Podle plánů německé vlády mají energetické koncerny každý rok odvádět do státního rozpočtu 2,3 miliardy eur. „Ano, jistě, jiná možnost zatím není“, odpověděla kancléřka na otázku, zda počítá s těmito odvody i přes stále rostoucí protesty energetických koncernů.
První protesty začaly v pátek 20. srpna, kdy více než 40 vrcholových manažerů, úředníků a politiků podepsali výzvu, kterou jako placenou inzerci uveřejnil německý ekonomický list Handelsblatt, ve které kritizovali plány kabinetu na zavádění nových daní a předčasné zastavení provozu několika jaderných reaktorů.
Angela Merkelová reagovala spíše mírně a poznamenala, že je potřeba naslouchat názorům jak zastáncům jaderných elektráren, tak i odpůrcům, uvádí Deutsche Welle.
Eurokomisař pro energetické otázky Günther Oettinger na kritiku a odpor německých energetiků reagoval negativně. Podle jeho názoru energetické společnosti dluží německé vládě to, že umožnila jaderným elektrárnám pokračovat v provozu mnohem déle, než bylo plánováno původně (podle plánu, přijatého sociálnědemokraticko-zelenou koalicí má Německo postupně část jaderných elektráren zavřít), a měly by jí to vrátit v podobě vyšších odvodů do státního rozpočtu.
Čtyři největší energetické koncerny SRN – Eon, RWE, EnBW a Vattenfall – nabídly, že zaplatí do státních fondů 30 miliard eur výměnou za souhlas vlády s prodloužením provozu jaderných elektráren o 12 let a za to, že nezavedla daň na palivové články pro jaderné reaktory.
