Středa, Listopad 13

Archiv pro štítek: věda

Co nám přinesla jaderná fyzika?

Co nám přinesla jaderná fyzika?

Aktuálně, Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Tento rok si připomínáme 103. výroční zrození jaderné fyziky. Právě před 103 lety totiž experimenty Ernesta Rutherforda, Hanse Geigera a Ernesta Marsdena na univerzitě v Manchesteru vedly k závěru, že se atomy skládají z malých částí – z pozitivně nabitého jádra a negativně nabitých elektronů. Současně s tím letos slavíme 70. výročí shození jaderné bomby na japonské město Hirošima. Přestože objevy Rutherforda, Geigera a Marsdena vedly k vytvoření jaderné zbraně, neměli bychom zapomínat, že účel jejich experimentů, jak je tomu i u většiny dalších vědecký pokusů, bylo prostě pochopit, jak funguje svět kolem nás. A právě v této oblasti uspěli na plné čáře. Předali nám tak znalosti, které navždy změnily náš pohled na strukturu světa, což nakonec vedlo i k velmi pozitivním dopadům na naš
Rosatom se podílel na světovém objevu roku 2014

Rosatom se podílel na světovém objevu roku 2014

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Deset nejzásadnějších objevů roku 2014 zveřejnil 12. prosince prestižní vědecký časopis Physics World. Patří k nim rovněž historicky první přistání vědecké sondy na povrchu komety. Řeč je o listopadovém přistání sondy Philae kometě Čurjumov-Gerasimenko. Jeden z úkolů sondy Philae spočíval v získání údajů o složení horniny na kometě. Podařilo se je získat díky unikátnímu radioaktivnímu zdroji na bázi izotopu curia 244, který byl vyroben v jednom z podniků korporace pro jadernou energii Rosatom – dimitrovgradském Vědeckovýzkumném ústavu jaderných reaktorů (NIIAR). Na palubě sondy Philae byl namontován spektrometr alfa částic a rentgenového záření APXS — přístroj sloužící k analýze složení horniny. Po ozáření horniny částicemi alfa a rentgenovým zářením ze zdroje na bázi curia 244 v
Kosmické záření pomůže lokalizovat roztavené aktivní zóny poškozených fukušimských bloků

Kosmické záření pomůže lokalizovat roztavené aktivní zóny poškozených fukušimských bloků

Aktuálně, Jaderná elektrárna Fukušima
Společnost Decision Sciences International Corporation (DSIC) dodá na jadernou elektrárnu Fukušima Dajiči zařízení využívající detektory mionů, které bude schopno s velkou přesností lokalizovat roztavenou aktivní zónu poškozených fukušimských reaktorů. Proběhne to podle smlouvy uzavřené se společností Toshiba. Společnost DSIC sídlící ve Virginii bude mít na starosti návrh, výrobu a dodání dvou mionových detektorů, které budou umístěny v reaktorových budovách poškozených fukušimských bloků. Použití detektorů je součástí komplexního projektu společnosti Toshiba na lokalizaci a zjištění stavu jaderného paliva ve třech poškozených reaktorech JE Fukušima Dajiči. Hodnota kontraktu uděleného společnosti DSIC zatím nebyla zveřejněna. Miony jsou elementární částice, které vznikají při vst
Jak funguje jaderná elektrárna v popularizačním cyklu NEZkreslená věda

Jak funguje jaderná elektrárna v popularizačním cyklu NEZkreslená věda

Hlavní, Videa
Pro žáky základních a středních škol si Akademie věd České republiky připravila zábavný vzdělávací cyklus NEZkreslená věda. V deseti krátkých kreslených filmech se žáci například dozví, jak vznikl vesmír, jak funguje jaderná elektrárna a čím se liší mikrosvět od našeho makrosvěta. Jedná se o součást popularizačního projektu Otevřená věda probíhajícího pod patronací Odboru projektů a grantů Střediska společných činností AV ČR. Kreslené filmy vytvořila společnost MAUR film, z jejíž produkce vzešel například cyklus animovaných filmů Fimfárum. Spoluautory scénářů a garanty jednotlivých videí byli vědečtí odborníci z pracovišť AV ČR a Univerzity Karlovy v Praze. Díky nim jsou videa nabita odbornými informacemi a komentář je namluven hercem Pavlem Liškou, který ho humornou formou zlehčuje

Američtí a ruští vědci dali dohromady postup na použití gama záření v kvantové informatice

Aktuálně, Věda a jádro kolem nás
Vědci ze Spojených států a Ruské federace vynalezli postup pro modulaci vysoce energetických fotonů (rozsah v oblasti gama-paprsků) při pokojové teplotě. Otevírá to možnosti pro rozvoj kvantově mechanických technologií, pomocí kterých lze provádět velmi přesná měření, a kvantově informatické systémy na základě jaderných procesů. Nový přístup může být užitečný i pro základní výzkum v nejrůznějších oblastech, počínaje kvantovými jevy v biologických procesech a konče fundamentálními otázkami kvantové optiky. Tým, který novou metodu vypracoval, vedli Olga Kočarovskaja a Farit Vagizov společně s kolegy z Texaské univerzity (Spojené státy) a Kazaňské státní univerzity (Rusko). Fyzikálním základem pro jejich technologii je princip, analogický známému z fyziky Messbauerovu efektu. Izotop kobalt

Ministerstvo energetiky USA pozastavilo spolupráci s Rosatomem

Aktuálně, Ve světě
Ministerstvo energetiky USA oznámilo ruské státní korporaci Rosatom, že s touto společností pozastavuje spolupráci na některých projektech v oblasti mírového využití atomové energie. Konkrétně jde o řadu setkání s technickou a vědeckou tématikou. Americká strana se přitom odvolala na současnou situaci na Ukrajině. Jako odpověď Rosatom ve svém prohlášení oznámil, že pokládá tento krok za "chybný a odporující konstruktivnímu duchu spolupráce s ministerstvem energetiky USA vzniklé v posledních letech." Podle odborníků však tento krok ministerstva energetiky USA nebude mít závažnějších následků, neboť se ani jedna strana v poslední době nezabývala přípravou žádného významného společného projektu. Zdroj: novostienergetiki.ru

Fyzik Kulhánek: V pozorováních nikdo jako první hybatel není

Rozhovory, Věda a jádro kolem nás
Fyzikální čtvrtky na ČVUT jsou proslulé. Nejvýznamnější veličiny české fyziky či astronomie si do auly chodí poslechnout senioři, středoškoláci nebo čtenáři populárně vědeckých časopisů. Když jsem na jednom z nich sledovala profesora Petra Kulhánka, jehož přijímají ve špičkových světových laboratořích, přemítala jsem, jak asi vypadá jeho pracovna. Nezklamala jsem se. Rozhovor jsme museli udělat jinde, protože do přeplněné místnosti dva krát tři metry bychom se s fotografem nevešli. Až bude mít Petr Kulhánek a jemu podobné osobnosti pracovny velké aspoň jako čeští ministři a pro svůj výzkum peníze jako místní kmotři, začne se cosi měnit k lepšímu. Nebylo by marné, aby první kroky příštího místopředsedy pro vědu a výzkum či ministra školství vedly právě sem, do Kulhánkova kamrlíku.

Projekt vědců Státní univerzity v Tomsku umožní snížit dávku ozáření při rentgenovém vyšetření

Aktuálně, Jaderná medicína
Vědci Tomské státní univerzity (Tomskij Gosudarstvenyj Universitet - TGU) vyvinuli technologii tvorby arsenid-galliových senzorových struktur a na jejich principu založených detektorů rentgenového záření, které umožňují snížit dávku ozáření, získaného pacientem při rentgenovém vyšetření, oznámil v pátek agentuře RIA Novosti generální ředitel podniku Arsenid-gallijevyje sensory, s. r. o., Maxim Čepezubov. Dle jeho slov se od 60. let v detektorech rentgenových přístrojů používá jako absorbátor záření polovodičový křemík. Ale provozovatelé potřebují alternativní materiál, který předčí křemík v radioaktivní stabilitě, a tím umožní snížit zatížení pacienta ozářením. „Předpokládáme, že uvedeme na trh materiál pro senzory na základě arsenidu galia. Takový materiál umožňuje zmenšit dávku ozáře
Vědci z Yale vytvořili téměř dokonalý antilaser

Vědci z Yale vytvořili téměř dokonalý antilaser

Hlavní, Věda a jádro kolem nás
Americkým badatelům z týmu prof. Douglase Stonea z Yale University se podařil husarský kousek – sestavili zařízení, které zcela pohlcuje laserové záření a přeměňuje jej na tepelnou energii. Svůj článek uveřejnili v časopise Science. Zatím je objev zajímavý především jako předmět pro další výzkumy, neboť až do dnešní doby byla možnost úplné konverze laserových paprsků na teplo pouze teoretickým výsledkem. V klasickém plynovém laseru probíhá generace záření tak, že intenzivní elektromagnetické záření excituje elektrony v molekulách plynu, který se nachází v nádobce se zrcadlovými stěnami. Nové excitované stavy jsou vysoce nestabilní, elektron uvolňuje kvantum světla a vrací se na původní hladinu. Světlo se odráží od stěn nádoby a excitují další atomy, čímž vzniká řetězová reakce. Z nádo