Kromě rezerv pohonných hmot a fosilních paliv se stát chystá vytvořit i strategické rezervy jaderného paliva. Jejich vznik schválila už vláda Mirka Topolánka v roce 2008. „Na tom, že je potřeba zásoby pořídit, se s ohledem na energetickou bezpečnost i strategičnost jaderných elektráren pro českou energetiku shodují všechny zainteresované strany,“ uvedl mluvčí ministerstva průmyslu Pavel Vlček. Pro financování tohoto projektu má stát dvě možnosti, a sice buď prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv (SSHR), nebo společnosti ČEZ.
„Letos na podzim budeme předkládat vládě možná řešení včetně toho, kdo se bude podílet na financování,“ řekl v rozhovoru pro deník E15 předseda správy hmotných rezerv Ladislav Zabo. Upozornil však, že výdaj ve výši deseti miliard korun, na které jsou odhadovány náklady, je pro samotnou SSHR neúnosný. „Sami můžeme finanční prostředky vygenerovat pouze v případě, že bychom prodali pohonné hmoty. To znamená, že bychom paradoxně řešili energetickou bezpečnost na úkor energetické bezpečnosti v jiné oblasti,“ uvedl Zabo.
Státní správa hmotných rezerv sdílí stanovisko ministerstva financí, že by se na financování měl podílet ČEZ a další subjekty, zabývající se výrobou či distribucí elektřiny.
ČEZ však tvrdí, že odpovídá pouze za palivo, které spravuje pro vlastní potřeby. „Pokud se stát rozhodne, že v zájmu energetické bezpečnosti chce mít i zásoby jaderného paliva, je to záležitost, která jde mimo nás. (…) Samozřejmě, že za správu jaderného paliva pro naše potřeby chceme být, jsme a budeme zodpovědní my. Jsme obchodní firma a i správa jaderného paliva podléhá obchodním pravidlům, tedy spravujeme palivo tak, jak je to pro nás obchodně nejvýhodnější,“ uvedl mluvčí skupiny ČEZ Ladislav Kříž a vysvětlil, že ČEZ se považuje za zcela řádného subjektu trhu, který se od ostatních „liší“ pouze tím, že je největší a že majoritní podíl v něm má stát .
Ministerstvo průmyslu jako svůj argument zdůrazňuje, že Česko má od letošního roku pouze jednoho dodavatele paliva jak pro Temelín, tak pro Dukovany – ruskou společnost Tvel, která v Temelíně porazila americkou Westinghouse. Co se týče velikosti strategických zásob, zatím se uvádí pouze jedno číslo – čtyři provozní překládky v Dukovanech i Temelíně.
Otázka energetické bezpečnosti je velmi aktuální i v souvislosti s chystanou výstavbou dalších bloků v Temelíně. Podle informací ČEZ se stane pro příštích šest až deset let dodavatelem ta firma, která zvítězí v tendru na nové bloky. Trojici uchazečů tvoří česko-ruské konsorcium Škody JS a Atomstrojexportu, americko-japonský Westinghouse a francouzsko-německá Areva.Nový tendr na dodávky samotného paliva bude pravděpodobně vyhlášen až po zmíněných šesti až deseti letech.
Zdroj: E15
