Středa, Listopad 13

Archiv pro štítek: vozítko

Indie chce těžit fúzní materiál na Měsíci

Indie chce těžit fúzní materiál na Měsíci

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Indický vesmírný tým hodlá poprvé v historii dobýt jižní část Měsíce, kde chtějí získat materiál pro termojadernou fúzi, uvádí Bloomberg. V říjnu indičtí badatelé plánují začít průzkum té části měsíčního povrchu, která zatím nebyla zmapována. Chtějí tam hledat vodu a izotop helia He-3. Tento plyn je jednou z možných surovin pro termojadernou fúzi a podle dosavadních dat a teorií disponuje Měsíc takovým množstvím tohoto plynu, že by mohlo pokrýt světovou spotřebu elektrické energie na 250 let dopředu. Tedy teoreticky. Podle K. Sivana, šéfa indické kosmické agentury ISRO (Indian Space Research Organization), je jejich záměrem nejen dopravit tento materiál zpět na Zem, nýbrž jej také zužitkovat. Helium-3 se shromažďuje na Měsíci vlivem slunečního větru, na Zemi tom
Indie použije ruské zářiče při výzkumu Měsíce

Indie použije ruské zářiče při výzkumu Měsíce

Aktuálně, Jaderná energie ve vesmíru
Ruská společnost Izotop, která patří do struktury ruské korporace pro atomovou energii Rosatom, dodala indickému výzkumnému ústavu Physical Research Laboratory ruské zdroje záření obsahující curium 244, které indická kosmická agentura ISRO použije při výzkumu povrchu Měsíce v rámci mise Čandraján 2. Start rakety je plánován na konec roku 2018. Čandraján 2, v překladu Měsíční loď, je druhou indickou misí, během níž přistane sonda na Měsíci. Oproti předchozí misi bude k Měsíci vysláno kromě orbitální sondy a přistávacího modulu také vozítko, které rozšíří možnosti výzkumu měsíčního povrchu.  Cílem mise je výzkum mineralogického a chemického složení povrchu Měsíce. Přístroje používající jako zdroj záření radionuklid curium 244, který je čistým alfa zářičem, mohou
Sonda Curiosity poprvé změřila intenzitu radiace na povrchu Marsu

Sonda Curiosity poprvé změřila intenzitu radiace na povrchu Marsu

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Americká sonda Curiosity, zkoumající povrch Marsu, poprvé změřila hladinu radiace na Rudé planetě. Získaná data naznačují, že intenzita ionizujícího záření je dostatečně nízká k tomu, aby na Mars bylo možné vypravit nízkou posádku. Ukazují také, že se v průběhu dne mění s atmosférickým tlakem. Sonda zatím nezjistila v tomto směru nic převratného, co by vědci neočekávali, nicméně význam události je nesporný – poprvé byla změřena intenzita radiace na jiné planetě. Na úvod stojí za zmínku, že svá měření Curiosity provádí prostřednictvím systémů REMS (Rover Environmental Monitoring Station, Systém pro sledování okolního prostředí) a RAD (Radiation Assessment Detector, Systém pro detekci ionizujícího záření). Nejprve o marťanském počasí. Sonda zaznamenala pravidelné změny atmosférick
Sonda Curiosity změřila radioaktivitu ve vesmíru

Sonda Curiosity změřila radioaktivitu ve vesmíru

Věda a jádro kolem nás
Vozítko Curiosity, které má zkoumat povrch Marsu, už před nedávným přistáním (více zde) dokázalo obohatit světovou vědu – jeho senzory získaly nové údaje o intenzitě ionizujícího záření ve vesmíru, které umožní lépe propočítat parametry budoucích vesmírných plavidel s lidskou posádkou. Oznámil to výzkumník z americké NASA Don Hassler (vědecký profil zde). Na brífinku, který americká vesmírná agentura odvysílala na svých webových stránkách, popsal Hassler výsledky měření na dozimetrech Curiosity. Dozimetry byly uvedeny do provozu krátce po startu sondy v listopadu roku 2011. Vědec uvedl, že vozítko na cestě k Marsu fungovalo jako „modelový“ kosmonaut: „Curiosity cestuje k Marsu ve schránce přepravního modulu, vozítko a jeho přístroje se nacházejí tam, kde by mohl být prostor pro lids
Americké vozítko, které bude hledat život na Marsu, vybavili detektorem a generátorem neutronů Rusové

Americké vozítko, které bude hledat život na Marsu, vybavili detektorem a generátorem neutronů Rusové

Věda a jádro kolem nás
Koncem listopadu na svou pouť k Marsu nastoupilo americké výzkumné vozítko Curiosity. Jeho úkolem bude provést geologický průzkum rudé planety a hledat stopy života, jejichž existenci zatím naznačují pouze nepřímé důkazy, například spektroskopie. Celý program je velmi ambiciózní a přišel americkou agenturu NASA na 2,5 miliard dolarů. Vozítko je vybaveno velmi moderní a komplikovanou aparaturou a přístroji. Mezi nimi je jeho hlavní «anténa» pro zkoumání povrchu rudé planety— generátor a detektor neutronů, pomoci kterých lze zjistit geologické složení půdy v nejvyšších vrstvách. Bude pomocí něj hledat uhlík, který, jak známo jest, je základem veškeré organické hmoty. Jde o první využití neutronové analýzy při výzkumu jiné planety, jinak je dobře zavedenou metodu v pozemských laboratoříc