24 let po černobylské havárii staví Ukrajina nový ochranný sarkofág. Jedná se o dvouvrstvý ochranný kryt ve tvaru oblouku o rozměrech 150 krát 108,39 metrů a hmotnosti 20 tis. tun. Konstrukce bude stavěna 180 metrů daleko od samotného reaktoru, což má za účel významně snížit dávky ozáření pracovníků stavby – starý sarkofág, vybudovaný hned po havárii, už dosluhuje a existuje nebezpečí úniku radioaktivních látek do okolí. Po dokončení stavby bude umístěna nad čtvrtý blok elektrárny pomocí speciálních zařízení a upevněna tam.
Zatím byly položeny jen úplné základy – prvních 12 pilot. Hlavním dodavatelem je francouzské konsorcium NOVARKA, do kterého patří i ukrajinské a dvě německé firmy. Přestože tendr na „stavbu století“ vyhrálo už před třemi lety a krátce na to vypracovalo projekt s pracovním názvem „Úkryt“, práce na území reaktoru začíná až teď. Financovat projekt bude zvláštní Černobylský fond u Evropské banky rekonstrukce a rozvoje. Do tohoto fondu vkládají peníze více než dvě desítky zemí včetně Ukrajiny a Ruska. Poslední odhad ceny stavby ochranných prvků Úkrytu činí 1,39 miliard dolarů. Hotova má být za pět let.
25. výročí černobylské havárie nezůstalo nepovšimnuto ani politiky. Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč ve středu v rozhovoru s americkými novináři v New Yorku po setkání s generálním tajemníkem OSN Ban Ki-moon řekl, že rok 2011 bude na Ukrajině rokem vyřešení černobylského problému: „Před chvíli jsem přišel ze schůze s generálním tajemníkem OSN. Dohodli jsme se, že pod záštitou OSN bude v Kyjevu uspořádána mezinárodní konference, věnovaná 25. výročí Černobylské havárie“. Podle jeho slov je výročí Černobylu tragickým datem pro Ukrajinu a země o něm musí nejen mluvit, ale také udělat všechno pro to, aby elektrárna již nepředstavovala žádnou hrozbu a okolní území bylo bezpečné. „Naší povinnosti je udělat určité kroky už teď a příští rok musí být věnován řešení černobylského problému. Jiné cesty není“, zdůraznil ukrajinský prezident.
Černobylská havárie v roce 1986 byla jednou z největších jaderných katastrof na světě. Přestože ohledně její zdravotních důsledků jsou dosud vedeny četné spory mezi odborníky, je zřejmé, že co do počtu zasažených má tragické prvenství. Jedním z politických následků byl například strach z jádra, který vyústil ve faktické zmrazení stavby jaderných elektráren v 90. letech. Historie elektrárny po výbuchu je následující: čtvrtý reaktor byl výbuchem zcela zničen, provoz ostatních tří zastaven. Postupně však byly opětovně spuštěny a fungovaly do roku 2000, kdy byl odstaven poslední z nich. Ochranný sarkofág kolem 4. bloku zabraňuje úniku radioaktivních látek do okolí, nicméně postupně vlivem únavy materiálu k jeho poškození, navíc už časově přesluhuje. Nový kryt má sloužit na 150 let.
Černobylská JE používala reaktory typu RBMK (grafitové tyče jako moderátor, voda jako chladicí médium). Podle obecně uznávané verze průběhu havárie (o příčinách jsou stále vedeny spory) bylo roznětkou tepelné zkroucení pouzder pro grafitové tyče kvůli špatnému chlazení, což snížilo jejich schopnost moderace a došlo k nekontrolovanému vzrůstu teploty a tlaku vodní páry. To vedlo k výbuchu, který strhl kryt reaktoru. Po havárii se dostal do popředí ruského jaderného strojírenství jiný typ VVER (tlakovodní vodou chlazený reaktor), který funguje například na JE Temelín a Dukovany a kde havárie tohoto typu není z principu možná.
Zdroj: www.chernobylee.com
