Osud první běloruské jaderné elektrárny závisí na tom, zda bude naplněn požadavek ruské strany – zřízení společného podniku, který by se zabýval distribucí vyrobené elektrické energie. Tato zatím nevyjasněná otázka je hlavní překážkou pro definitivní uzavření balíčku smluv na její výstavbu.
Rusko si nárokuje minimálně 50% příjmů z prodeje elektrické energie budoucí běloruské jaderné elektrárny v případě, že výdaje bude krýt vládním úvěrem ruská strana.
Aby zajistila návratnost svých investic, navrhuje ruská strana zřízení společného podniku, který se bude zabývat distribucí elektrické energie. Problém spočívá v tom, že běloruská vláda hodlá získat kredit nejen na stavbu jaderné elektrárny, ale i na výstavbu veškeré sociální, stavební a inženýrské infrastruktury elektrárny. V Moskvě se však tato idea nesetkala s pochopením.
Běloruská strana navrhuje nechat otázku zřízení společného podniku mimo rámec smlouvy o zapojení elektrárny do energetické sítě. Také přišla s návrhem, že by Rusové mohli postavit třetí blok elektrárny navíc, který by fungoval jako čistě vývozní a ze 100% by patřil ruské straně. Ale to vše bylo zamítnuto.
Předtím tvrdilo běloruské vedení, že balíček smluv o výstavbě jaderné elektrárny bude podepsán do konce července. Jelikož se však mezi oběma stranami vyskytly třenice a rozpory, zůstává tato otázka otevřená.
Minsk plánuje postavit jadernou elektrárnu o kapacitě kolem 2,4 GWatt v Grodněnském kraji podle ruského projektu „JE-2006“. Spuštění prvního bloku je plánováno na rok 2016, druhého na rok 2018.
Hlavním dodavatelem pro první běloruskou JE se má stát ruský Atomstrojexport. Cena projektu činí okolo 9 miliard dolarů. Největší část prostředků na tuto stavbu má formou státního úvěru poskytnou ruská vláda.
Bělorusko už podniklo několik pokusů najít alternativní možnost stoprocentní účasti ruské firmy, a sice najít investory ze třetích zemí. Už v březnu letošního roku na setkání s místopředsedou čínské vlády Xi Jinpingem prohlásil Alexander Lukašenko, že Bělorusko je připraveno spolupracovat s ČLR ve všech směrech, včetně toho, že by se Číňané mohli podílet na dostavbě elektrárny. Toto prohlášení však vyvolalo prudký odpor Moskvy. Ruský velvyslanec v Minsku Alexander Surikov prohlásil, že za těchto okolností může Rusko přehodnotit míru své účasti na tomto projektu: „Nechceme se o tento projekt dělit s mladými čínskými firmami. Jestliže se budou účastnit tohoto projektu, ruská strana bude trvat na přehodnocení některých bodů našich dohod“.
Pro Bělorusko není v tomto ohledu příliš příznivé ani to, že Rusko může shledat projekt běloruské JE nevýhodným pro sebe, protože v Polsku, Litvě a Kaliningradské oblasti plánují v nejbližších letech stavbu čtyř jaderných elektráren, což by pro Rusy mohlo být perspektivnější.
