Že „běloruská elektrárna bude!“, prohlásil běloruský prezident Alexander Lukašenko už v prosinci roku 2009. Nakolik pokročila stavba běloruské jaderné elektrárny?
„Jadernou elektrárnu postavíme. Postavíme ji v Ostroveckém okruhu. To je definitivní. Schválíme to, písemně nebo ústně, už v nejbližší době“, prohlásil běloruský prezident Alexander Lukašenko na tiskové konferenci v prosinci roku 2009, která byla uspořádana pro představitele běloruských státních médií. Co se z velkolepých plánů od té doby stalo skutečností?
Další Černobyl?
Uběhlo už půl roku, ale ostrovecká plošina se místem pro první běloruskou jadernou dosud úředně nestala. Stavební projekt není vypracován a žádný investiční plán nebyl schválen. Veřejnost v zemi je neustále ve velkém napětí, jelikož Bělorusové až moc dobře vědí, nakolik nepředvídatelný umí být „nejčistší současný zdroj energie“. Mnozí se obávají, že to, co se před lety stalo na Černobylské elektrárně, se může opakovat. Ale i v případech, kdy neberou v potaz katastrofický scénář jaderné havárie, mají odpůrci jaderné energetiky v Bělorusku mnoho argumentů, že Ostrovecká jaderná elektrárna může být škodlivá pro životní prostředí Běloruska a sousední Litvy.
Informace a propaganda
Nasměrovat veřejné mínění do správných kolejí mají „infodny“. Za účelem jejich organizace byly vytvořeny zvláštní informačně-propagandistické skupiny, prozradil to expert informačně-analytického oddělení Kanceláře prezidenta Sergej Golubev. V průběhu „informačního dne“, který je pořádán každý měsíc ve všech státních organizacích a podnicích, vysvětlují školení pracovníci běloruské veřejnosti, nakolik je rozvoj jaderné energetiky v zemi nezbytný a potřebný.
Tato kampaň přinesla podle Golubeva velké úspěchy – uvádí například údaje Sociologického ústavu Akademie věd Běloruska: v roce 2005 podle průzkumů 46,7 procent obyvatel Běloruska bylo ostře proti jaderné elektrárně, letos se jednoznačně proti vyslovilo jen 23 procent respondentů.
Jiný názor nepovolen?
Předsedkyně sdružení „Vědci pro nejaderné Bělorusko“ Marina Bogdanovič tvrdí, že ti, co vystupují proti výstavbě elektrárny, často nejsou vůbec vyslyšeni a jejich prostor je velmi omezený. Podle ní představitelé veřejných sdružení, dokonce i těch provládních, nejsou zváni k žádným diskuzím o výstavbě JE a názor veřejnosti není brán v potaz vůbec.
Podle Bogdanovičové je v současné situaci hlavním úkolem skupiny „Vědci pro nejaderné Bělorusko“ seznámit co největší počet lidí s riziky, která nevyhnutelně přináší rozvoj jaderné energetiky v zemi. „Ve společnosti mají dostat prostor všechny názory, včetně těch, které nejsou totožné s názorem vlády“.
Cena běloruské elektrárny
Na tom, kolik vlastně má stavba elektrárny na zelené louce stát, se běloruské špičky také neshodnou. Vláda plánuje vložit do projektu 9 miliard dolarů. Nezávislí experti tvrdí, že bude potřeba dvakrát nebo až třikrát více peněz, avšak státní pokladna v zemi zatím nedisponuje ani oficiálně uváděnými prostředky.
Běloruští lídři počítali s tím, že by úvěr na elektrárnu mohlo poskytnout Rusko, ale trhliny ve vzájemných vztazích tento plán poněkud rozviklaly. Jasná odpověď z Moskvy dosud nepřišla a o běloruský jaderný program se navíc intenzivně začaly zajímat Írán a Čína, které mohou přijít s vlastními nabídkami. Minsk ovšem zatím stále dává přednost ruskému projektu „JE-2006“.
Energetické intrikaření
Běloruský prezident „zádrhel“ v jednáních s Moskvou vysvětluje konkurencí, která ovládá energetický trh. Míní, že pro Rusko, a když na to přijde, i pro Ukrajinu, by bylo velmi nevýhodné, kdyby Bělorusko začalo vyrábět vlastní lacinou elektřinu. A z tohoto důvodu „jsou naši konkurenti ochotni dokonce platit nám za to, abychom to nedělali“. Ale dodal, že i přesto bude v Bělorusku jaderná elektrárna postavena. Podle prognóz běloruských úředníků se s tím má začít už za rok.
