrů z jiných energetických objektů. O čtyři roky později, v roce 1993, se vláda rozhodla obnovit její činnost z důvodu špatné logistiky země a nedostatku vlastních zdrojů energie.

Došlo k modernizaci elektrárny a v roce 1995 byl spuštěn druhý blok, který nyní vyrábí asi 35% elektrické energie v Arménii. V roce 2003 přešel po vzájemné dohodě pod správu ruských energetiků a letos zvítězili Rusové v tendru na stavbu nové jaderné elektrárny na základě té v Mecamoru (http://atominfo.cz/2010/09/ rosatom-v-armenii-porazil-westinghouse-souboj-rozhodla-australska-poradenska-spolecnost/.)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..